Žula - Piansecco

Tento hlavolam se opakuje až na šťastné výjimky každé léto. Nejinak tomu bylo před rokem. Sraz byl ve Valsertalu na nejvyšším parkovišti. Předpověď byla po delším hnusnu ucházející a tak plánům na ochutnání tamní žuly nestálo nic v cestě. Již půlnoční příjezd nevěstil nic dobrého, všude to čvachtalo, mlha se válela a zahalovala nás do svého studeného a vlhkého hávu. Ráno však svítilo sluníčko a tak jsme šli na věc, skály pěkně navlhlé a drny jak houba. Večer jsme seděli a choulili se u aut, teplé jídlo rozehřívalo, ale nerozpustilo chmury - tak jsem si to nepředstavoval. Nikdo však nic neříká - jsou to tvrďáci, pomyslil jsem si.

Nakonec jsem navrhl původně zavržený cíl Piansecco. K mému překvapení bylo vše sbaleno než jsem dořekl a drandíme na jih. Po půlnoci opět na parkovišti, Honza příliš nekomunikuje, něco mumlá a já se raděj neptám. Bylo to přece jenom dost daleko, ale co, ráno se uvidí, snad nebudu ukamenován. Vyhajaní a napapaní se vypravíme na nástup, včerejší rozmrzelost je pryč, sluníčko hřeje, uchu lahodí zpěvná italština a oko rádo spočine na konturách stěn i černovlásek. Večer se scházíme v chatě, výborné jídlo, víno i pivo nechají zapomenout na chladný sever i únavné cestování. Jako vždy se probírá vše možné, ale především, co jsme tady lezli a jaké to bylo, a jak perfektní je to zde i v zimě na skialpy (ale o tom někdy jindy).

Na Pianseccu se leze převážně na dva kopce "Poincione". Cassino Baggio poskytne dobře jištěné, přibližně desetidélkové cesty lehčího charakteru. Vzhledem k jeho snadné dostupnosti jak z chaty, tak z parkoviště bývají lehké cesty (Piccadilly di Bedretto a Dr. Grüen Nils) o víkendech přeplněny domorodci, 15 dvojek není vyjímkou. Není však třeba zoufat, neb o něco málo těžší cesty bývají volné.

Druhá stěna, Poncione di Ruino Torre, je kratší, ale těžší, mám dokonce podezření, že Jürg von Känel zde nepřelezl vše, co popsal, neb uváděná klasifikace nesedí ani s realitou, ani s popisy v průvodcích na chalupě. Nicméně lezení je krásné a stojí za to se sem vyšplhat a rozhodně tu není nacpáno.

Doporučené cesty

Poncione di Cassino Baggio

Herbstwind: 6a+ (6a obl.), 420 m (6a, 3b, 5b, 6a, 5a, 5c, 5c+, 6a, 6a, 6a+, 5c+, 5c+), slanění cestou, 12 expresek, friend  0,5-3, dobře jištěno

Dr. Grüen Nils: 6a-, (5c obl.), 420 m, (5b, 3b, 5c+, 5c+, 5c+, 5c, 6a, 5c+, 5c+, 6a+, 5c, 5c), slanění cestou, 12 expresek, friend  0,5-1, výborně jištěno





Další nelezené cesty:

Piccadilly di Bedretto 5c+, převážně lehké délky 4-5, asi nejčastěji lezená cesta, o víkendech zcela přeplněná
Tanti auguri 5c, převážně lehké délky 4-5;
Tage der kälte 6a+, nevyrovnaná cesta s převážně lehkými délkami okolo 5 s jednou klíčovou délkou
La strada dei curbatt 5c, vcelku homogení cesta
No Way out 6c, krátká cesta - 4 délky s jednou délkou 6c+

Poncione di Ruino Torre

Ten years after: 6c (6b obl.), 200 m (6c, 6a, 6a+, 6c), slanění cestou, 12 expresek, friend  0,5-3, výborně jištěno

Danielli - Pohl: 6c (6b obl.), 200 m (6c, 6a, 5a, 6a+, 6a, 5a), slanění cestou, 12 expresek, friend  0,5-3, dobře jištěno

Prakticke informace

Příjezd

Po dálnicích ke gotthardskému tunelu, za tunelem odbočit do údolí Bedretto, směr sedlo Nufenen, za osadou All' Acqua, po asi 12 km je parkoviště se značenou cestou na Piansecco. Odtud hodinu a půl pod stěny nebo 1 h k chatě.
Pro ty kteří sem pojedou z údolí Rhony nebo z Furky či Grimselu je alternativou příjezd přes sedlo Nufenen, .

Tip

Velmi příjemná terasa Ristorante All' Acqua, kde v létě pivko zasyčí a v zimě nabídne domovské teplo.

Nocleh

Na chatě Piansecco; polopenze zhruba 57,- SFR/osobu/ÖAV a den; V zimě skvělý winterraum 20 SFr osobu/ÖAV
Hotýlek Ristorante All' Acqua; chutná polopenze v nedávno renovovaných pokojích s příslušenstvím 75 SFr/osobu/noc.

Období

Léto, stěny stěny leží ve výšce 2 200 - 2 700 m.n.m.

Výbava

Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 16 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)

Průvodce

Schweiz plaisir Süd; Jürg von Känel; Filidor
www.filidor.ch