Sysli v Číně

Z pohledu lezce je Yangshuo a jeho okolí zemí zaslíbenou. Stěny, kde se leze jsou pouze zlomkem toho, co místní krasovitá krajina nabízí. Dalo by se čekat, že prvovýstupy budou přibývat po stovkách každý den, ale zatím tomu tak není. Dělat nové cesty sem přijíždí jenom málo lezců. Jsou upřednostňovány jedno nebo dvoudélkové sportovky a tak zůstávají některé 200 až 300 metrů vysoké stěny nedotčeny.



Z vícedélkových je opravdu vyhlášená cesta "Happy new year" za 5.10a (asi 6- UIAA), která má 5 délek a vede na kopec jménem Thumb Peak. Zkusili jsme ji a přes počáteční rozpaky se nám opravdu líbila. Ze sportovních oblastí jsme navštívili také vyhlášenou White Mountain, která pro nás byla spíše zklamáním. Přesto věřím, že cesty od 7c nahoru jsou tam krásné. Dneska jsme večeřeli v naší oblíbené čínské jídelně, kde si dáte na talíř trošku od všeho, co chcete a oni vám to osmaží. To doma nemáme.



Konec našeho lezecky poznávacího výletu do Číny se přiblížil. Až budeme lézt u nás doma, po okolí nebudou vyčnívat obrovské skalní věže a pod nimi se nebudou rozprostírat zaplavená políčka, v nichž se brodí vodní bůvoli. Skála nebude ostrá, jako nůž. Nebudeme potkávat tolik lezců z celého světa. Možná nám bude trochu divné, že nemusíme smlouvat při každém nákupu. Budeme jíst něco jiného než rýži. Dáme si zmrzlinu bez obav z jakýchkoliv potíží. A vlastně, proč bychom si dávali zmrzlinu, když u nás je chladný podzim? Zítra večer odlétáme a jestli se do Yangshua ještě vrátíme, tak určitě s cílem trošku zaškodit na tom místním šutru.

---

Kurzy lezení

Když má čínský dělník volno, jí rýži nebo kouří a kouká na lezce, kteří se potí na stěně nad stavbou, kde zrovna pracuje. To potkalo i nás. Skupinka dělníků došla až pod naší cestu. Jeden z nich se na nás obrátil a něco prohlásil plynulou čínštinou. Vyrozuměli jsme, že by chtěli zkusit něco vylézt. Když jsme jim nabízeli sedák, odmítli a začli se sápat po zavěšeném laně vzhůru. To jim Terezka naštěstí pomocí výkřiků "nou nou nou" zatrhla.Nejodvážnější z nich si sedák oblékl načež toprope a bez zaváhání vykvačil 4+. Zážitek na celý život. Ostatní se smáli, bylo veselo a hurá zase na stavbu.





Výlet do kamenné vesničky, náš odpočinkový den, se už v poledne proměnil v náročnou horskou túru. Dle čínské turistické mapy, měla být vesnička "Stone village" vzdálená asi 10 minut od místní zastávky autobusu. Hned tam jsme proto rychle odmítli neodbytné místní taxikáře. Jejich věty se slovem "san"(což znamená 3) jsme si vyložili jako 3km, které přece my i při 35° C snadno ujdeme. No, po 3 hodinách náročné chůze, jsme konečně pochopili skutečný význam naléhavých slov taxikářů a před námi se objevila rozpadlá víska. Většina vesnic u nás je víc kamenných než byla tahle. Co teď tady tři hodiny chůze od silnice?

"Dejte si pečené kaštany. My opravíme motorku a svezeme vás do města" nejspíš pravil postarší vesničan. Dobrá tedy. Terezka pojedla kaštan ze slušnosti, cenu jsme domluvili, duši zalepili a vzhůru tedy dolů. Vyklubala se z toho divoká vyhlídková jízda zapomenutým čínským venkovem pod nedotčenýmí stěnami z perfektního vápence. Prostě velká legrace, i když odpočinkový den jsme si představovali trochu jinak.



Slovníček:

JEDETE DO YANGSHUA?	\/	\	/	\	výslovnost:
	Nimen	qu	Yangshuo	ma ?	Ňí men	čü	Jangšuo	ma

---

Moon Hill

Kluci z Kanady měli vyhlídnutou bezvadnou oblast, ale dneska tam smaží slunce, musíme změnit plány. Volba je jasná: Moon hill. Veliký skalní oblouk, ke kterému vede 1206 schodů. Leze se jen na straně, která je ve stínu a několik cest vede i přímo v "Měsíci". Po rozehřátí na lehčích, ale nádherných cestách, padne volba na "Over The Moon" 7b+. Kámen, nůžky, papír a první pokus je na mě. Kolmá stěnka přechází nejdřive do mírného převisu. Tam kde začíná strop čeká velký krapník, na který jde nasednout jako na koně. Užívam si tu Nádheru!! Škoda, ze mi nestačily síly. Vypadavám těsně před koncem. Kluci cestu taky zkouši a když máme všichni ruce jako konve, odcházíme s tím, že se sem ještě určitě podíváme.



Z dalších oblastí, které jsme s Terkou vyzkoušeli, spíše nedoporučujeme "Bamboo Grove". Husté bambusové křoví zde končí až ve výšce druhého nýtu. Klíčovým místem se tak stává dobytí samotného nástupu. Na jističe útočí psi a pavouci jako dlaň. Jedinou útěchou nám byla půjčovna bambusových loděk.

Slovníček:

BAMBUS	/	výslovnost:
	Zhú zi	džú dzi

Protože nejen lezením živ je člověk a je třeba si občas odpočinout, vymyslela Terezka výlet do okolí vesnice Dazai. Tady žije národnostní menšina Dong v horách, které jsou vysoké asi jako Krkonoše. Zvláštní je, že i v místních podmínkách pěstují rýži. Na svazích hor tak ve dvou údolích vznikla nekonečná terasovitá políčka na nichž místní zemědělci pracují od svítání do soumraku. Po kopcích jsou rozmístěny domečky, v nichž lze příjemně a levně přespat. Dva odpočinkové dny tady nás docela vyčerpaly.

---

Wine bottle crag

Neděle byla objevná po všech stránkách. Povedlo se nám najít oblast jménem "Wine bottle crag". Je to asi 40 metrů vysoká stěna o šířce kolem 80 metrů. Sem tam na ní visí krápník o velikosti člověka. Terka maličko vyzkoušela svoje zraněné křídlo na dvou lehčích cestách vpravo. A mě odjistila na krápníkaté stěně vlevo. Návštěva blízké motýlí jeskyně a zahrady byla silným zážitkem. V díře je totiž všechno z betonu. Naše jeskyňářská srdce zabrečela. Negativní pocity jsme zahnali v zahradě se spoustou různobarevných motýlů.



Slovníček - tóny jsou někdy důležité:

TATÍNEK	\	výslovnost:	KADIT	\/	výslovnost:
	Bá ba	Pá pa		Bá ba	Pá pa

Delší cesty se asi moc nelezou. K tomu jsme došli s Kanaďanem Johnem po vylezení pětidélkové 5.10c na věž jménem "Low Mountain". Pod slaněním na nás čekala postarší miniaturní Číňanka s dvěma obrovskými balíky slámy přes rameno. John, chtěje pomoci nebohé babičce, převzal od ní náklad. Málem ho to povalilo a já to skoro ani nenadzvednul. Místní farmáři maji holt těžký život. Teď zpátky k lezení: dlouhá cesta, kterou jsme vylezli se jmenuje "The Monkey King". Nastupuje z koruny stromu a vede po vápně ostrém jako žiletky, což pocítíte především v klíčovém komíně....Terezka už umí delší věty a sehnala i trochu z lezeckého žargonu. Taky se zdokonalila ve smlouvání a koupila pohledy za čtvrtinu toho co stály první den.

Slovníček:

RÁD LEZU	\/	\/	-	-	/	výslovnost:
	Wo	xi	huan	pan	yan		Wó	ší	chuan	phan	jen

---

První lezení a Terezčin jazykový kurz

Yangshuo je opravdu multi-kulti. Najdete tu nespočet turistů i pár lezců z celého světa. Je tu i místo, kam chodí všichni místní lezci, bar zvaný Lizard Lounge. To se mi dneska docela hodilo. Za deset minut čekání v baru se objevil Kanďan, tak čtyřicátník, jménem John, že shání někoho na lezení. Můj parťák na dnešek a bezva týpek.



Byla chyba, že jsme neuvěřili svému tušení, že taxikář, který tvrdí, že tudy určitě dojdeme do oblasti "The Egg", neříká tak úplně pravdu. No co, aspoň jsme si prohlídli "Bird Man", věž kam vede cesta od DŽC. Po pár kilometrech se našla i naše oblast.



Lezení jsou tu mraky. Převažují dlouhé, po metru a půl odjištěné cesty. Místní vápenec má všemožné tvary. V lehčích cestách se najdou zaplouváky, v těžších visí sem tam i krápník. Hlavně je všecko neolezené a někdy i neobílené. Luxusní!!



Na závěr Terezčin malý slovníček důležitých slov:

NEJSEM ČÍŇAN

Tóny	\/	/	\	-	-	/
Výslovnost	Wó	pu	ši	džun	kvó	žen

tóny:
1 - (vysoký)
2 / (stoupající, dlouze)
3 \/ (dolu a nahoru)
4 \ (klesající, krátce)






Další den byl ve znamení mírného deštíku a cyklovýletu po okolí. Na kole se zdá všecko být hrozně blízko. Půjčili jsme si ho za 10 Yuanů (asi 25 korun). V polích chodí vodní bůvoli a lopotí se tam místní farmáři. Nad nimi se tyčí tisíce vápencových věží. Mezi nimi "Moon hill", obrovský přírodní oblouk, který jsme objevili úplně omylem. Vypadá opravdu úchvatně. Tak na něm snad i něco vychvátíme! Dnes konečně skončily všelidové čínské prázdniny, všecko je o půlku levnější a na ulici se dá pohnout aniž byste rozšlápli Číňana.



Slovníček:

NECHCI	/	\
výslovnost:	Bu	yao
	Pů	jao

---

Ní Hao - Welcome aneb kulturní šok

V Číně je všechno tak trochu složitější. Yangshuo, kde se budeme teď pohybovat, je v jižní Číně, provincie Guangxi. Už to má svoje úskalí: čínština, která je normálně rozdílná na severu (pekingská) a na jihu, je tady ještě náročnější. Místní menšina způsobuje, že se tu čínské znaky přepisují do latinky jinak. Nám to vlastně nemusí vadit, neumíme stejně ani slovo. Terka ale absolvala první hodinu čínštiny, takže třeba budeme umět i smlouvat. To je ostatně klíč k přežití v místní džunglí města. Přesto, že se z nás pomalu stávají ostřílení smlouvači, neuspěli jsme s koupi kola, ale zato víme, že za přívoz se platí jeden Yuan a dva, když jste cizinec.



Když se řekne Jižní Čína, zkušený cestovatel odpoví: "Tam se jedí psi". Ale Číňan nebo učitel čínštiny má odpověď: "Nejedí se jen tak nějakcí psi. Jíme jen jednu rasu." Evropan se s vysvětlením spokojí a představí si vybíravého Číňana, jak hledá libové štěňátko. Omyl!! V celém Yangshuu jsem zatím viděl jen jednu rasu a jsme si jisti, že jde zrovna o tu "špajzovou".



Závěrem ještě něco k řeči: Při mailovani Vám přijde, že všichni tady umí anglicky. Omyl číslo 3!! Anglicky umí psát menšina a mluvit anglicky absolutní minimum místních. Učit se jazyk v Číně znamená naučit se jim psát, ne mluvit. Zítra se vydávám obhlídnout místní lezení. Koupě průvodce z roku 2007 se vyplatila (stál asi jako půlka kola). Cesta od DŽC v něm není zakreslena.


Zvětšit mapu

Sysel