Asi 10 km od Kácova, v Libži, totiž měli rodiče nemovitost, tak jsme s bráchou nebo s manželkami občas mizeli do skal. Záznamy o prvovýstupech jsem posílal dvěma lidem: autorovi tehdy ještě vcelku nového průvodce Nepískovcovými skalami J. Novotnému a dále Vláďovi Pštrosákovi Strnadovi, který byl tehdy pověřen péčí o středočeské skály - tehdy už ale působil skoro výhradně na Kokořínsku a na Holém vrchu. Není tedy divu, že Algena a ostatní lezci pokládali oblast za nevyužitou (ale co ty skoby v Rybářské cestě?).
Se skalami u Kácova jsme měli před těmi 12-13 lety podobné (i když s ohledem na naše lezecké umění o dost skromnější) plány, jaké uskutečnil vloni a předloni svými výstupy Algena. I proto jsem tehdy udělal alespoň přibližný nákres skal a také jsem je pojmenoval (pochopitelně jinak, než později Algena). Výstupy ale nevzbudily mezi oficiálními funkcionáři ČHS žádný zvláštní zájem (střední Posázaví bylo „územím nikoho“), nebyla ani rozumná šance na uveřejnění v průvodci (dílka editovaná Janem Novotným byla ještě celkem čerstvá) a internet ještě neexistoval – a tak jsme to nechali být.
V zájmu autenticity přikládám tehdejší plánek, náčrtky a popisy cest a taky fotky, na kterých jsem já o třináct let mladší. Znalci Kácova jistě přijdou snadno na to, které cesty uveřejněné v Lezci to jsou, a koho tímto připravujeme o deklarované prvenství.
Jinak – samozřejmě tím nechci, aby se masivy přejmenovaly podle mého původního návrhu, ten nový je koneckonců nápaditější…
Radek Mikuláš
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat