V prosinci se podařilo Alexanderovi a Thomasovi Huberovým, známým pod jménem Huberbuam, spolu se Stephanem Siegristem, vylézt na horu Ulvetanna a prvovýstup západní stěnou Holtanny. Technické obtíže, extrémní zima a neuvěřitelné rozměry dělají z těchto hor jednu z nejnáročnějších a zároveň nejhezčích výzev na světě. AKTUALIZACE: Video
Šest týdnů ve věčném ledu. Teploty až do -50°C, neustálé bouřky, překvapivě nestálé počasí, žádný západ slunce. Ochranu poskytují jenom bunda, spacák a stan. U mnohých už na to nestačí ani jejich představivost. Za takových podmínek lézt 750 metrů vysokou žulovou vertikální stěnu, když to půjde tak volně, je scénář, který přiměl Huberbuam pustit se po hlavě do nového projektu.
Země královny Maud, foto: Huberbuam
Listopad a prosinec 2008 trávili oba horolezci z Berchtesgadenu se Švýcarem Stephanem Siegriestem v Queen Maud Land (Země královny Maud) uprostřed Antarktidy. Stejně jako při natáčení filmu „Am Limit“, doprovázel alpinisty kameraman Max Reichel z Bayerisch Gmain, aby zdokumentoval lezení a život v arktických vertikálách.
Huberbuam, foto: Huberbuam
V Queen Maud Land se tyčí, jako nikde jinde v antarktidě, jedinečné věže, pilíře a zuby z ledového moře. Tyto tak zvané „nunataky“ jsou jenom špičkami pohoří, které vykukují z několik kilometrů tlustého ledu a tvoří tak neuvěřitelné žulové útvary, které jako rakety trčí ve zdánlivě nekonečné a bíle ledovcové poušti. Nejimpozantnější horou je zde bez jakýchkoliv pochyb Ulvetanna vysoká 2931 metrů – perfektní pyramida, která ze všech stran vypadá jako nedostupný a náročný cíl. Ne nadarmo je považována za nejnáročnější horu Antarktidy.
Základní tábor expedice, foto: Huberbuam
Vedle Ulvetanny („vlčího zubu“) zaujala naše tři horolezce především ještě nevylezená západní stěna Holtanny („dutého zubu“). „Extrémní bigwall vysoký 750 metrů, celkově více než kolmý a to celé v antarktické zimě“, popisuje Alexander Huber jejich cíl.
V západní stěně Holtanny, foto: Huberbuam
Šest týdnů byla doba, na kterou se Huberbuam vydali do neznáma. I přes obsáhlé vyhledávání informací a mnohé rozhovory s účastníky předchozích expedic do Antarktidy, nevěděli až do první obhlídky západní stěny Holtanny, jak a jestli vůbec půjdou jejich představy zhmotnit....
Eiszeit, foto: Huberbuam
Huberbuam vylezli 750 metrů vysokou západní stěnu – ale jejich ambice na volný přelez byly kvůli ledovým teplotám rozprášeny. „Byla zima, velká zima“, vypráví Thomas Huber, „ale náš prvovýstup je i přes tyto podmínky drahokam: „Eiszeit“ (doba ledová) má 24 délek a obtížnost až do 7+ a technické lezení do A4“.
O týden později se těmto extrémním lezcům přece jen podařil první volný přelez Holtanny. „I když byla obtížnost pouze mírná, nenajde cesta „Skywalk“ za 7- konkurenci co do svojí krásy.“, říká Thomas Huber.
Thomas a Alexander na vrcholu, foto: Huberbuam
Všichni tři alpinisti měli v hledáčku ještě další cíl. „ Ke konci naší expedice jsme ještě měli stěstí na počasí a lezli jsme severozápadní pilíř na Ulvetannu“, vyprávějí oba bratři. „Prvovýstup „Sound of Silence“ 8-/A2 byl třešínkou na dortu naší doposud nejhezčí horolezecké expedice. Na první pohled jsme možná stoprocentně nesplnili náš cíl, tedy vytvořit těžkou volně lezenou linii. Ale při teplotách vzduch kolem -20°C se ze sedmičky stává devítka a devítka je nemožná. Ke všemu bylo většinou ještě chladněji! Zkusili jsme všechno, všechno jsme dolezli – a jsme šťastní!“
Komentář ze dne: 27.01.2009 12:49:47 Reagovat Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz) Titulek: Velká skromnost velkých lezců
Bratři Hubeři jsou super lezci a ve své úžasné skromnosti se ani nezmiňují o tom, že materiál v zemi Královny Maud je příšerně lámavej. Mirek Lukeš, který tam lezl v roce 2002 o tom říká: "Žula je tam na první pohled nádhera, krásný cochny a tak, ale pak za to vezmeš na sokolíka a odloupneš celou desku. Jsou tam stěny, které mají šíleně lámavej šutr, jenom ten povrch, co je bičovanej větrem až 330 km za hodinu těmi ledovými krystalky, které tu vrchní vrstvu úplně rozmělní, takže si nemůžeš bejt nikdy jistej."
Takže není divu, že se volného lezení v téhle oblasti asi hned tak nedočkáme. Skvělý výkon bratří Huberů je dalším krůčkem k tomuhle cíli. Taky si musíme uvědomit, že jsi tam sám, letadlo odletí a přiletí za tři měsíce. Američani měli v osmi lidech jednoho zraněnýho, Norové taky jednoho ze šesti členů.
Jde o překlad tiskové zprávy, kde stojí : "Alexander und Thomas Huber, besser bekannt als die ‚Huberbuam". Uznávám, že nejde o doslovný, překlad, ale takhle se mi to líbilo víc. Ke všemu se mi nechtělo již podvacáté vysvětlovat co "Huberbuam" znamená. Ke všemu si myslim, že když je někdo známý pod nějakým jménem, tak zároveň onou osobou je.
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat