Mistrovský kousek první třídy se jim podařil v severovýchodní stěně Sagzahnu, dlouhé 800 metrů, prvovýstupem
„Desperation of the Northface“, 7b. Tato stěna je známá tím, že se na ní střídají lámavé úseky s kvalitní pevnou skalou. Kvůli výšce hory se může stát, že se stěna i v létě přes noc pokryje ledem. Poté, co si u mě v předvečer oba mistři zjistili důležité informace a vyzvedli fotky, byli už další den ráno ve stěně, kde dolezli do výšky „Šikmé spáry“. Zjistili, že na přelezení bude potřeba ještě jeden den. Schůzky s jejich sponzory zapříčinily, že z Innsbrucku směrem na
Geraer Hütte, vyrazili další den až v 11 hodin večer.
Chatař byl od té dobroty, že jim nechal otevřený jeden pokoj, takže se ráno od 1 do 4 ještě trochu vyspali, než vyrazili směrem k severní stěně. Všechno to začalo tím, že David v jedné z prvních délek, která byla bohužel mokrá, uklouzl a užil si asi třicetimetrový, měkce jištěný pád. Při tom vytrhl jednu skobu a druhá, ovázaná smyčkou, držela. I přes tento počáteční šok dolezli ještě ten den na vrcholový hřeben. Slaňovali již za soumraku a na některých štandech zanechali ručně vrtané nýty s průměrem 8mm. Přitom se o vrtání skoro hádali, protože to byla jediná práce, při které se dalo zahřát. Zbytek cesty vylezli jen se skobami a mobilními jistícími prostředky. Uprostřed noci je syn chataře doprovodil zpátky k chatě a chatař je svezl materiálovou lanovkou do údolí. Klobouk dolů a gratulace k tomuto mistrovskému kousku. Když jsem je druhý den viděl oba říkali něco ve smyslu: „Mám radost, že tenhle nápad, který nám zabral tolik dní, je konečně za námi.“
Pozor: Podle mínění autorů jde o vážný horský podnik. Chce to umět lézt 7b on sight (7b povinně.) a v místě nástupu hodně často padá kamení.
Sagzahn, Desperation of the Northface, foto: Reini Scherer
Topo a foto: Reini Scherer
Níže následuje pokus Reiniho zakreslit na fotku všechny cesty:
Sagzahn, přehled cest
- Schutzengelweg
- Indubiorisse
- Desperation of the Northface
- Schiefer Riss
- N-wand Rampe
- Mittelpfeiler
- N-pfeiler
7a. varianta, foto: Reini
David při nástupu brzy ráno.
David Lama na nástupu časně ráno, foto: Jorg Verhoeven
David Lama v prvních délkách, foto: Jorg Verhoeven
Krásný výhled ze stěny, foto: David Lama
Jorg v zemi nikoho. Kudy dál? Vlevo nebo vpravo?, foto: David Lama
Jorg v jedné z nejhezčích délek, foto: David Lama
Jorg Verhoeven v Zillertalu, foto: David Lama
Jorg Verhoeven Pod vrcholovým hřebenem, foto: David Lama
Další prvoligový úspěch se podařil lanovému družstvu ve složení: Jorg Verhoeven, Katharina Saurwein a David Lama, na 500 metrů vysoké severozápadní stěně Blaseru a to za jeden den. Přitom i Katharina ukázala odvahu a prostoupila několik délek jako první. Gratulace!
Da katha geht die Flatta - Jorg zkoumá stěnu, foto: Reini Scherer
Katharina Saurwein
Katharina na čele při prvovýstupu.
Katharina na čele při prvovýstupu
Katharina na čele při prvovýstupu
Topa a popisy cest
Další, dosud nezveřejněné horské prvovýstupy (odjištěné nýty) od Davida Lamy a Jorga Verhoevena:
Zillergrund Jamalot 7a+ , s variantou 7c+
Stilluptal Wasserfall, Hans 7b , s projektem varianty nástupu 8a+
Kdo si myslí, že to oběma borcům pro letošek stačilo,…..
Dále ještě vždy po dvou fokách z Davidova 200 metrů dlouhého projektu za 8c a Reiniho projektu za 8b v Karwendelu:
David ve svém projektu za 8c, foto: Reini Scherer
David ve svém projektu za 8c, foto: Reini Scherer
David v Reiniho projektu 8b, foto: Reini Scherer
David Lama v Reiniho projektu 8b, foto: Reini Scherer
Zdroj: David a Reini,
Kletterzentrum Tivoli