Pro dobrání druholezce je zobrazený štand v pořádku. Chybně je lodní uzel pro sebejištění vyvázán přímo do centrální karabiny. Je lépe vyvázat ho do další karabiny pro případ, že bych sebejištění potřeboval během jištění prvolezce, např. při zahájení záchrany zrušit (karabinu na to měl, mohl použít tu z reverza a jistit půlloďákem). Pravdou je, že zmiňovaný článek mou důvěrou v materiál Dyneema poněkud zamával. A od jeho přečtení jsem přistoupil i k selekci starších nylonových smyc. Nicméně bez znalosti stáří a používanosti smyčky nelze její použití šmahem odsoudit. Dokonce na ní není ani uzel, který by její pevnost dále snižoval a při většině způsobů tvorby štandů se na ní dělá. Každý typ štandu má svoje výhody a nevýhody, je dobré je znát. Prodloužení smyčkou se může hodit třeba když dolezu na stanoviště, kde už je na fixním jištěni jeden štand za použití karabin vybudován. Když si oka prodloužím smyčkou, nebo dvě oka provážu Štandem horských vůdců, určitě to druhou dvojku potěší více, než když se tam budou páčit dvě karabiny v jednom oku. Normované nýty mají zaoblenou hranu a lze je taktéž provázat. Osobně preferuji pro budování štandu nylonové smykčy, ale neviděl jsem jediný metodický materiál kde by byly PA smyčky pro budování štandu zapovězené.