Vydaní je průvodce je pozitivum, protože vlastnictví knížky je určitě mnohdy lepší, nežli z netu různě postahované informace tisknuté na kancelářském papíru, i když i to se dá setřídit a dát do kroužkové vazby. Srovnáme-li to s průvodcem od Petra Obsta, tak informační kvalita obrovsky stoupla. Rozkreslení skal, popisy cest, přístup do oblastí hodnotím pozitivně. Jirka Sika udělal obrovský kus práce, inspirace kvalitními německými průvodci byla zřetelná :-)

Co mi ale chybí jsou ikonky, které známe třeba ze Schwertnerova průvodce na Juru. U každého sektoru či jeho části je v něm znázorněno, kdy tam svítí slunce, sklon cest .... Vedle klasifikace je to pro mě osobně velmi určující. Všeobecný popis u oblasti ohledně doporučení ročního období je, ale ikony mohly lépe odlišit specifikaci stěn. Jsem také přesvědčen, že by se hodili velké grafické ikony, které by jasně říkali že se borháky nebrousí a lana se nenechávají viset v cestách.

Špatná je v průvodci informační hodnota některých textů, daná celkovou větnou stavbou, slohem. Zde uvedená ukázka o Rovišti - "Kemp a ubytování" je asi jasným příkladem. Divím se, že v recenzi od Petra toto není zmíněno. Také bych zmínil, že sice došlo k upřesnění obtížnosti u pár cest (Roviště), ale u mnohého se tak neudálo, a to mnohdy mluvíme nikoli o půl stupni. Přitom u mnohých cest jsou na autorově domovské doméně shodné komentáře k obtížnosti, kvalitě cest od více lidí tj. objektivitu to má.

Je také vhodné upozornit, že počet cest v každé oblasti je dost zavádějící. Blížící se vydání průvodce vedlo doslova k honbě za tvorbou nových oblastí či cest. Zřejmě to bylo také důvodem stálého odkládání vydání. Pod slovem tvorba je opravdu nutno si mnohdy představit práci lomového dělníka s motorovou pilou, štípačkami na křoví, krumpáči, sochorem a jinými podobnými prostředky, které odkryly více či méně pevnou skálu. Někdy z toho vznikly i velmi hezké cesty - nebudu jmenovat, rád bych, aby vydrželi v dobrém stavu. Bohužel vyborhákování některých cest resp. sektorů je nepochopitelné. Pár příkladů za celé sektory: Akátový lom - přes skálu již několik let teče stále voda, Stěna u Kruhu - cesty jsou narvané u sebe blízko, takže můžete cvakat najednou 2 linie, Leknínová stěna - cesty o jednom kroku, Nákupní Zona - totál rozchrastaný vršek, kam jsou zbytečně natažené konce cest+prblematické stahování lana, Třešňový Lom - borháky v skoro horizontálně položené skále, tohle i děti chodí bez jištění viz deníčky na lezci. Dalo by se pokračovat, ale to se už odkláníme od průvodce, i když právě takové šílenosti tam neuvést by bylo signálem pro autora. Bohužel zde hraje roli vzájemná provázanost vydavatele a tvůrce.

Jirkovy Sikovi poděkování za nového průvodce a pozdvižené obočí za sloh a uvedení cest, které jsou jen mrháním peněz ČHS. Autorům cest poděkování za otevření nových oblastí, krásné cesty a mnohdy i vyklizení velkého množství odpadu od "ekologicky" smýšlejících občanů, ale z konstatováním, že kvanita mnohdy není kvalita. Čas určitě potvrdí, že kde teče potok, skála se loupe jako perník, nebo roste les a vřes je nesmysl něco dělat, protože se tam ta příroda stejně udrží a vrátí v plné síle. Stejně jako konstatování, že dosáhnout z jedné cesty na jištění druhé je kravina. Dále smutné konstatování, že ne skoro pro každou cestu je nutné mít řetěz a slaňák, protože to akorát podporuje brousit cesty na rybu. A ani žula, zvláště ta lomová nevydrží všechno.