Pánové, rozhodně nehodlám řešit vaše vztahy, koneckonců, jak říkal soudruh Brežněv ještě pár dní před invazí, "eto vaše dělo". Je tady ovšem jedna věc, které úplně nerozumím a která si dle mého soudu zaslouží i oficiální výklad na půdě ČHS. V platných nepískovcových Pravidlech se drytoolingu dotýkají následující tři citace:
1."Tato pravidla (dále jen "Pravidla") se vztahují na horolezeckou činnost, provozovanou na lezeckých objektech na území České republiky"
2."lezecký objekt je skalní útvar jako věž, masív, lom, velký kámen, který je předmětem lezeckého zájmu;"
3."Lezcům je zakázáno:b) používat při lezení po skále zimní horolezeckou výzbroj (stoupací ledovcová železa, cepíny, zimní kladiva apod.). Výjimku může udělit OVK (např. pro bývalé lomy a nepřírodní terény)."
Klíčový problém je v tom, kdy se šutr stává "lezeckým objektem" a dostává se tak pod kuratelu ČHS v prostředí vymezeném Pravidly. Nějak mi totiž nejde pod fousy, že lezeckým objektem by měla být libovolná částečně obnažená část geologického podloží, přírodní nebo člověkem upravená, pevná nebo dramaticky zvětralá, veřejně přístupná nebo na soukromém pozemku za plotem atd. Pocitově se domnívám, že lezeckým objektem se kus kamene stává tehdy, když na něj někdo v duchu platných pravidel vytvoří lezeckou cestu alespoň střední obtížnosti, podá protokol o prvovýstupu a OVK objekt de facto zaregistruje. Pak začíná být logicky chráněn před postupným rozebráním motyčkami drytoolistů. Do té doby je to jenom skalní útvar, který je k dispozici komukoliv k čemukoliv v rámci platných zákonů, tedy i drytoolistům a ti když dřív přijdou, tak prostě dřív melou (jenže pokud je drytool lezení, v tu ránu se stává skála předmětem lezeckého zájmu a vlastně by měla být lezeckým objektem, neboli podle pravidel s vyloučením drytoolingu - to je schíza, nicht war?)... Neříkám, že se mi to líbí, ani že je to absolutně správný názor, jenom opakuju, že nejdřív je v tomto punktu třeba precizně vyložit pravidla - hle! další námět pro VK!