Tak jsem si přečetl jak rozsudek MS v Praze tak i usnesení o zastavení řízení o udělení výjimky a dovolím si pár poznámek:
- Městský soud nikdy neřekl, že by byvakování bylo povoleno. Soud pouze zrušil usnesení vlády, kterým vláda nedala výjimku na bivakování panu Hyťhovi. Soud dokonce řekl, že si myslí, že zájem navrhovatele na bivakování je čistě zájmem individuálním. Proto bylo usnesení vlády věcně v pořádku. Zrušeno bylo z procesních důvodů.

- Správa CHKO Poodří zastavila řízení o udělení výjimky pro bivakování, protože se domnívá, že bivakování není zákonem zakázáno (nejde o táboření, které zakázané je). To správě napovědělo i Ministerstvo životního prostředí.

- Zajímavé je ovšem odůvodnění rozhodnutí Správy CHKO. Plyne z něj, že v CHKO je podle Správy možné "bivakovat". V NPR se to ovšem nesmí, protože tam je zákaz vstupu mimo cesty. Z toho ovšem vznikají následující otázky:
Co když si v NPR usteleme na cestě?- Pokud nepůjde o táboření, ale pouze přespání na jednu noc bez stanu, je to podle mě v pořádku.
Co když si usteleme v Národním parku?- Tady je třeba rozlišovat. V první zóně by to bylo stejné jako v NPR. Naopak mimo I. zónu lze bivakovat kdekoliv, jako v CHKO. Přitom ovšem nesmí dojít k porušení bližších ochranných podmínek NP (např. v celém NPČS se nocovat nesmí) nebo jiného zákazu ze zákona.
Co když postavíme stan na cestě v první zóně národního parku nebo v NPR?....To bych taky rád věděl. :-)