Tohle už jsou docela konkrétní argumenty, ale nejsou nijak převratné, nejsou přesvědčivé.
1) Stačí si potvrdit aspoň účast 30 největších oddílů (což už slušně reprezentuje členskou základu), a VH je usnášeníschopná
2) Zákonné normy, které by občanským sdružením nařizovala něco upravit ve svých stanovách mají poměrně dlouhé lhůty na realizaci; stát nemá zájem ty sdružení likvidovat, takže tady nějaké zásadní ohrožení existence nehrozí
3) Občasnké sdružení nemůže zkrachovat, protože není žádným typem obchodní společnosti - ale asi jsi měl na mysli "zadlužit"; Ale proto máme revizní komisi, nezávislou, taky volenou přímo VH, která by to poměrně včas odhalila - srovnej s rizikem, že velmi usnadníš, aby někdo ovládl celou VH, kdy si pak může změnit stanovy, třeba tak, že revizní komisi úplně zruší a nás členstvo vyšachuje; to je značný nepoměr rizik
4) Tohle téma jsem v článku ani nerozváděl, aby to nebylo příliš rozvleklé, ale VH má výlučnou pravomoc na schválení rozpočtu (§14,odst.6,pís.e). Ale schválení není sestavení, a nikde ve stanovách není zakázáno, že by výkonný výbor nesměl do doby konání VH jet podle sebou připraveného rozpočtu. Tedy nic nebrání, aby v případě, že VH se nesejde, si výkonný výbor sestavil rozpočet, jel podle něho, a jeho schválení proběhlo na nejbližsí zdárně sešlé VH. Je potřeba chápat, že pokud se VH nesejde, tak tím (členstvo) nepřímo říká, že nemá teď potřebu se k provizornímu rozpočtu dělaném výkonným výborem vyjadřovat;
Tedy i ten argument, že zrušení kvora pro usnášeníschopnost je potřeba kvůli rozpočtu, mi přijde slabý.
- - -
Já vlastně nechápu, proč se tohle celé děje. Poměrně banální provozní věc, jako sezvat cca třicet lidí, a my se vrhneme to takového vrtáctví ve stanovách, kdy mám pocit, že jediným "přínosem" je, že si zvýšíme riziko do budoucna. Proč? Máme to zapotřebí?