Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Doug Scott na písku


Den s legendou

U příležitosti ocenění Zlatým cepínem, které dostane Doug Scott po Walteru Bonattim a Reinholdu Messnerovi, znovuvydávám článek o dni stráveném s touto legendou. Jaký je nositel řádu Britského impéria, mající za sebou 45 himálajských expedic, z toho polovinu prvovýstupů včetně jihozápadní stěny Everestu, člověk, který přežil osmidenní plazení se zlomenými kotníky do základního tábora pod Ogre? Co si myslí o současném lezení? Jak mohl stihnout po dlouhá léta minimálně jednu expedici ročně?


Takové a jiné otázky mi vířily hlavou, když jsem se dozvěděl, že máme Douga Scotta vyzvednout ráno v hotelu a přivézt na Sušky. Cestuje totiž ze Slovenska a Maďarska zpět přes Prahu, a tak Alena rychle domluvila den společného lezení.

Večer předtím jsem zkoumal na webu Dougovu lezeckou kariéru. Lézt začal ve dvanácti letech, v sedmnácti jel poprvé do Alp, ve čtyřiadvaceti na první expedici na Saharu a pak už to šlo každý rok minimálně jedna expedice ročně, často i dvě nebo tři. 1971 – první britský výstup Salathé wall v Yosemitech. 1972 na jaře expedice na Everest, v létě prvovýstup Východním pilířem Mount Asgard na Baffinově ostrově a na podzim opět Everest. V tomto duchu to jde až do roku 2000. Mixáž těžkého skalního lezení s výškovým horolezectvím. Všechno alpským stylem bez kyslíku s výjimkou JZ stěny Everestu, což bylo ovšem v době, kdy bez kyslíku ještě nelezl nikdo. Mezi jeho nejlepší podniky patří prvovýstup jihozápadní stěnou Everestu v expedici vedené Chrisem Boningtonem v roce 1975, dramatický osmidenní sestup se zlomenými kotníky z Ogre v roce 1976 a prvovýstup na Kangčendžengu v lehké expedici s Peterem Boardmanem a Joe Taskerem, první bez kyslíku a v tak malé sestavě na vysokou osmitisícovku v roce 1976. Taky byl prezident Alpine Clubu, za svou činnost dostal v roce 1994 řád Britského impéria. Persona gratissima, tvrdý chlapík s tahem na vrchol. A tohohle člověka budeme doprovázet.

Jedeme na Prachov
Jedeme na Prachov, foto: Petr Jandík


Ráno čekáme v recepci hotelu Rott plni zvědavosti. O půl desáté přichází po schodech Doug s manželkou. Lehce potrhané tepláky, ošumělý bágl. Paní s námi nejede, dala přednost prohlídce Prahy. Nasedáme do Honzova Peugeota a frčíme na Sušky, kde bude čekat Alena s Martinem. Máme před sebou hodinu cesty a tím i příležitost si popovídat, dokud naše angličtina stačí. Nejprve byla řeč o festivalu Hory a město v Bratislavě. Na Douga udělalo dojem showmanství Alexe Hubera, zalitoval, že nestihl přednášku Adama Ondry.

O rychlovýstupech bratří Huberů si myslí, že to je dobrý směr jak trénovat efektivitu, protože rychlost lezení je v horách zároveň i bezpečnost. Je třeba zkracovat čas, po který jsou lezci vystaveni nebezpečí objektivních podmínek. Třeba Slováci, kteří lezli jihozápadní stěnu Everestu a zahynuli tam, ztráceli čas. Kdyby byli rychlejší, mohli přežít.

Dougovi se nelíbí sanování a vynýtovávání starých cest, které jdou zajistit vlastními prostředky. „Je to nesmyslné“, říká, „lezci se nenaučí si sami budovat jištění a pak se nemohou pohybovat ve vysokých horách“. Když přišla řeč na sestupy a bolavá kolena, pochvaloval si svoje nová z nerezavějící oceli.

Dojíždíme na Malou Skálu, kde na nás čeká Alena s Martinem, který ani nemohl dospat, jak se těšil na setkání se svým dávným vzorem. I když už pomalu přestává pršet, volíme nejdřív krátkou návštěvu Prachovských skal. Doug u nás nikdy nebyl, o našich nádherných pískovcových městech jenom slyšel, takže plán velmi uvítal. Pan Koťátko, sedící v kase, nás jako horolezce nechce pustit bez vstupenky s odůvodněním, že přede dvěma hodinami pršelo, takže nemůžeme lézt a tím pádem nejsme horolezci, ale turisté a musíme platit. Nepomohla ani vizitka předsedkyně Českého horolezeckého svazu. Nakonec nám dal alespoň slevu. Pan Koťátko je opravdu zvláštní člověk. Alena se směje a vysvětluje Dougovi, jaké zásluhy má dotyčný na ochraně místních skal.

Nemůže se lézt a proto nemůžete do skal jako horolezci, říká strážce pokladny, pan  Koťátko.
Nemůže se lézt a proto nemůžete do skal jako horolezci, říká strážce pokladny, pan Koťátko., foto: Petr Jandík




Támhle je Drážďanská věž...
Támhle je Drážďanská věž..., foto: Jan Polák


Prachovské skály se Dougovi líbily. Prošli jsme ke Drážďanům, pak Císařskou chodbou nahoru. Na vyhlídkách jsme mu ukázali několik významnějších věží. Cestou si vyskočil na kládu a pak se začal sápat do spáry vedle cesty.

Alena Čepelková a Doug Scott. Mládí je nezničitelné....<br />
Alena Čepelková a Doug Scott. Mládí je nezničitelné....
, foto: Jan Polák


Při návratu nám šťastná náhoda přivedla u Turisťárny do cesty Ritu Schlikovou, jednu z majitelek Prachovských skal, kterou jsme s Dougem seznámili. Při pohledu na její ruce lakonicky konstatoval, že spáry neleze. A přitom jich má tolik!

Martin Otta, Alena Čepelková, Doug Scott, Rita Schliková, Petr Jandík
Martin Otta, Alena Čepelková, Doug Scott, Rita Schliková, Petr Jandík, foto: Jan Polák


Rita nás upozornila na vynikající gulášovku na Turisťárně, a tak jsme neodolali. Při obědě jsme se vyptávali, jak mohl Doug absolvovat tolik expedic a prvovýstupů. O expedici, při které překonali JZ stěnu Everestu řekl, že neměli žádné sponzory a že každý zaplatil 2000 liber. Pro takovýhle expediční život to prý chce především dobrou ženu, jako je teď ta jeho třetí.

Honza s Dougem u gulášovky
Honza s Dougem u gulášovky, foto: Petr Jandík


Martin se divil, jak to všechno zaplatili, když expedice musí zaplatit permit, styčného důstojníka, nosiče. Na to Doug odvětil, že na některých expedicích byli jako turisté. Fotografovali život v divočině a v honbě za snímky se najednou ocitli na vrcholu hory. Tak jsem si říkal, že s Brity máme asi ledacos podobného. Velký horolezecký potenciál skrývá podle Douga východní Himálaj se stovkami krásných a dosud nezlezených kopců. Malé a lehké expedice nejsou drahé a mohou za celkem nevelké peníze podniknut významné prvovýstupy.

Alena s Dougem diskutují o tradici britského lezení
Alena s Dougem diskutují o tradici britského lezení, foto: Jan Polák


Gulášovka byla snědena, pivko vypito, sluníčko začalo pěkně hřát a tak jsme se přesunuli zpět na Sušky, abychom si taky trochu zalezli. Vyrazili jsme s Honzou do Jihovýchodního rohu na Hlavní věž, že ukážeme co a kudy a Doug za námi, že si vyvede taky kousek cesty na písku. Při slanění jsme ulovili pár zajímavých fotek, kdy si Doug vyzkoušel založení uzlu a vylepšil smyčkou kruh.

Doug Scott na štandu s Alenou Čepelkovou
Doug Scott na štandu s Alenou Čepelkovou, foto: Jan Polák


Abyste věděli, fotit ho není žádná legrace, protože má obrovský klobouk a najít pohled, kdy je vidět taky něco jiného, než dýnko, dá dost práce. Nakonec se přece jen začal Doug bát o svoje nová kolena, a tak mu cestu od kruhu vyvedla Alena. Nevíme, co se dělo na vrcholu, ale prý mu vyprávěla o místních lezeckých zvycích. Udělal jsem si trochu legraci, a když Doug slanil, uvítal jsem ho čajem z termosky, se slovy „Tea, sahib?“.

Doug Scott na Hlavní věži
Doug Scott na Hlavní věži, foto: Petr Jandík


Jako další cestu jsme pro našeho vzácného hosta vybrali Břízkovou, kterou tahal Martin Otta a Honza si vybral Přelíčení hned vedle, kam jsem ho následoval já s Alenou. Chvilku nám to lezení trvalo, protože se Doug zasekl v klíčovém místě u kruhu a já zase v traverzu Přelíčení. Sotva Doug při slanění přistál na zemi, hned glosoval: „No tea?“.

Martin Otta a Doug Scott pod Klikatou spárou
Martin Otta a Doug Scott pod Klikatou spárou, foto: Petr Jandík


Protože měl od osmi domluvený koncert Vivaldiho v Praze, museli jsme to už zabalit. V Martinově Transportéru ještě vypukla polní autogramiáda. Martin si nechal podepsat několik Dougových knih a my jsme mu naopak podepsali a věnovali knihu „Pískaři“, kam mu Alena do věnování napsala, že se holt bude muset naučit česky :-).

Autogramiáda v Martinově autě
Autogramiáda v Martinově autě, foto: Petr Jandík


Je to fajn chlapík, tenhle Doug Scott. Horolezec jako my všichni, se stejně prdlými nápady. I když je to jeden z nejlepších a nejslavnějších horolezců světa, z jeho vystupování se to rozhodně nepozná. Když prý budeme někdy v Peak Districtu, máme se zastavit. Má tam dům kousek vedle Chrise Boningtona. Při vystupování z auta v Praze nenápadně Honzovi zašoupl se šibalským úsměvem pod věci tu dvoustovku na benzín, kterou Honza předtím u pumpy odmítl. Zapomenuv v autě klobouk, odkvačil na večeři a my jsme šli balit na cestu do Rakouska, kterou jsme kvůli dni s Dougem odložili. Jo, ten klobouk jsem za ním donesl.

Skromný batoh velkého horolezce
Skromný batoh velkého horolezce, foto: Petr Jandík



Poprvé vyšlo 2008-05-09 17:05:08





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 05. 03. 2011 | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Rozhovor s Anetou Loužeckou (09.02.2024)
Adam Ondra: Project Big byl blízko vylezení (28.09.2022)
Hansjorg Auer, rozhovor (03.05.2022)
Výročí: Ueli Steck 45 let (05.10.2021)
Catherine Destivelle - Piolet d'Or za celoživotní přínos (24.07.2020)
Jan „Chroust“ Procházka (13.03.2018)
Připomenutí: před rokem zemřel Zdeněk Lukeš (15.02.2017)
Lucka Hrozová: Příprava cesty dala víc práce než přelez (01.02.2017)
Arco rock legends: Adam Ondra a Alex Megos (05.09.2015)
ONSAJT: Lucka Hrozová | Hanibal.cz (12.08.2015)
Vašek Širl slaví sedmdesátiny (18.08.2014)
Libor Uher před a po Broad Peaku (11.08.2014)
S Nelly Kudrovou ve VIP stanu (29.10.2013)
Arco Rock Legends 2012 (01.09.2012)
Vzpomínky na Mirka Šmída (08.05.2012)
Horolezec roku: Adam Ondra (05.12.2011)
Libor Hroza: Šest set kilometrů na trénink a čtyři rozbité počítače za rok a půl (21.11.2011)
Radovan Kuchař - severní stěna Eigeru (04.09.2010)
OSOBNOST: 29. 8. 1915 zemřel v Bledu Julius Payer (01.09.2010)
A. F. Mummery (24.08.2010)
Dean Potter: Jdu za svým dětským snem - létat (02.05.2010)
Julius Kugy (05.02.2010)
Franz Senn (31.01.2010)
Výročí úmrtí Johanna Stüdla (29.01.2010)
Zemřel Lino Lacedelli (11.12.2009)
Lezecké Oskary - Arco Rock Legends (05.09.2009)
Stoletý Cassin (10.08.2009)
Jenny Lavarda dala 8c/8c+ (27.06.2009)
Sharma nebyl zdarma (05.06.2009)
Nové 9a+ od Chrise Sharmy (02.06.2009)
Adam Ondra 2008 (29.12.2008)
Ivana Filová – první dáma strmých žlabů (16.12.2008)
Devold TRIPLE NORTH WALLS – odstartováno! (23.06.2008)
Equilibrium, Harald Berger (30.11.2007)
Huberbuam (02.11.2007)
Další legenda odešla (07.10.2007)
Šárka v 7:00 (15.06.2007)



Komentář ze dne: 10.05.2008 15:45:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Borec
Jenom bych upresnil, asi nechtic to vyznelo jinak. JZ Everest vylezl Scoot a Haston, Bonington expedici vedl (a kdyz bylo treba i zasoboval vyskove tabory).
Urcite stoji za zminku i Sisi Pangma, kam 1982 dorazil Scott, MacInryre a Baxter-Jones. Lezli nelezenou a nikdy nevidenou stenu z doliny - nikdo tam (mozna domorodci) pred nimi nikdy nebyl, nemeli tedy ani fotku steny, proste dosli pod "kopec", vybalili lano a lezli. Za tri dny to lezeni V+ skal 50 led zmakli. slezli a sli domu.
Ono toho bylo vic, i kdyz nejznamejsi je asi jeho sestup z Ogre.
Jo, Pan Horolezec.
0 0

Komentář ze dne: 11.05.2008 21:30:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - karlik (@)
Titulek: Zdenek Kotatko
Ahoj,

jenom technická k fotografii s popiskem Zdenek Kotatko.
To neni Zdenek Kotatko, ale jinej Kotatko :-) myslim Josef.
0 0

Komentář ze dne: 11.05.2008 22:42:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Zdenek Kotatko
Aha, koukal jsem na fotky ze sta let LKP a skutečně, Zdeněk vypadá trochu jinak. Omlouvám se, nevěděl jsem, že je Koťátků víc.
0 0

Komentář ze dne: 16.05.2008 18:23:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - alpon (alesponec@hotmail.com)
Titulek: Re: Re: Zdenek Kotatko
Ale to mas jedno, dyt ty kotata vypadaj vsechny stejne
0 0

Komentář ze dne: 12.05.2008 11:01:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Iwoš (@)
Titulek: Dík
Díky,že jste se podělili, ale stejně Vám trochu závidím.
Čus! Iwoš
0 0

Komentář ze dne: 05.03.2011 13:42:30     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alena (@)
Titulek: Doug - bafuňář
Na podzim téhož roku jsem se s Dougem opět setkala na generálnám zasedání UIAA, které volilo nové členy do boardu. Britové se rozhodli přemluvit ho ke kandidatuře a k mé velké radosti byl zvolen, neboť kdo jiný by se mohl pokusit vrátit horolezectví v jeho původním smyslu do všech těch reformních tahanic a vícemémě rvačce o peníze. Jak mnohokrát dokázal, pro strach má uděláno, o horolezectví ví maximum a udělal pro jeho rozvoj tolik svým příkladem jako málokdo, je inteligentní, skromný, nesmlouvavý. Do schůzovního křesla se mu vůbec nechtělo, ale nakonec (asi proto, že už se na to nemohl dívat) kývl - britská vize dalšího směru vývoje UIAA potřebovala silnou argumentaci. Abych se přiznala, přestala jsem situaci na horolezecké scéně UIAA dále sledovat, takže nevím, jak se mu na bafuňářské židli daří či nedaří, ale potkání s ním patří k perlám mého živůtku.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
30.11.2024 - 30.11.2024
Sherpafest

Oznámení o akcích posílejte redakci