Expedice Bajankol 2007 - smůla se lepí na paty

Almaty 18.8. 2007

Ahoj všichni,
tak jsme se v pořádku vrátili z pohoří Talgar, které stojí a leží na jih od Almaty. Po týdnu marných pokusů dostat se do údolí Bajankol jsme to vzdali. Zjistili jsme, že v Kazachstánu jsou všechny pořádný hory buď v pohraniční oblasti, kam se lze dostat jen se speciální propustkou, nebo v tzv. zapovedniku, což je něco jako chráněná krajinná oblast, ale spíš je to zlatý důl na poplatky od cizinců. Nakonec nás pustili za 8000 tenge (asi 1600 Kč) do údolí Yssik, z něhož je možné vylézt na horu Talgar (asi 5000 m).









Během hodiny jsme pobalili a vyrazili na cestu údolím. Teda, ona to moc cesta nebyla. Šlo se převážně korytem horské řeky, přes asi milión morén k ledovcovému jezeru. Hned první den jsme se o neschůdnosti výstupu dostatečně přesvědčili, neboť jsme plni nadšení šlapali po dvanácti dnech v aute a týdnu jednání na úřadech plných dvanáct hodin. Úplně jsme se odvařili. Druhý den jsme dorazili k jezeru do stanice místních strážců a u nich jsme zakempili (Nakonec na celých pět dní.). Kazbet a Paschka byli moc fajn a během pár dní se z nás stali opravdu přátelé.









Třetí den se Vojta s Davidem zabalili, aby se pokusili vylézt na vrchol Talgaru. My s Petrem jsme je nalehko šli vyprovodit do sedla nad ledovec. V sedle (4000 m nad morem, já vím, že nic moc, ale byla jsem nejvýš ve svém životě) jsme se rozloučili. Jaké bylo naše překvapeni, když nás asi po dvou hodinách při sestupu dohnali. Smůla se nás držela pořád.
To bylo tak... Vojtovi se kousek pod sedlem totálně rozpadla bota. Horko těžko v tom šlo jít a na mačky mohl rovnou zapomenout. Takže jsme „jenom“ za ten den nastoupali 1000 výškových metrů a ten samý počet sklesali. Navíc se k večeru zkazilo počasí.









Další den jsme strávili víceméně ve stanech. Pátý den se David s Petrem vydali lozit na ledovec (4040 m) a myslím, že si to docela užili. My s Vojtou jsme zatím žili životem strážců a já jsem se naučila péct místní chleba. Poslední den byl o sestupu k jezeru Yssik. U jezera jsme potkali partičku Čechů a trochu jsme se s nimi pobratřili vodečkou.

Dnes jsme v Almaty a pomalu se chystáme, že večer vyrazíme opět na cestu. Bude asi delší než cesta sem, protože se chceme zastavit na pár místech v Kazachstánu.

Za expedici Bajankol, která se bohužel do údolí Bajankol nedostala,
zdraví Helenka.



Za redakci Horyinfo snad jen dodáváme, že přestože se nepodařilo dosáhnout vrcholu plánovaného kopce, všem účastníkům Expedice Bajankol 2007 gratulujeme ke krásně bláznivému a dobrodružnému podniku a přejeme šťastnou cestu domů….
…. a taky tak trochu závidíme :-)

Brzy nashledanou!!