Jak Mára padJe to jasné, nastává předbouřkové počasí. Zatím sice ve Všetečkově pensionu na terásce panuje klid při popíjení „Plzničky“, ale vzduch už je těžký a tetelí se. Jen otázka času, kdy připluje oblohou tmavá hradba a zchladí krajinu záplavou blahodárné vody.
„Musíme vyrazit, ať stihneme něco vylézt, než nás to spláchne,“ nabádám k rychlému dopití piva a přitom juknu na svého parťáka Máru, který se honosí stejným jménem jako já. Naposledy si loknu hořkého moku, přimhouřím oči do žhnoucího slunce a vyrážíme.
...více