Velikonoce v Arcu

Arco-Monte Colodri z Monte Colt, foto: Petr Jandík

Protože přijedeme zpravidla v noci, je potřeba se ubytovat. Acro je hodně profláklé turistické středisko a nocování "nadivoko" je dost problematické. Policie zná všechna spací místečka a také je kontroluje. Proto je nejlepší se ubytovat v kempu. Přímo v Arcu jsou dva. Dražší Camp Arco je přímo pod východní stěnou Monte Colodri v ulici "Via legionari Cecoslovacchi", o trochu levnější je o něco dál stejným směrem "Zoocamp". V recepci obou kempů lze koupit aktuální vydání průvodce, stejně tak v knihkupectvích a sportovních obchodech, ty jsou ale ve dnech volna zavřené.

Arco-Monte Colodri, foto: Petr Jandík

Monte Colodri
Když se v kempu ráno probudíte, nejspíš padne váš pohled a první a nejbližší cíl, východní stěnu Monte Colodri. Nástup k ní ani nestojí za řeč, pod stěnou jsme za chvilinku. Můžeme si zde vybrat z řady cest na menší levou, nebo větší pravou část stěny. Mezi oběma částmi vede via ferrata, která může být pro někoho cílem, pro jiného sestupem. My jdeme lézt, takže si ferratu necháme na sestup a budeme si vybírat výstupovou cestu.

Monte Colodri, zákresy cest, foto: Petr Jandík

Z populárních ve východní stěně Colodri jsou to v pravé, větší části dvěstěmetrová White Crack (6a) s typickou střechou a kouty, 280m dlouhá Somadossi (6a+) a podle populární horské vůdkyně pojmenovaná 250m dlouhá Renata Rossi (6a+) se zajímavým traverzem pod střechou. Komu jsou šestky málo, může si dát slavnou Zanzaru (7a+) on Manolo Zanoly, Festival (7c) od bratří Rémyů, obě 300 metrů dlouhé.

Arco-Monte Colodri, východní stěna z Massone, foto: Petr Jandík

Kromě již profláklého Monte Colodri se otevřela spousta pěkných zhruba čtyřdélkových cest ve stěně San Paolo Nord, ke které se dostanete když pojedete kolem Zookempu úzkou asfaltkou pod skalami na sever. Je tam několik menších parkovišť, takže to chce si pospíšit. Dá se tam ze Zookempu konec konců dojít i pěšky. Cesty začínají skoro hned u silnice a protože jsou na soukromém pozemku, je třeba se tam chovat slušně. Popisy cest v téhle stěně najdete na webech www.arrampicata-arco.com
a www.stadler-markus.de. Doporučit lze například Via Nereidi na pravém okraji stěny, pěkná je i Via Helena.

Nereidi - druhá délka, foto: Petr Jandík

Sluneční plotny

Mezi populární oblasti s větším množstvím lehčích cest a přitom s horským panoramatem i expozicí patří rozhodně Sluneční plotny (Sonnenplatten/Placche zebrate). Z Arca se sem dostanete údolím Sarca směrem na Dro a Pietramuratu. Parkovat se dá u baru Placche zebrate, nebo dál za zatáčkou je naproti pstruží farmě nové parkoviště (jen pro osobáky). Sluneční plotny jsou vlastně ukloněná spodní půlka více než kilometrových, z poloviny převislých stěn Monte Brento nad údolím Sarca. Obsahují 24 cest od 90 do 650 metrů délky a obtížnosti od 4a do 7a. Je-li pěkné počasí, je nutno počítat i s frontou. Nebezpečí fronty vzrůstá s klesající obtížností cesty a z blízkostí nástupu. Čili nejobsazenější jsou lehké cesty uprostřed.

Sluneční plotny, Via Trento a Via paralello, foto: Petr Jandík

Z populárních cest lze doporučit Via del cane trippa (4c, 250m), Mon Cheri (6c, 350m), Gabri-Camilla (6b,360m) Similaun (6a, 400m), Teresa (5c, 450m). Cesty v pravé části ploten příliš obsazené nebudou, protože se k nim musíte prodírat dost nepřehledným křovím a nástupy se i špatně hledají. Chcete-li ale vychutnat klid a samotu, ztraceni uprostřed nekonečných ploten, vyražte do křoví a dejte si třeba Sinfonia d Autunno. A schválně mi pak řekněte, jestli jste druhou délku přelezli bez chycení borháku.

Placche zebrate, Sinfonia d´autunno, 2. délka 6a+, foto: Petr Jandík

Sestup z většiny cest na Slunečních plotnách vede po suťovém svahu směrem doleva a zpátky pod stěnu. Cesty v pravé části, které nevedou až nahoru, se slaňují - je třeba dvojité lano. Ve slunečních plotnách vedou celkem tři cesty obtížnosti 7a, a to je v plotnách a rajbasech už dost velký nářez. Autory jedné z nich jsou Jarda Chrtek a Jirka "Taxis" Svoboda. Ano, je to tentýž Chrtek, který jezdí z Mnichova v létě o víkendech dělat cesty na písek do Mšena.

Důrazné varování: Na sluneční plotny nikdy bez helmy! Nahoře je suťové pole. Nemůžete nikdy vědět, jesli nějaký hamták něco neshodí a jestli to netrefí zrovna vás.

Lastoni di Dro
Lastoni di Dro je asi třistametrová plotna v lese naproti Slunečním plotnám. Stín poskytuje dopoledne a najdete tam spíše lehčí cesty, ale dosud neoklouzané, protože tato stěna byla vykopána poměrně nedávno. Asi nejhezčí je tam Sole e Pioggia za 5b.

Sole e pioggia. Druholezec nemá morální problémy a může si kráčet., foto: Petr Jandík

Monte Colt
Monte Colt je součástí hřebene táhnoucího se od hradu v Arcu přes Monte Colodri. Jeho poněkud vzdálenější poloha zajišťuje jednak to, že na něm nelezou davy, a jednak krásný rozhled na celé údolí. Z Arca se sem dostanete z kempů, když objedete centrum a pojedete na Laghel do prudkého kopce a pak stále rovně dozadu. Zaparkujete na malém parkovišti v zatáčce. Přejet se to (moc daleko) nedá, protože zanedlouho silnice končí u vrat statku.

Monte Colt, poslední délka Tredicesima Luna, foto: Petr Jandík

Vydáte se cestou po serpentinách lesem do kopce a u sloupu elektrického vedení po ferratě dolů pod stěnu. Většina cest je zde čtyřdélková, ale ne všechny vedou až nahoru. Obtížnost cest je tu od 6a nahoru a z nejhezčích lze doporučit Tredicesima Luna (100m, 6a+) a La perla nera (110m, 6a). Pokud vydrží počasí, stihnou se obě za jeden den.

Piccolo Dain
Piccolo Dain je kopec nad vesnicí Sarche, vybavený hrůzostrašně vypadajícími střechami v bigwallech. Jeho levé úbočí, spadající k říčce s jezem se jmenuje Parete Limaro a vede v něm řada pěkných cest, které stojí za to. Daní za snadný přístup od silnice je zpravidla lezení ve frontě, což ale poskytuje příležitosti k focení. Asi nejhezčí cestou v této stěně je 340 m dlouhá Amazonia (5c).

Amazonia - klíčová devátá délka, foto: Petr Jandík

V Arcu jsme na jihu Itálie a tak je potřeba dodržovat jistá bezpečnostní pravidla. Auto nechávat na co nejveřejnějším místě. Peníze a doklady vždycky s sebou. V autě nenechávat žádné cenné věci. Vykrádání aut patří k místnímu folklóru. Kradou a vykrádají se i batohy zanechané pod stěnou.

Padák na údolím Sarca, foto: Petr Jandík

Seznam lezeckých oblastí v okolí Arca