Netvrdil jsem explicitně, že vyjednání výjimky (v případě Tisé se nejedná o výjimku, ale o souhlas orgánu ochrany přírody) vyžaduje zkušeného právníka. Ale připouštím, že v tomto oboru mohu mít mírně nadstandardní znalosti a zkušenosti (cca 20 let ve státní správě v ochraně přírody) a problematika mi nepřipadá až tak nepochopitelná. Ale v současné společnosti, kdy jsou lidské činnosti (ať ty profesní, nebo volnočasové) svázány a provázány řadou zákonů a předpisů, navíc často protichůdných, musí být jedinec schopen se už pro pouhé existování nějak v té změti zorientovat. Jistě, pokud vybírám popelnice a žiju v režimu „pivo, tlačenka“, potřebuji asi menší stupeň orientace, než když mám živnostenský list a vždy koncem března sedím u stolu a vyplňuju daňové přiznání. ČHS není parta kluků, co si přišla zacvrnkat za barák kuličky, nevede jej nějaký looser a je pouze na vedení ČHS, jak právní povědomí dostane do krve i na nižší úroveň (tedy podle mého názoru minimálně na úroveň předsedů OVK). A stejně jako si ten živnostník může najmout daňového poradce (když se mu nechce trápit s agendou, nebo opravdu umí dobře řemeslo a na daňové přiznání nemá), tak si může ČHS někoho na jednání se státními orgány najmout (ale proč by to dělal).
Otázka kreditu profesionálních ochránců přírody - nebo obecně ochrany přírody – je téma na trochu delší debatu. Situace ve společnosti v poslední době opravdu není ochraně přírody příliš příznivá, společnost má jiné starosti a priority, což je pochopitelně ovlivněno i hospodářskou krizí, nejistotou a dlouhodbou snahou establismentu demontovat a zrušit státní ochranu přírody (včetně snah Ing.Václava Klause CSc.). Ano, část společnosti má na ochranu přírody vyloženou alergii, o to pikantnější pak je , když se ti nejzarytější bojovníci obrátí na ochranu přírody, s naléhavou žádostí, aby s „tím“ něco udělali, když jim za chatou začnou stavět nákupní centrum – myšleno jako modelová situace, ale s více praktickými příklady z mé praxe. Pořád si myslím, že státní ochranu přírody budeme mít takovou , jakou si přejeme, zatím má společnost jiné (pohříchu především krátkodobé a hedonistické) priority- třeba nebude „potom“ pozdě.
Věta „zakažme vše a zkuste si někdo vyjednat ústupky“ je manipulace a demagogie. A proto na ní nemá cenu podrobně reagovat. Jednoduše to není pravda.
A snad ještě k té „ofenzivě a naschválům“. Pokud máš dojem, že někdo dělá v rozhodování ve státní správě „naschvály“, využij opravných prostředků. Není to už jako za bolševika, kdy občan musel sklapnout. Ani já se na úřadech nechovám ustrašeně a devótně. Je třeba znát svá práva a umět argumentovat. O tom je demokracie, tvořená silnou občanskou společností (tu, co Ing.Václav Klaus CSc. považuje za ohrožení demokracie a proti níž musí každý demokrat bojovat do roztrhání těla). Ostatně i ČHS je sdružením občanů, které hájí zájmy a práva svých členů. Aťto dělá razantně, korektně se znalostí věcí a ať k tomu využívá všech zákonných prostředků. Jen tak si zajistí ve společnosti (a tedy i v komunikaci se státem) to místo, které mu dle názorů jeho členů náleží. Každopádně to bude těžší a zdlouhavější, než anonymní výkřiky na netu. V poslední době se mi zdá, že se ČHS touto cestou vydal.
Zdravím všechny, kteří se nestydí pod své názory podepsat.