Vyrážíme v sobotu ráno prvním autobusem do Harrachova. Cesta se neobešla bez menších komplikací, ale nakonec vše dobře dopadlo a před 10 hodinou jsme v Harrachově na autobusovém nádraží. Lyže na batoh, batoh na záda, záda na nohy a už se plížíme přes Rýžoviště k Zátiší, kde náčelník (já) vydává poprvé povel „SKI NASADIT“ :-)
A to prý už je jaro, foto: Pavla Šúleková
Sníh je mokrý a cestou na Ručičky na nás v jednom kuse padá voda ze stromů. Inu už jaro dorazilo i do Krkonoš. Nenecháme si však kazit výlet a mlčky jdeme dál. Těšíme se na Dvoračky. Kolem poledne jsme tam. Je ideální čas na pivo a vařené koleno. Slabší nátury volí pivo a vdolky. Inu proti gustu žádný dišputát.
A opět jsem to byl já, kdo po dvou kouscích zkušeně zavelel „SKI NASADIT“. Cesta na Kotel nám jako vždy příjemně utíká a dokonce jsem si chvilku myslel, že nebudu zvracet :-). Ale vidina dalšího energetického nápoje na Vrbatce mě žene dál. Na Harrachových kamenech kupodivu zase fičí a ještě ke všemu se od Rokytnice ženou mraky černé a husté, že by je jeden mohl nožem krájet.
Žene se na nás bouřka, foto: Pavla Šúleková
Trochu sněží a malinko fouká, ale na Vrbatku je to už co by už i bez pásu dojel. Venku se čerti žení, děti a ženy pláčou a naříkají, muži hledají útěchu v alkoholu. Pivo a zelňačka zaručeně zlepšuje náladu v mužstvu. Chvilku jsme se zdrželi, a když se venku počasí umoudřilo a bouřka se přehnala, opět jsem mocným hlasem zavelel „SKI NASADIT“!
Cesta na Vrbatovu boudu, foto: Pavla Šúleková
Vyrážíme k Labské boudě, kam i bez problémů dojíždíme. Je na čase hledat si nějaký ten smrček pod který si lehneme. Nachází šikovné místečko, kde je závětří, sněhu tři metry a tak velím „LOPATY POSKLÁDAT“! Po hodině tvrdé práce máme vyhrabány dvě útulné komůrky. Zabydlujeme se a přemýšlíme, co si dáme dobrého do bříška. Pracovní postup je jasný. Sníh, voda, polévka (v našem případě bramboračka). S plnými bříšky zalézáme do spacáků.
Západ slunce, foto: Pavla Šúleková
Vaříme, foto: Pavla Šúleková
V bivaku, foto: Jakub Thůma
Ráno se budíme do krásného počasí a tak nám nedělá problém se zapakovat a vyrazit. Opět zazní hromové „SKI NASADIT“! Vyrážíme na Sněžné jámy, Violík a tak dále a tak dále. Trempujeme po pláních a užíváme si nádherné počasí jako spousta dalších běžkařů
a výletníků. Snad se nám podaří v dubnu ještě jeden výlet podniknout.
Ideální ráno, foto: Pavla Šúleková
Sněžné jámy a Violík, foto: Pavla Šúleková
PS: Rád bych touto cestou pochválil svojí přítelkyni Pavlu, která statečně absolvovala svůj první zimní bivak :-) Dobře jsem si vybral :-)