Petře, z titulku na mě dýchlo cosi, co mě přimělo zkontrolovat, jestli jsem si nepopletl webovou adresu, ale nic ve zlém :-). S tou precedenční hodnotou ustanovení o použití MG v Jizerkách to nebude zase až tak žhavé, čímž možná uklidním mágobijce a zklamu mágofily... V podmínkách ochrany přírody se tady objevuje jasná vazba na OVKčkem aktuálně připravená pravidla sportovního lezení v Jizerských horách, která právě po pečlivé diskusi došla ke kompromisu přijatelnosti MG v cestách od VIIIb jizerské klasifikace (obdoba limitu IXb v pravidlech pískovcových). Tenhle kompromis je přiměřeně akceptován jak lezeckými bafuňáři, tak i nepočetnou jizerskou lezeckou špičkou, respektive existuje důvodný předpoklad jeho přiměřeného dodržování. Ochrana přírody se nemůže ve vlastních podmínkách odvolávat na cizí dokumenty (zde pravidla ČHS), jakkoli se tak mnohdy v praxi děje, a musí se s problémem vypořádat čistě ze svého pohledu a výsledek věrohodně odůvodnit. ČHS podal žádost o vyhrazení míst k lezení a pravidla je třeba vnímat jako návrh, jak si provozování činnosti představuje. Tudíž se orgán ochrany přírody zabýval i otázkou použití MG a došel k závěru, že parametry obsažené v pravidlech nejsou podstatnou hrozbou pro přírodní prostředí. Je potřeba si uvědomit jizerské reálie. Dal jsem si chvilku práci a napočítal jsem v novém průvodci celkem 24(!) cesty obtížnosti VIIIb a vyšší (+ pár nových cest, které v průvodci nejsou). Navíc tyhle cesty zpravidla nemají ani jeden přelez ročně. V Jizerkách se prostě leze relativně málo a těžké cesty nejsou pro každého. Těch VIIIb je sice teoretický ekvivalent 8 UIAA, což dnes leze každý jouda,ale troufám si tvrdit, že "osmičkáři" z překližky či vápna budou muset v Jizerkách poněkud ubrat. Povolení MG se tak týká několika jednotek nebo málo desítek výstupů ročně, což opravdu na přírodu podstatný vliv nemá. A proč nepovolit MG všude? No protože jeho nadužívání by už v přirozeně kyselém prostředí žulových skal významný vliv mít mohlo. Jsou zde zdokumentovány podobné případy chemického ovlivnění, kdy plotna zelená od mechu a prašivá od lišejníků je ve stoku pod kruhem zcela vegetace prostá (železo, olovo...?). Stav jistě pro lezení žádoucí, pro ochranu přírody naopak. S ohledem na výše popsané není problém tuhle podmínku uhlídat. Pokud je strážce v lezeckém oboru méně gramotný a není si jist, zjistí si totožnost lezců a zdokumentuje činnost - v případě, že jde o přestupek, se to pak nebude řešit v blokovém řízení, ale ve správním. Navíc po zkušenostech se současným složením a aktivitou OVK si dovoluji věřit ve větší míru samoregulace v rámci lezecké komunity - jinými slovy na vyhnání mágujícího trotla z pětky není třeba strážce, stačí rozumný lezec (a o pokuty tady nejde). A jak se to pořeší při prvovýstupu, kdy klasa není stanovená a mágující sportovec se na pětce hájí tím, že myslel, že tvoří přelomovou devítku? No, když chce být za blba... Pokud to shrnu, je z výše popsaného zřejmé, že se jedná o další jizerské specifikum a nelze očekávat zobecnění v ostatních skalních oblastech. A nic na tom nemění ani to, že vedu jakousi skupinu, která se snaží metodicky vést správy CHKO při řešení sportovního a rekreačního využití přírody. Naše metodiky jsou pomůcka, nejsou a nemohou být závazné. Každá správa CHKO je samostatným správním úřadem, jehož rozhodování je plně v jeho kompetenci a odpovědnosti. AOPK jim v tomto smyslu není nadřízená, odvolacím orgánem je ministerstvo. Při rozhodování posuzují předměty ochrany a stav konkrétního území, ostatní zájmy včetně veřejných a mnoho dalších specifických parametrů. Pokud ode