Jarní víkend

K páteční večeři mám mimo jídla zvolit cíl: Hohe Rifler od Rudolfhüte nebo Zillergund. Rozhodnu se pro třetí možnost Stubai - Ruderhofspize. Naházíme vše do auta a v deset jsme na parkovišti u štubajských lanovek. Nebe kropenaté hvězdami věští chlad, kterému vzdorujeme v teple spacáků.

Sobota - Ruderhofspitze

Pohled z vrcholu, foto: Jirka Vodsloň (klikněte pro větší obrázek)

Budík zvoní v pět a ze spacáků se vůbec nechce. Termoska s čajem chabě vylepšuje nechuť k pohybu a až konkurence přijíždějích innsbručanů vyburcuje duši a následně tělo. Pomalu se rozednívá a my se suneme po zmrzlé sjezdovce. U mostku vidíme náš cíl vysoko nad kosovkou jak se blýská v bělosti. Východní svahy se již zlatí ve slunci a my jsme rádi, že nás sluneční paprsky uchvátí až v druhé půlce stoupání. Na osamocení si rozhodně stěžovat nemůžeme. Lenka počítá, ale skončí u sedmdesáti a to se neohlédne za sebe - holt "Modetour".



Po čtyřech hodinách jsme na vršku, kde jen obtížně hledáme kam si sednout. Nicméně rozhledy jsou úchvatné a následná jízda stojí za to - firn od shora až dolů. Dojem z túry jen trochu zkalí průchod kosovkou a množství lidí.

Popis cesty

Start: Cíl: Stoupání: Klesání:

1 759 m.n.m. 3 473 m.n.m  1 714 m  1 714 m

Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo:

M > 35° 4-5 h Parkoviště u lanovek Stubaitall

Neděle - Altmühltal

V noci trochu prší, ale teploty okolo 20 stupňů skálu rychle vysuší. Lezení jako po zimě, nejistota, přešlapování, slabé ruce, klení a nádávaní spolulezci (kdo jiný za to může, že se tady klepu a visím jak žok) a k tomu velmi technický Altmühltal. Ještě, že cesty nelezu poprvé a vím, kde jsou chyty a že jsem to již nejméně jednou vylezl. Nakonec vybojuji své oblíbené cesty na Weiße Wand a v jejím okolí a mohu jít do hospody kde prsty úpí pod půlkilovou zátěží vlhkého a vyklouzávajícího skla. Slunce pomalu přechází k západu a na terase se rozhošťuje chlad, a tak domů s bezva pocitem, že konec jedné a začátek druhé sezony se podařil.

Apropo Altmühltal - Konstein

Altmühltal je nejblíže položená jurská oblast od Mnichova. Lezení zde má dlouhou tradici, která je srovnatelná s tou labskou. Do historie se zapsala nejen svými klasickými výstupy, ale i mezinárodním srazem lezců v roce 1981, kde byl představen "čistý styl" v podání Johna Bachara a Rona Fawcetta, který byl následně Kurtem Alberten vybroušen v Rotpunkt.



Samotné lezení je rozmanité, staré klasiky vedoucí spárami a kouty s technickými vložkami pro nebojsy, nablýskané lišty a vlnky pro milovníky rajbuňků či lahůdkové dírky a zaplouváky, tak jak je známe ze severní jury. I v obtížnosti si najde každý něco: trojkové, až třídélkové hřebínky pro začátečníky alpinisty, převislé spáry, či dírky devátého stupně. Na rozdíl od severních oblastí je Konstein výrazně techničtější a vyžaduje precizní práci nohou a hlavy. V neposlední řadě je výhodou jisté zapomenutí, či odlehlost od severní jury a tím menší návštěvnost. Jižní orientace nejkrásnějších stěn a mikroklima Altmühltalu předznamenává oblast pro jarní a podzimní návštěvy.

Neopomunetelná je místní hospůdka přímo pod skalou s typicky bavorskou kuchyní (ne nepodobnou té české), buřtíky, knedlo-vepřo-zelo s levným pivem a domácí sladkosti.

Pro návštěvníky z Čech je oblast poněkud odlehlá a bude i nadále ležet mimo hlavní zájem, pro ty kdo míří do alp a počasí není zrovna nej, nabídne milé zpestření či možnost přečkání nepohody s trochou lezení.

Doporučené cesty

Madona	20 m
Direkte Platte   Carpe diem  Linke Einstieg Do schau her	6+ 6+ 7- 6+
Merltürme	18 m
Südostwand Platte  Sanduhrkante	5 6 6+

Weisse Wand	27 m
Sauftour Linke Weisse Mittlere Weisse Rechte Weisse Altherrenweg	6+ 7 6+ 6 7-

Münchener Wand	18 m
Nirvana Rechter Weg Rechte Südwand	7 6 7-

Průvodce, Mapy

Konstein; Helmut Wundlechner

Alpenvereinskarte Stubaier Alpen, Hochstubai (Blatt 31/1), 1:25 000
Hochtouren in den Stubaier Alpen