Vyhledávání
poslední komentáře
nové v diskusi
praktické odkazy
předpověď počasí
podmínky a lavinová situace
plánovače tras
Videokanál horyinfo
Mapy horyinfo
Tipy na horolezecké pořady v rozhlase a televizi
Co je ... glosář horolezeckých pojmů
podmínky a lavinová situace
plánovače tras
Videokanál horyinfo
Mapy horyinfo
Tipy na horolezecké pořady v rozhlase a televizi
Co je ... glosář horolezeckých pojmů
nejčtenější články
Výročí úmrtí Standy Šilhána
• Expedice Langtang Lirung: Stěna prolezena, nehoda na sestupu
• Mistrovské cesty v Sasku - velký seznam a informace
• R.I.P. Ondrej Húserka
• Adam Ondra v Tatrách
• Matěj Bernát na Manaslu
• Poláci v Ádru: 15 klasik za den
• Piolets d'Or 2024
• Rekapitulace Světového poháru v Praze
• SP Soul
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182
Inzerce:
redakce@horyinfo.cz
Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články:
RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál
HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku
Follow @horyinfo
Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182
Inzerce:
redakce@horyinfo.cz
Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články:
RSS kanálNové cesty:
RSS kanálHORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku
Follow @horyinfo
Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies
Jak zvětšovat fotky
Malé rady fotografům
Digitální věk přináší mnohé výhody, ale na druhé straně taky mnohé problémy. Čas od času se na některý z nich podívám a možná se vám mohou moje zkušenosti hodit. Dneska si řekneme něco o vlastnostech digitální fotografie a jak se dá nebo nedá zvětšovat.
Digitální věk přináší mnohé výhody, ale na druhé straně taky mnohé problémy. Čas od času se na některý z nich podívám a možná se vám mohou moje zkušenosti hodit. Dneska si řekneme něco o vlastnostech digitální fotografie a jak se dá nebo nedá zvětšovat.
Fotka je jako mozaika
Digitální fotografii můžeme připodobnit k mozaice. Je totiž stejně jako ona tvořena (obvykle) čtvercovými obrazovými body, zvanými také pixely - to je zkratka z anglického picture element. Díváme-li se na mozaiku z dostatečné vzdálenosti, jedotlivé kamínky splývají a tvoří celistvý obraz. Čím blíže mozaice jsme, tím více se nám celkový obraz rozpadá na jednotlivé kamínky. Totéž lze pozorovat i u digitální fotografie a platí to samozřejmě i pro digitalizovaný - naskenovaný klasický snímek.
Prosté zvětšení bez interpolace, foto: Petr Jandík
V praxi vás asi nebude tenhle fakt nějak tížit. Většina snímků se prohlíží na monitoru, maximálně se promítá projektorem na plátno a na to stačí necelý jeden megapixel. Navíc, čím vyšší rozlišení fotoaparátu, tím větší problémy s archivací fotek. A tak si leckdo říká - stačí mi malé obrázky a často má pravdu.
Na druhou stranu ale nikdy předem nevíte, který snímek se vám skvěle povede, nebo bude mít za dvacet let nepostradatelnou historickou hodnotu a budete ho chtít třeba zvětšit na fototapetu, nebo by se měl vytisknout v časopise. Pak je obvykle pozdě bycha honit. Unikátní fotky znehodocené špatným foťákem, nebo v příliš malém rozlišení už nikdy zovu neuděláte. Zatímco obrazovka monitoru má rozlišení 72 bodů na palec (dpi=dot per inch), pro kvalitní tisk na inkjetu je potřeba až 150 dpi, do časopisů tištěných ofsetovým tiskem už potřebujete 300 dpi a jednomegapixelový snímek je použitelný opravdu jen pro tu obrazovku.
Zvětšení
A tak občas dojde na potřebu zvětšit digitální fotografii, ale jak na to? Prostým zvětšením v nějakém běžném fotoeditačním programu zpravidla dosáhneme jen efektu připomínajícímu mozaiku zblízka. Obraz se nám více či méně rozkostičkuje, nejvíc je to vidět na šikmých hranách.
Originál a zvětšení dvakrát a třikrát bikubickou interpolací, jak ji nabízí Photoshop CS3, foto: Petr Jandík
O něco lepší možnost nabízí například program Photoshop, kde máme k dispozici bikubickou interpolaci. Ta se brání kostičkování částečným rozmazáním a částečným dopočitáváním menších "mezikostiček".
Ani to ale není příliš uspokojivé. Proto přišla na pomoc matematika, zejména teorie fraktálů. Fraktální algoritmy dovedou doplňovat chybějící mezikostičky a předvídat směry hran a křivek. Fraktálně zvětšená fotka je celkem použitelná i ve dvojnásobku původní velikosti. Bohužel, ani fraktály nejsou samospasitelné, dalším zvětšováním se stále více dostáváme k něčemu,co vypadá jako původní obraz namalovaný akvarelem.
Originál a zvětšení dvakrát a třikrát fraktální interpolací, jak ji nabízí Genuine Fractals 6.0 Professional editiion, foto: Petr Jandík
Hi-tech ale něco stojí
Zatímco prosté zvětšení znásobením velikosti pixelů nabízí v podstatě každý fotoeditační program, včetně těch bezplatných a laciných, bikubickou interpolaci už najdeme jen v dražších programech typu Photoshop, ani ty však neposkytují fraktální zvětšení v základní ceně. Za modul pro fraktální zvětšování musíme zaplatit extra, několik firem jej nabízí jako plugin do Photoshopu, nebo Aperture. Náš příklad je z modulu Genuine Fractals 6.0 Professional edition, z balíku řady pluginů pro pokročilé zpracování fotografií firmy onOne software, který stojí kolem 5000 Kč. Není to levná záležitost a vyplatí se jen těm, kdo se práci s obrazem věnují intenzivně.
Pro ostatní je tohle míněno spíš jako zpráva, že tahle možnost existuje a co se od ní dá očekávat. V případě potřeby mohou najít grafické studio, které jim potřebnou fotku zvětší. Nejlepší je ale téhle situaci předejít a fotit kvalitním fotoaparátem s rozlišením minimálně 8 megapixelů a více. Starostem s archivací a evidencí snímků se budeme věnovat zase někdy příště.
Naposledy jsem fraktální zvětšovací filtr potřeboval při tvorbě plakátu s Adamem Ondrou. Vojta Vrzba udělal vloni skvělou Adamovu fotku ve Frankenjuře a cestě Corona 11+, bohužel měl v té době foťák jen s 5 megapixely, takže se bez úprav dá snímek použít pro ofsetový tisk ve velikosti 17x25 cm. Obyčejně zvětšená fotka na 40x60 cm by na plakátě vypadala asi takhle, to by se moc nelíbilo.
Detail obličeje zvětšený obyčejně, foto: Vojtěch Vrzba
Díky Genuine Fractals ale vypadá podstatně lépe. Konec konců, plakát bude jistě vidět na akcích Českého horolezeckého svazu a tak se budete moci sami podívat, jak zapracovala fraktální matematika ve prospěch potěšení oka lezcova.
Detail ruky a obličeje zvětšený fraktálně. Porovnejte si třeba linii nosu, nebo brýle., foto: Vojtěch Vrzba
V diskusi se množí pověry, že postup spočívající v doostření, zvětšení 1,2x, rozmáznutí a to všechno dokola až k dosažení příslušné velikosti, může něco přinést. Jak ukazuje následující vzorek, přinese jen zklamání:
Postupné zvětšování po krocích 1,2x, foto: Vojtěch Vrzba
Koho zajímá problematika změny velikosti digitálních fotografií podrobněji, mohu doporučit podrobný článek na fotografickém serveru Paladix.
| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 09. 03. 2010 | Počet komentářů: 12 | Přidat komentář |
| Zdroj: Petr Jandík
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
Docela by podle me prospelo nejak tu obycejnou a "fraktalovou" zvetseninu naklonovat do sebe. V hranach je druha varianta vylozene lepsi, ale treba barevny odstiny v obliceji jsou trochu lepsi v pouze zvetsenym originale, Fraktaly to proste jen rozmazaly.
0
0
Komentář ze dne: 10.03.2010 09:36:43 Reagovat
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Neco mezi
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Neco mezi
Ten fraktální modul má řadu parametrů, kterými se dá jeho práce ovlivnit. V tomhle případě byla volba "hight detail", kdy jde především o dokreslení významných detailů. Barevnost na obrazovce na webu je ještě ovlivněna komprejí JPEG, která se pro web používá. Tam dochází k redukci barev. K opravdu relevantnímu srovnání barevnosti by bylo potřeba mít vedle sebe na zkalibrovaném monitoru oba snímky nekomprimované.
Při zvětšování jde vlastně o to, domyslet si to, co ve fotce už není. Ruční práce na detailech by asi dala tu a tam lepší lepší výsledek, ale to by byla hodiny práce a musel by být pádný důvod to dělat. Dovedu si představit takovouhle rekonstrukci v případě nějakého supervzácného snímku světové důležitosti, ale ne u normální fotky.
Při zvětšování jde vlastně o to, domyslet si to, co ve fotce už není. Ruční práce na detailech by asi dala tu a tam lepší lepší výsledek, ale to by byla hodiny práce a musel by být pádný důvod to dělat. Dovedu si představit takovouhle rekonstrukci v případě nějakého supervzácného snímku světové důležitosti, ale ne u normální fotky.
Nechci vypadat jako rypal, ale kdyz uz jsou to rady, tak bych ocekaval aspon jeden dva radky jak bikubickou interpolaci ci fraktaly pouzit. Takhle to na mne posobi dojmem, ze autor clanku se s obojim teprve sam seznamuje a chtel se o to podelit.
Nakonec doufam, ze plakat vypada na papire lepe. Protože nahled nevypada prilis pouzitelne, natoz k prezentaci svazu. Tim myslim technickou kvalitu, nikoli obsah.
Nakonec doufam, ze plakat vypada na papire lepe. Protože nahled nevypada prilis pouzitelne, natoz k prezentaci svazu. Tim myslim technickou kvalitu, nikoli obsah.
Komentář ze dne: 12.03.2010 11:49:51 Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: -
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: -
Ahoj, Tvůj komentář je trošku legrační, ale pokusím se tvé obavy vyvrátit.
Ujišťuji tě, že se autor touhle prací zabývá asi tak 20 let a je s ní seznámen asi víc, než by mu někdy bylo milé.
Tvoje starost o kvalitu plakátu je chvályhodná. Ale nemusíš mít starosti. Velikost pixelu - to jest jednoho obrazového bodu na obrazovce je u běžných obrazovek 1/72 palce, tedy cca 0,3mm. zatímco při ofsetovém tisku se zmenší na 1/300 palce, tedy více než čtyřikrát. Tím pádem se různé "nepěknosti" čtyřikrát zmenší. Samozřejmě by bylo lepší mít fotku ve větším rozlišení, ale při tomto způsobu zvětšení je i ta menší pro tisk použitelná.
Jak se použije bikubická interpolace: V Photoshopu zvolíš v menu obraz-Velikost obrazu a v dialogu v rolovacím meníčku zvolíš v položce "převzorkovat obraz" volbu "bikubická hladší (nejlepší pro zvětšení)". Obsah tohoto meníčka se u jednotlivých verzí Phoshopu liší, u starších verzí je nabídka menší.
Popis zacházení s Photoshopem přesahuje záměr tohoto článku. Najdeš ho jednak v manuálu, jednak na serveru grafika.cz, kde je řada návodů jak pracovat s Photoshopem a nemá smysl to na tomhle serveru opakovat.
Přípravou tisku se zabývám přes dvacet let (podrobnosti viz zde), dělali jsme už řadu reprezentativních publikací a věř, že pokud jsem uznal zvětšenou fotku jako použitelnou, věděl jsem, co dělám.
Ostatně, plakát je už vytištěný a mám zprávu od Boženky Valentové, že vypadá velmi dobře. Sám jsem ho zatím neviděl.
Ujišťuji tě, že se autor touhle prací zabývá asi tak 20 let a je s ní seznámen asi víc, než by mu někdy bylo milé.
Tvoje starost o kvalitu plakátu je chvályhodná. Ale nemusíš mít starosti. Velikost pixelu - to jest jednoho obrazového bodu na obrazovce je u běžných obrazovek 1/72 palce, tedy cca 0,3mm. zatímco při ofsetovém tisku se zmenší na 1/300 palce, tedy více než čtyřikrát. Tím pádem se různé "nepěknosti" čtyřikrát zmenší. Samozřejmě by bylo lepší mít fotku ve větším rozlišení, ale při tomto způsobu zvětšení je i ta menší pro tisk použitelná.
Jak se použije bikubická interpolace: V Photoshopu zvolíš v menu obraz-Velikost obrazu a v dialogu v rolovacím meníčku zvolíš v položce "převzorkovat obraz" volbu "bikubická hladší (nejlepší pro zvětšení)". Obsah tohoto meníčka se u jednotlivých verzí Phoshopu liší, u starších verzí je nabídka menší.
Popis zacházení s Photoshopem přesahuje záměr tohoto článku. Najdeš ho jednak v manuálu, jednak na serveru grafika.cz, kde je řada návodů jak pracovat s Photoshopem a nemá smysl to na tomhle serveru opakovat.
Přípravou tisku se zabývám přes dvacet let (podrobnosti viz zde), dělali jsme už řadu reprezentativních publikací a věř, že pokud jsem uznal zvětšenou fotku jako použitelnou, věděl jsem, co dělám.
Ostatně, plakát je už vytištěný a mám zprávu od Boženky Valentové, že vypadá velmi dobře. Sám jsem ho zatím neviděl.
Ahoj, tak to vypada, ze jsme si ne zcela rozumeli.
Kdyz jsem psal, ze bych uvital trochu vice informaci, necekal jsem navod na to jak pouzit PS. Nybrz, ze jedine info v clanku je, ze mame na vyber ze dvou moznosti jak zvetsovat fotky.
Rozhodne jsm nechtel rady, kam do menu v PS. Ale spis zkusenosti z praxe. Treba ne uplne kazdy ctenar vi, ze pokud chce zvetsit snimek na dvojnasobek, je lepsi zvetsovat postupne, cca po10-20 procentech velikosti a popripade behem toho lokalne doostrovat, atd.
Rovnez nesouhlasim stim, ze rozliseni obrazovky je 72 dpi, nybrz si dovolim tvrdit, ze je to ustalene rozliseni pouzivane pro zobrazeni na monitoru.
Nakonec muzu jen priznat, ze jsem pravdepodobne az prilis rozmlsan C-type "tiskem", takze moje naroky na technickou kvalitu jsou preci jen asi vysi. A i proto si dovolim tvrdit, ze zde prezentovany nahled plakatu by me naroky neuspokojil.
Pokud se Te me komentare dotkly, tak se omlouvam. Pouze jsem vyjadril svuj nazor, ktery urcite neni sdileny vetsinou ctenaru.
Kdyz jsem psal, ze bych uvital trochu vice informaci, necekal jsem navod na to jak pouzit PS. Nybrz, ze jedine info v clanku je, ze mame na vyber ze dvou moznosti jak zvetsovat fotky.
Rozhodne jsm nechtel rady, kam do menu v PS. Ale spis zkusenosti z praxe. Treba ne uplne kazdy ctenar vi, ze pokud chce zvetsit snimek na dvojnasobek, je lepsi zvetsovat postupne, cca po10-20 procentech velikosti a popripade behem toho lokalne doostrovat, atd.
Rovnez nesouhlasim stim, ze rozliseni obrazovky je 72 dpi, nybrz si dovolim tvrdit, ze je to ustalene rozliseni pouzivane pro zobrazeni na monitoru.
Nakonec muzu jen priznat, ze jsem pravdepodobne az prilis rozmlsan C-type "tiskem", takze moje naroky na technickou kvalitu jsou preci jen asi vysi. A i proto si dovolim tvrdit, ze zde prezentovany nahled plakatu by me naroky neuspokojil.
Pokud se Te me komentare dotkly, tak se omlouvam. Pouze jsem vyjadril svuj nazor, ktery urcite neni sdileny vetsinou ctenaru.
Komentář ze dne: 12.03.2010 23:25:49 Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: -
Ahoj MYSSAKU
Především to neberu tak, že by se mne tvůj názor dotkl. Beru to jako diskusi.
S dovolením si dovolím ale nesouhlasit s tím, že by zvětšování po 10 až 20 procentech vedlo k lepšímu výsledku. Tím dojde jen k větším deformacím a ztrátě detailů.
Postupná změna velikosti je vhodná u zmenšování. Tam vzniká nejlepší výsledek, pokud obrázek doostříme, zmenšíme na polovinu, opět doostříme a tak dále až se udělá poslední zmenšení na výslednou velikost.
Ad dpi obrazovky: Při zobrazení 1:1, to jest 1 pixel obrazovky = 1 pixel obrázku, je obvyklé rozlišení běžných monitorů 72 DPI, ale jsou i monitory až s 90dpi. Samozřejmě je třeba monitor nastavit, aby to platilo přesně.
Ad C-type tisk: co tím myslíš? Tento termín se u nás nepoužívá. Pochopitelně nepolemizuji s tím, že do Playboye by se zvětšované snímky nedaly použít. Pokud si ale zadavatel přál tento obrázek a pro daný účel a technicky se nakonec jevil jako ještě vyhovující, nebyl důvod ho nepoužít.
Ad prezentovaný náhled plakátu: Možná. že jsem dostatečně nezdůraznil, že se jedná o detailní výřez malé části obrázku v rozbrazení 1 bod obrázku = 1 bod obrazovky (za předpokladu správného seřízení monitoru). V ofsetovém tisku je takto zobrazený obrazový bod osmkrát menší a z toho vyplývá, že i při pohledu zblízka je pohledová kvalita podstatně vyšší. Navíc je plakát o velikosti A2 určen k pověšení na zeď a pohledová vzdálenost je zpravidla větší, než 1metr a díky tomu už nebudou nedokonalosti způsobené zvětšováním vidět. Je třeba si navíc uvědomit, že při ofsetovém tisku se obrázky autotypicky rozrastrují do čtyř základních barev a to tak, že jeden rastrový bod se při standardním rastru 150 lpi se tvoří průměrem ze dvou, resp čtyř sousedících obrazových bodů. To je ale pro tento server možná příliš odborná diskuse:-)
Především to neberu tak, že by se mne tvůj názor dotkl. Beru to jako diskusi.
S dovolením si dovolím ale nesouhlasit s tím, že by zvětšování po 10 až 20 procentech vedlo k lepšímu výsledku. Tím dojde jen k větším deformacím a ztrátě detailů.
Postupná změna velikosti je vhodná u zmenšování. Tam vzniká nejlepší výsledek, pokud obrázek doostříme, zmenšíme na polovinu, opět doostříme a tak dále až se udělá poslední zmenšení na výslednou velikost.
Ad dpi obrazovky: Při zobrazení 1:1, to jest 1 pixel obrazovky = 1 pixel obrázku, je obvyklé rozlišení běžných monitorů 72 DPI, ale jsou i monitory až s 90dpi. Samozřejmě je třeba monitor nastavit, aby to platilo přesně.
Ad C-type tisk: co tím myslíš? Tento termín se u nás nepoužívá. Pochopitelně nepolemizuji s tím, že do Playboye by se zvětšované snímky nedaly použít. Pokud si ale zadavatel přál tento obrázek a pro daný účel a technicky se nakonec jevil jako ještě vyhovující, nebyl důvod ho nepoužít.
Ad prezentovaný náhled plakátu: Možná. že jsem dostatečně nezdůraznil, že se jedná o detailní výřez malé části obrázku v rozbrazení 1 bod obrázku = 1 bod obrazovky (za předpokladu správného seřízení monitoru). V ofsetovém tisku je takto zobrazený obrazový bod osmkrát menší a z toho vyplývá, že i při pohledu zblízka je pohledová kvalita podstatně vyšší. Navíc je plakát o velikosti A2 určen k pověšení na zeď a pohledová vzdálenost je zpravidla větší, než 1metr a díky tomu už nebudou nedokonalosti způsobené zvětšováním vidět. Je třeba si navíc uvědomit, že při ofsetovém tisku se obrázky autotypicky rozrastrují do čtyř základních barev a to tak, že jeden rastrový bod se při standardním rastru 150 lpi se tvoří průměrem ze dvou, resp čtyř sousedících obrazových bodů. To je ale pro tento server možná příliš odborná diskuse:-)
Komentář ze dne: 13.03.2010 01:24:18 Reagovat
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: -
Ahoj Petre,
doufam, ze osloveni krestnim jmenem, ktere je na netu bezne, Ti nebude vadit, i pres znacny vekovy rozdil;)
Ad prvni bod. Jelikoz vetsinou nejsem nucen prilis vyrazne zvetsovat (ani pro tisk 60x40cm), tak prodavam jak jsem nakoupil. Respective co jsem vycetl, pokud mas vice zkusenosti v tomto smeru (o cemz nepochybuji), nebylo by spatne se o tyto prakticke informace podelit se ctenari uz v uvodnim clanku (i kdyz uznavam, ze neni snadne nezabrednout prilis dohloubky a udrzet clanek na srozumitelne urovni).
Ad bod dve. Naprosto souhlasim. Ne vsechny monitory jsou stejne.
Ad bod tri. Pojmem C-type oznacuje vetsina fotolabu zde, fotoproces z digitalnich dat. Neboli C-type printing (nevim proc maji zapotrebi vsemu rikat tisk) je proces pri kterem je fotopapir osvicovan z digitalnich dat a nasledne vyvolan.
S poslednim bodem take souhlasim.
doufam, ze osloveni krestnim jmenem, ktere je na netu bezne, Ti nebude vadit, i pres znacny vekovy rozdil;)
Ad prvni bod. Jelikoz vetsinou nejsem nucen prilis vyrazne zvetsovat (ani pro tisk 60x40cm), tak prodavam jak jsem nakoupil. Respective co jsem vycetl, pokud mas vice zkusenosti v tomto smeru (o cemz nepochybuji), nebylo by spatne se o tyto prakticke informace podelit se ctenari uz v uvodnim clanku (i kdyz uznavam, ze neni snadne nezabrednout prilis dohloubky a udrzet clanek na srozumitelne urovni).
Ad bod dve. Naprosto souhlasim. Ne vsechny monitory jsou stejne.
Ad bod tri. Pojmem C-type oznacuje vetsina fotolabu zde, fotoproces z digitalnich dat. Neboli C-type printing (nevim proc maji zapotrebi vsemu rikat tisk) je proces pri kterem je fotopapir osvicovan z digitalnich dat a nasledne vyvolan.
S poslednim bodem take souhlasim.
Komentář ze dne: 13.03.2010 13:53:50 Reagovat
Autor: neregistrovaný - jx void (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - jx void (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: -
Zajimava diskuze.
Nemate k tomu fraktalnimu zvetsovani nejaky dobry popis? Samozrejme si to muzu zkusit vygooglit.
Jeste byla zajimava myslenka s tim, ze kdyz chci neco zvetsit dvakrat, tak ze je lepsi po mensich krocich. Lze to nejak rozvest? Preci jenom vychozi informace je stejna, tak v cem se lisi vysledek? Byl by prosim priklad?
A poznamka k Playboy: Udajne se tam obrazky v pripade potreby upravuji takovym zpusobem, ze si o tom muzeme nechat zdat. Ze pry muzi v ruznych zemich sveta maji radi ruzne dimenzovane a chlupate zeny, takze pro ruzne jazykove mutace se musi nektere fotky nalezite upravit. :)
Nemate k tomu fraktalnimu zvetsovani nejaky dobry popis? Samozrejme si to muzu zkusit vygooglit.
Jeste byla zajimava myslenka s tim, ze kdyz chci neco zvetsit dvakrat, tak ze je lepsi po mensich krocich. Lze to nejak rozvest? Preci jenom vychozi informace je stejna, tak v cem se lisi vysledek? Byl by prosim priklad?
A poznamka k Playboy: Udajne se tam obrazky v pripade potreby upravuji takovym zpusobem, ze si o tom muzeme nechat zdat. Ze pry muzi v ruznych zemich sveta maji radi ruzne dimenzovane a chlupate zeny, takze pro ruzne jazykove mutace se musi nektere fotky nalezite upravit. :)
Komentář ze dne: 14.03.2010 00:26:01 Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Zatím na to nemám čas, ale časem udělám podrobnější článek na jiný server. Něco by o fraktálech měli mít tady. Jaká je za tím matematika netuším a nejspíš by to pro mne byla španělská vesnice, německy Böhmisches Dorf.
Postupné zvětšování myslím k ničemu lepšímu to nevede. Viz příklad přidaný na konec.
Pokud se týká úpravy portrétů, není třeba chodit až do Playboye. Stačí se podívat na Nelly in natura a v reklamě ČSOB:-)
Ještě pro Myssaka: Fotolab je něco úplně jiného, než ofsetový tisk. Má jiné techologie a je na něco jiného. Chtěl bych vidět, kdo by zaplatil 500 plakátů z fotolabu, nehledě na to, že fotolabů A2 moc není:-). Jednotlivé fotky ve velkých formátech se dneska tisknou na inkjetovém plotru.
Fotolaby jsou různých typů, ale v zásadě bych je rozdělil na tisknoucí analogově - sublimačně a digitálně - rastrově.
Rastrový fotolab je neštěstím pro skeneristu, kterému přinesou k naskenování "fotku". Ono to pouhým okem vypadá jako fotka, ale po zvětšení lupou, nebo skeenrem je vidět, že je to rastrový tisk s jednotlivými body. Následkem při skenování je moaré, které kze odstranit jen rozmazáním, nebo nezvětšováním.
Sublimační tisk funguje tak, že barva obrazového bodu se prolne do speciální podložky a jednotlivé body se spojí do kontinuáního obrazu a vypadá to jako opticky dělaná fotka. Tohle třeba dělá Foto Škoda ve Vodičkovce. Je to trochu šidítko na oči, sublimační tisk nemá příliš velkou ostrost, třeba je-li ve snímku písmo, moc dobře obvykle nedopadne.
Postupné zvětšování myslím k ničemu lepšímu to nevede. Viz příklad přidaný na konec.
Pokud se týká úpravy portrétů, není třeba chodit až do Playboye. Stačí se podívat na Nelly in natura a v reklamě ČSOB:-)
Ještě pro Myssaka: Fotolab je něco úplně jiného, než ofsetový tisk. Má jiné techologie a je na něco jiného. Chtěl bych vidět, kdo by zaplatil 500 plakátů z fotolabu, nehledě na to, že fotolabů A2 moc není:-). Jednotlivé fotky ve velkých formátech se dneska tisknou na inkjetovém plotru.
Fotolaby jsou různých typů, ale v zásadě bych je rozdělil na tisknoucí analogově - sublimačně a digitálně - rastrově.
Rastrový fotolab je neštěstím pro skeneristu, kterému přinesou k naskenování "fotku". Ono to pouhým okem vypadá jako fotka, ale po zvětšení lupou, nebo skeenrem je vidět, že je to rastrový tisk s jednotlivými body. Následkem při skenování je moaré, které kze odstranit jen rozmazáním, nebo nezvětšováním.
Sublimační tisk funguje tak, že barva obrazového bodu se prolne do speciální podložky a jednotlivé body se spojí do kontinuáního obrazu a vypadá to jako opticky dělaná fotka. Tohle třeba dělá Foto Škoda ve Vodičkovce. Je to trochu šidítko na oči, sublimační tisk nemá příliš velkou ostrost, třeba je-li ve snímku písmo, moc dobře obvykle nedopadne.
Komentář ze dne: 14.03.2010 14:15:08 Reagovat
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Ahoj,
chapu, ze plakat a fotka je trochu neco jineho. Pomer cena-kvalita je urcujici kriterium.
Zrovna tak chapu, ze "nekvalita" vstupnich dat se u plakatu nakonec trochu ztrati. (presto si porad myslim, ze je lepsi mit podklad pro tisk v lepsi vychozi kvalite)
Take chapu, ze v cechach to s fotolaby s vybavenim pro tik A2+ neni nijak slavne. Coz bude dano jednak cenou tisku, tak tak i cenou potrebne techniky. Prci jen je blbost si nechat belat A1 fotku z napr. Canonu 350D se se setovym objektivem.
chapu, ze plakat a fotka je trochu neco jineho. Pomer cena-kvalita je urcujici kriterium.
Zrovna tak chapu, ze "nekvalita" vstupnich dat se u plakatu nakonec trochu ztrati. (presto si porad myslim, ze je lepsi mit podklad pro tisk v lepsi vychozi kvalite)
Take chapu, ze v cechach to s fotolaby s vybavenim pro tik A2+ neni nijak slavne. Coz bude dano jednak cenou tisku, tak tak i cenou potrebne techniky. Prci jen je blbost si nechat belat A1 fotku z napr. Canonu 350D se se setovym objektivem.
Komentář ze dne: 15.03.2010 18:48:44 Reagovat
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
V tom, že je lepší mít výchozí podklad v co nejlepší kvalitě se nelišíme. Veškeré zvětšování je nouzová záležitost,když to jinak nejde. Dodal jsem do článku link na hodně podrobný článek, který si stojí za to přečíst, pokud se touhle problematikou někdo chce zabývat.
Komentář ze dne: 15.03.2010 22:55:44 Reagovat
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Autor: neregistrovaný - MYSSAK (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: -
Ahoj,
kdyz se vratim uplne na zacatek, tak asi bylo lepsi napsat ze jsem prekvapen, ze z kvalita uvedeneho nahledu je dostatecna na dobry plakat. Preci jen je muj pohled zkresleny tim, ze sve fotky zatim vyhradne tisknu (a to vcetne formatu A2).
Jinak dekuji za doplneni informaci a odkaz na clanek, na paladix obcas zajdu, ale tento clanek mi unikl.
Nakonec snad jen doufam, ze tato diskuse byla uzitecna i pro dalsi ctenare, ne jen pro mne.
kdyz se vratim uplne na zacatek, tak asi bylo lepsi napsat ze jsem prekvapen, ze z kvalita uvedeneho nahledu je dostatecna na dobry plakat. Preci jen je muj pohled zkresleny tim, ze sve fotky zatim vyhradne tisknu (a to vcetne formatu A2).
Jinak dekuji za doplneni informaci a odkaz na clanek, na paladix obcas zajdu, ale tento clanek mi unikl.
Nakonec snad jen doufam, ze tato diskuse byla uzitecna i pro dalsi ctenare, ne jen pro mne.
Vložení nového komentáře
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
přístup pod stěnu • logický směr • paráda • "bez titulku" • Wuschwa • Re: • "bez titulku" • "bez titulku" • "bez titulku" • Komín???
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
Oznámení o akcích posílejte redakci