Během čtyřech dnů minulého týdne se jim podařilo zvládnout v této oblasti hned dvě cesty. Jedná se o místní klasiky – Supercanaleta a Compressor Route.
Do Patagonie přicestovali 8. listopadu. Následujícího dne už se nacházeli pod západní stěnou Fitz Roye, aby co nejefektivněji využili dobrého počasí, které zde výjimečně panovalo. Do první cesty nastoupili ve 3 ráno.
Vrcholu dosáhli ve 4 hodiny odpoledne. Lezením ve skále a ledu strávili 13 hodin. Sestup provedli stejnou cestou. V deset večer už byli zpět ve svém táboře a ze spacáků v poklidu sledovali sestup svých kolegů, kteří se také ten samý den také vydali do stěny.
Tak rychlý úspěch nečekali. Holzknecht a Moroder podnikli sedmihodinovou cestu do Chalténu, turistického a lezeckého centra v argentinské Patagonii. Byl čtvrtek, hezké počasí stále trvalo a tak byl odpočinek odložen. Jejich pozornost se nesoustředila na nic menšího než na slavnou Compresor Route na Cerro Torre. Dalších sedm hodin putování a ocitli se na úpatí svého nového cíle. Tam se mimochodem potkali s Rolandem Garibottim, který se chystal vytrhat z cesty nýty zanechané tam týmem Davida Lamy.
V sobotu si Italové opět přivstali. Výstup začali ve dvě hodiny ráno. V pět už nazouvali lezečky, aby mohli překonat první obtížné délky. „První část lezení se ukázala jako velmi příjemná a různorodá. Oproti tomu o vrchní části mluví horolezci jako o vyčerpávající a to hlavně kvůli technickým pasážím „V poslední délce Adam na ledovém převisu zúročil všechny své dosavadní zkušenosti, aby ho přelezl volně“ shodují se oba.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat