Jak padají věže

Už kdysi, když jsem lezl s Kuřetem a Káčetem, patřily do repertoáru našich témat i úvahy, jestli mohou lezci překotit věž. Kuře byl zdaný krmič a strašil své spolulezce teoriemi o tom, že to je možné, ale Káče oponoval. Pískovcová věž může teoreticky spadnout jen za deště, kdy je nasáklá vodou a váží asi desetkrát víc a pevnost pískovce je vodou snížena. V geologických učebnicích pak můžeme nalézt názorné obrázky, jak se v pískovcové desce dělají hlubší a hlubší rýhy, z nich pravoúhle na sebe navazující rokle, které se postupně rozšiřují, až se z odlučujících se kvádrů stávají věže, které se ale naklánějí a naklánějí, až nakonec spadnou. To vše se samozřejmě děje v rozměrech geologických dějů za desítky či stovky tisíc let. Přesto se můžeme stát svědky geologických událostí a jejich výsledků už dnes a uvědomit si pomíjejícnost pískovcové krásy.



V průvodci "Lezecké oblasti Ústecka" z roku 1971 se píše:

*Neuberova věž - Vysoká věž stojící naproti S výběžku Malých stěn. Popsáno je na ni 8 cest, z toho dvě hvězdičkové. Stará cesta je z 24. 4. 1910 od Hanse Neubera, hvězdičku má i Ullrichova cesta z roku 1914. Tohle všechno platilo až do noci z 19 na 20. listopadu 1982, kdy se tento, jeden z nejvýznamnějších vrcholů, zřítil šikmo na náhorní svah, dbaje tak nákresů v geologických učebnicích, a rozbil se na četné balvany. Vytvořil zlomiskové pole o šířce 10 až 12 metrů a délce 20 až 25 metrů. Průměrná výška bloků byla kolem tří metrů a objem ruin věže byl 600 až 900 metrů krychlových. Podle svědectví v časopise Der Tourist zbylo z věže stát torzo o síle 1m, výšce 5m a šířce 6m, které asi dlouho nevydrželo, protože dnes tam už nic takového není.



Pískovec zlomiska byl velmi měkký, barva od bílé po silně růžovou. Ve zlomisku se nacházely mušle a jiné fosílie z doby křídové. Jako důvod zřícení se uvádí vysoké navlhnutí skály a tím porušení pojiva. Příznaky blížícího se zániku věže byly pozorovány už na jaře 1982, kdy se na hodinách, na kterých stála věž, objevily silné trhliny. Dietmar Heinicke tehdy varoval, že nedaleko stojící Sokolí věž v Rájci je proděravělá dokonce dvěma řadami hodin podstatně více, než byla Neuberova věž, a že u ní je nebezpečí zřícení ještě větší. Sokolí věž však zatím ještě stojí a tak si na ni vylezte, dokud to jde. Výstupy za deštivých nocí ovšem ze zřejmých důvodů nelze doporučit.



Zanedlouho nastane pětadvacetileté výročí tohoto zřícení a tak mne napadá, jestli by místo jubilejního výstupu, který se obvykle dělává, nebylo možné udělat jubilejný výkop zbytků? Uvidíme co bude v prosincovém CAO News. Představuji si něco ve stylu popůlnočního setkání Karla Běliny s čelovkou a krumpáčem s na místě již kopajícím Houbou, který tím Karlovi vypálil rybník a získal jubilejní výkop pro sebe:-O.

Na závěr fotogalerie snímků, které poslal Vladimír "Hlína" Vršovský: