Slavný italský horolezec Riccardo Cassin oslavil 2.1.2009 své stoleté narozeniny! Pojďme se trochu podívat co se dá za těch 100 let stihnout.
Riccardo se narodil 2.1.1909 ve městě San Vito al Tagliamento. Po smrti svého otce, se velmi mladý, přestěhoval do Lecca hledat práci. Díky své cílevědomosti a tvrdé dřině se záhy předákem a ředitelem jedné elektroinstalační společnosti. Pak ale zvítězily hory…..
Okolo roku 1930 dává dohromady skupinu lezců známou jako „Pavouci z Lecca“. Začátky si odbyl na blízkých kopcích okolo Lecca. Z mnoha výstupů zmiňme pouze impozantní jižní stěnu Sasso Cavallo.
Lezecký prostor okolo města se pro našlapané „Pavouky“ zdál brzo vyčerpaný. Proto je nutné zamířit do Dolomit. V roce 1934 vylezou s Vitalim a Pozzim novou cestu
jihovýchodní stěnou na Piccolissimu ve skupině Tre Cime di Lavaredo. V roce 1935 opakují Comiciho cestu severozápadní stěnou Civetty (obtížnost ED /VI UIAA) a prostoupí exponovaný a velmi atraktivní jihozápadní hřeben na Torre Trieste (obtížnost ED /VI UIAA). Pokusy německých lezců v severní stěně Cima Ovest di Lavaredo je hecnou k výstupu ještě tento rok. Na světě je cesta poskytující vzdušné lezení v kultivované skále (obtížnost VI-/A1 volně 8-).
V roce 1937 nastává přesun z Dolomit do divokého údolí Bondasca blízko Švýcarska. Cílem je dosud neprostoupená severovýchodní stěna Pizzo Badile (3308m). Za tři dny se družstu Cassin, Ratti, Esposito, Molteni a Valsecchi povede
legendární prvovýstup. Radost je bohužel pokažena smrtí posledních dvou jmenovaných. Zemřeli vyčerpáním na sestupu. Riccardo Cassin tuto cestu opět přelézá při padesátém výročí prvovýstupu. V té době mu je 78 let!
SV stěna Badile…pod sněhem ještě impozantnější, ale těžko lezitelná, foto: Kleboň
V roce 1938 nastal čas pro skutečně velkou alpskou stěnu. Cassin, Esposito a Tizzoni se vydávají na Walkerův pilíř Grandess Jorasses. Nejkratší cestou k vrcholu Point Walker. Vzniká nekompromisní linie. 82 hodin na piliři z toho 35 hodin strávených těžkým lezením. Až někdy toto polezete zavzpomínejte na ty doby před 70 lety.
Clare Engel to popisuje v knize Mountaineering in the Alps takto.
„Nevěděli nic o Chamonix a okolí. Nikdy předtím zde nebyli. Chatař jim na otázku kde jsou Grandes Jorasses odpověděl neurčitým gestem „někde támhle“. Neznal tyhle lidi a otázku považoval za vtip. Druhý večer byl velmi překvapen světlem z bivaku poměrně vysoko na pilíři. Příští noc se světlo posunulo výše a 6. srpna dosáhlo družstvo vrcholového hřebenu. Kvůli bouři byli nuceni strávit ještě jeden bivak na sestupu“
Éru výstupů přerušila druhá světová válka. Cassin bojuje na straně partyzánů proti německým okupantům. 26. dubna 1945 se Riccardo, jako velitel partyzánů, pokusí s Rattim (svým spolulezcem z předválečné doby) zastavit německé vojáky ustupující z Lecca na Svatý Mořic. Ratti je přitom zastřelen. Za své vojenské působení v partyzánském odboji (1943-45) byl vyznamenán.
Rok 1952 je pro Cassina hořký. Je pozván na italskou expedici do Karakoramu v roce 1954. Cílem je prvovýstup na K2. Je však vyřazen z expedice pro srdeční problémy a do Karakoramu neodjíží. Italská expedice dosáhne úspěšně vrcholu.
Do vysokých hor se dostává až v roce 1958 (je mu 49 let), jako vedoucí expedice s druhou italskou výpravou do Karakoramu. Cílem je v té době nedotčený a velmi obtížně dostupný Gasherbrum IV. Vrcholu dostáhne Walter Bonatti a Carlo Mauri severovýchodním hřebenen 6. srpna. Jsou to opět lezci z Lecca. Zkušenosti z více než třicetiletého Riccardova etremního lezení jsou důležité i pro ostatní italské expedice. Následuje Jirishanca (6126m) v Peruánských Andách v roce 1960.
Následuje famózní výstup na Denali v roce 1961. Cassinův hřeben na Mount McKinley je stále jedna z nejtěžších cest vedoucí na tuto horu a nemá dodnes příliš mnoho opakování.
V roce 1975 vede expedici na jižní stěnu Lhotse (8516m). V té době nevyřešenou výzvu Himaláje. Počasí a velké technické obtíže neumožnily úspěšný výstup.
Riccardo Cassin je čestným prezidentem C.A.I. sekce Lecco a čestným členem mnoha národních lezeckých svazů (italský, americký, španělský, švýcarský).
Za svou činnost byl oceněn 4 zlatými medailemi. V prosinci 1971 mu bylo uděleno Vyznamenání republiky. V roce 1976 se stal čestným občanem Lecca.
V průběhu let se také věnoval návrhu a výrobě lezeckého vybavení. Od roku 1947 se vyvíjely jeho skoby, kladiva, cepíny, karabiny. V roce 1997 koupila značku Cassin firma CAMP.
Gratuluji k naprosto fantastickému jubileu.