Test vlněného prádla Devold Multisport

Protože na Altaji je vnitrozemské podnebí, přes den, když praží sluníčko přes 30 stupňů, za špatného počasí v nížině kolem deseti, do toho studená voda z tajících ledovců a ve druhé části expedice pohyb na horách o výšce kolem 4500 m, dalo se předpokládat, že test bude vydatný. Z celkové nabídky jsem zvolil pro teplé počasí pánské triko s krátkým rukávem (model 142-210 245), krátké spodky - boxerky (model 142-146 940), pro studenější triko s dlouhým rukávem (model 142-224 322) a 3/4 spodky (model 142-149 245).



Zpočátku jsem měl obavu jestli nebude vlna přímo na těle kousat, protože k tomu mám sklony a třeba vlněné čepice skoro nemůžu nosit. Když jsem si vzal vlněné triko na sebe poprvé, určitý náběh ke kousání na zádech byl, ale kůže si brzy zvykla a po celé skoro tři týdny, kdy jsem ji ze sebe nesundal, k žádném problému nedošlo. Prádlo Devold je ze speciálně upravené vlny Merino.

Test ve vlnách pod neoprénem a oranžovou membránovou bundou: Vyhovuje

Za dobu expedice Altaj - Argut 2008 jsem prošel všemi možnými stavy teploty i vody. Začalo to totálně propršenou Moskvou, kde jsme schytali hodně vody, proto mohu potvrdit - i vlhké triko hřeje. Jako vedlejší efekt možno říci, že i v navlhlém triku můžete jít na pivo do Českého domu s kamarádem v manažerských montérkách. Tak na zdraví.



Na Altaji bylo zpočátku horko, hlavně v nevětraném náklaďáku jsem se potil jako kůň. Na řece v raftu jsem na sobě měl ve slunečných dnech triko s krátkým rukávem a krátké boxerky, na to neoprénovou kombinézu a membránovou bundu Patagonia. Samozřejmě žádné prádlo a ani ten neoprén nezabrání teplotnímu šoku, když se spadne do osmistupňové vody, třeba při nácviku převracení raftu. Při další jízdě jsem ale subjektivně ocenil, že mokrá vlna zaobalená v membráně vyvíjí určité teplo a z prochlazení ve vodě jsem se dostával docela přijatelně. V raftu člověk sedí v mokru na nafouknutém okrajovém válci celý den a musím ocenit, že za celou dobu prádlo nijak nevadilo a nekousalo.



V deštivých dnech, kdy člověk absorboval vodu a zimu ze všech stran, jsem používal dlouhý rukáv a tříčtvrteční spodky. Že bych se nějak přehříval, to tedy ne, ale myslím, že jsem na tom byl při své zmrzlosti líp, než kolegové s Moirou. Výhody vlny oproti syntetice jsem ocenil i při každovečerních kulturních programech u ohně, kdy mi odlétávající jiskry vypálily díru jak do karimatky, tak do syntetické flísky, ale na vlně nic vidět nebylo.



Po absolvování řeky Argut následoval ještě týdenní pobyt v horském uzlu Aktru, kde jsme podnikali v podstatě chodecké výstupy na kopce o výšce do 4000 metrů. Počasí bylo velmi proměnlivé a užili jsme si potu, slunce, větru, deště i sněhu a dá se říci, že vlněné prádlo bylo stále dobrým pomocníkem.



Po návratu z expedice bylo prádlo práno ručně v pracím prostředku Toko Active Dry, protože u sousedů v Namche zrovna neměli Devoldem doporučené ořechové slupky Miron. Tričko s krátkými rukávy, které jsem nosil nejvíce, se z 14 denního nošení úplně nevzpamatovalo, zůstal mu "expediční nádech" a zářivou azurovou už tak úplně nemá. Závěrem lze říci, že vlněné prádlo Devold skutečně nesmrdí, mokré přiměřeně hřeje, není nepříjemné ani ve vedru, když se potíte. Ač je z vlny, nekouše ani ciltivější pokožku. Je o něco těžší, než umělotiny jako je Moira nebo Sensor, ale jen nepodstatně. Doporučuji do horka i zimy, na hory i do hodspody.



Prádlo k testu poskytla firma Northtrappers a zvláště děkujeme jejímu šéfíkovi Jirkovi Fidrantovi za podporu nejen této expedice, ale vůbec veškerého pořádného lezení v horách.