Dvě nové desítky Adama Ondry

Poněkud "poetické" znění druhého názvu není nějaká Adamova záliba v expresivních výrazech, ale je způsobeno kontextem ostatních cest. "Zbytky nad zvratky" totiž začínají cestou "Zvratky naší matky", která leží mezi cestami "My všichni z Fakerova" a "Soplivá zeleň". Je to prostě celý takový poetický koutek na Býčině, jak vysvětlil v komentáři na Lezci čtenář Janis. Protože jsem se k Adamově práci na projektu nachomýtl, nabízím pár fotek.



Ráno jsme jeli na Býčinu se Stoupou, který šel navrtávat svůj nový projekt. Džony a Šatavis se právě chystali do cesty, já s Vagónem jsme diskutovali o filosofických otázkách hodnocení výstupů roku, když přišel Adam, malý kluk s čepičkou jak pro sádrové trpaslíky. V igelitce si nesl velkou pixlu Siky, která mu byla skoro do pasu. Za chvilku za ním přišel s batohem i tatík Bokula a mamka Eva. Bylo hnusně chladno, vlhko a lezavo, ale Adam se svlíkl do trička, s Bokulou navlékli sedáky a Adam nastoupil do Zvratků (ty názvy jsou fakt nauzeální poezie).



Bylo úžasné spedovat tu proměnu z malého kluka do famozního světového lezce. Menší převis Adam přelezl bez viditelné námahy. Souhra otce se synem je opravdu zaviděníhodná. Tomu říkám rodinná harmonie.



Pak se už Adam dostal ze "Zvratků" do svých vlastních "Zbytků" a začalo zkoušení příšerných kroků.



Končilo to vždycky takhle:



Občas Adam zahodil nějaký ulomený kus chytu, který se mamka Eva snažila ve spadaném listí najít a uložit k pozdějšímu přilepení. Další pokus, a další a další.



Po jednom dost nadějném pokusu, kdy se mu ulomil v poslední chvíli chyt, se Adam, do té doby jen potichu velící dober a povol zuřivě rozvztekal a chvilku řval na celé kolo. Skoro jako já, když mne neposlouchá počítač. Po chvíli se uklidnil, po pár dalších pokusech sjel dolů na oběd a odpoledne strávil sochařskou prací a lepením odpadlých chytů na původní místa. Stejně jich je ale méně, protože ne všechny se podařilo v listí najít. My jme pak odjeli na oběd do Křtin a po návratu jsme zastihli Adama, jak si na Stoupův popud zkouší horní část jeho projektu vpravo vedle Pedrova smrku. Já jsem si s Vagónem dal ještě jednu pětku v horní části Býčiny. Když jsme se vrátli, Adam už ukončil další sochařské práce a snažil si o skálu otřít zbytky Siky, aby se mu prsty nepřilepily k sobě. Rodiče Ondrovi už balili batohy, Stoupa sbalil vrtačku a všichni jsme jeli na večeři. Prostě taková normální sobota.