VV předkládá návrh, který považuje za pragmatický, bude-li vůle většiny členů zastoupených na VH jiná, může to dá samozřejmě najevo hlasováním, myslím, že Tomášův návrh je připraven profesionálně.
Uvedu ještě dva příklady, proč se nám jeví náš návrh pragmatický. Jeden pouze podporuje již výše zmíněnou úvahu o průstřelnosti čehokoli, druhý jde vlastně proti Tomášovu návrhu:
1. Má-li náhradní VH mít pravomoc schvalovat rozpočet (a bez rozpočtu nejsou komise schopny pracovat, na tom se jistě shodneme všichni), pak je možné v krizovém případě dovést ČHS spolehlivě ke krachu. (totéž lze dokázat vyváděním peněz přes komise atd.). Tohle je blesková úvaha člověka bez ekonomického vzdělání. Podívejme se skutečně na šikovnost Hušáka, který se nadále drží ve vedení společnosti, která za jeho působení přišla o několik miliard.
2. Všichni vidíme situaci, kdy máme nouzi o bafuňáře. Při volbě VV již téměř neexistují protikandidáti, ochota dělat komisaře se zmenšuje. I samotná účast na VH je bafuňařením a zatímco ještě před 5 lety se kvóta 20% zdála býti snadno naplnitelná, dnes už s ní bojujeme. Zkusme si představit situaci (a možná opravdu realistickou), kdy nebudeme schopni změnit stanovy ČHS i v případech, že se například zásadně změní nějaké zákonné normy a my nebudeme schopni na ně reagovat, protože se prostě řádná VH nikdy nesejde usnášení schopná. Tohle je pro mě jako jednoho ze statutárů ČHS opravdu veliký strašák. Bojím se, že příliš přísnou změnou stanov paralyzujeme v tomto směru funkce schopnost ČHS, která jej může významně oslabit a (když už jsme u těch extrémních situací) teoreticky i dovést k zániku. Já výše věřím v zodpovědnost členské základny, přesto mi funkce přikazuje pochybovat o všem.