Skialpinistické toulky XXV. – Za kuloáry Dolomit

Pohledy z vrchu Nordrinne, nikde ani živáčka a žádné stopy, jen ptáci se postarají o občasný šum a svist, a krákáním protrhnou zmrzlou, gotickou nádheru dolomitských věží, foto: Lenka K.

Jaro je sice ještě daleko, ale je čas na plánování, na předsevzetí a hlavně na trénink, aby se za pár měsíců nohy nerozklepaly a srdce nesklouzlo do gatí, případně se nestalo ještě něco horšího. Podíváme se na pár pěkných sjezdů, a to jak na ty v blízkosti lanovek, tak na ty, kde je nutno si vše vynést na zádech .

Nálevka kuloáru Holzer, foto: Jirka Vodsloň

Začneme nejdříve tím lehčím. O Cristallinoscharte je psáno již v předcházejících toulkách, ale je to taková krásná klasika, na kterou se stále vracíme, zvláště pokud je v ní spousta sněhu, anebo se chceme podívat na protější kuloáry a jejich podmínky.

Cestou do Cristallinoscharte, plno prašanu, zima, žádná stopa, trochu lavinovka, ale sjezd nebyl až takový, foto: Jirka Vodsloň

Druhým lehkým kuloárem, kam se vypravíme, je Val Setus. Původně nebyl v plánu, ale osud tomu chtěl, že se do kuloáru Holzer navezlo tolik lidi, a noví stále přijížděli, a ke všemu někteří nebyli zjevně v pohodě a tak po sjezdu do trychtýře a chvíli čekání, jsme si řekli, že bude lepší jít někam jinam a Holzer zkusit někdy příště, bez strachu, že na nás někdo spadne.

Canale Holzer, foto: Jirka Vodsloň

Val Setus je pohodovka s krásnými výhledy po celé Selle. Výjezd lanovkou, trocha turistiky a pak pěkný, pohodový sjezd, do 40°, k lanovkám a zpět k autu vleky Sella-Ronda. Díky tomu, že leží trochu stranou, není zdaleka tolik oježděný jako Val Mesdi či Val Lasties. Postará se asi o jedny z nejkrásnějších výhledů na celou Sellu ze Sass dai Ciamorces (2 999 m.n.m.).

Val Setus, spodní část, foto: Jirka Vodsloň

Plattkofel Nordrinne, foto: Lenka K.

Plattkofel Nordrinne, vrchní třetina žlabu, foto: Jirka Vodsloň

Posledním, zde popsaným kuloárem, je Canale Staunies Nord v Cristallu. Nádherná klasika jen o něco málo lehčí než Plattkofel Nordrinne. Přístup se dá zkrátit lanovkou, nebo pokud máte štěstí, tak se vyvezete až na vrchol.

Canale Staunies, foto: Lenka K.

Samotný kuloár začíná pěkně příkře, podmínky se často liší, převěj i holé skalky, nebo ledík, proto je vhodné mít sebou lano na spuštění.

Canale Staunies, hned za zábradlím, foto: Jirka Vodsloň

Túry

1.  Sella: Val Setus (2 999)

Popis:
Zaparkujeme na sedle Pordoi a lanovkou se vyvezeme na Sellu. Sjedeme po značené cestě k refugiu Boè, nalepíme pásy a vydáme se značenou cestou na Antersas. Sjedeme trochu z kopce a zamíříme podle tyčí na Sella del Piscadù (2 908) a nedaleký vrchol Ciamorces (2 999). Z vrcholu vhodně přes převěje do údolí Pisciadù a k stejnojmené chatě. Vysoko nad chatou traversujeme levé svahy (pozor na laviny) až k velkému balvanu, nad ním traverzuje částečně exponované svahy, mineme první kuloár, který není možno slyžovat, a druhým se spustíme do Val Setus. První část je nejprudší, ale vzápětí se položí a značně rozšíří. Kuloár vyústí na sjezdovky, držíme se mírně doprava. Pomocí lanovek Sella-Ronda se dostaneme zpět na Passo Pordoi.

Val Setus, foto: Jirka Vodsloň

2. Langkofel: Plattkofel Nordrinne (2 760)

Popis:
Parkujeme u hotelů na Monte Pana, vyrážíme po cestě směrem rifugio Vicenza, lehce doleva přes Plan de Cunfin, odtud uvidíme kuloár v celé své kráse. Z turistické cesty vedoucí do nitra skupiny Langkofel odbočíme doprava k úpatí kuloáru. Spodní část kuloáru je uzavřena prahem (20-30 m), který je v jednom místě přerušen diagonálním žlebem. Většinou není dost sněhu na to, aby byl žlabek sjizdný a je nutno se ca. 10 m vyškrábat III-kovým terénem (někdy bývá třeba lana). Po dalších asi 15 metrech je možno nasadil lyže a stoupat pozvolnější (35°) střední částí kuloáru. Čím výš, tím je kuloár užší a příkřejší, průměrný sklon 40-45° ojediněle 50°.
Sjezd: podle výstupové trasy, skalky se nedají moc dobře skákat.

Plattkofel Nordrinne, vrchní třetina, foto: Jirka Vodsloň

3. Canale Staunies Nord (2 925)

Popis:
Zaparkujeme nejlépe v Misurině a autobusem se svezeme k Rio Gere, k lanovce na svazích Faloria. Lanovkou se vyvezeme a následně krátce přejedeme po sjezdovce k sedačce, která vede ve dvou sekcích do Forcella Staunies. Pokud máte štěstí, tak se vyvezete až do sedélka, jinak je nutno závěrečných 400 metrů vyšlápnout. Nástup do kuloáru je za chaloupkou lanovky, přelezeme nebo podlezeme (podle velikosti návěje) zábradlí a slaníme ca. 20 metrů po zledovatělých skalkách. Ve vrchní třetině je kuloár nejpříkřejší, čím níže, tím se pokládá a rozšiřuje. Kuloár vyústí do údolí s túrami do Cristalloscharte, podle potoka sjedeme k parkovišti. Autostopem se dostaneme do Misuriny k autu.

Cristallinoscharte, Cristalloscharte a Canale Staunies, foto: Jirka Vodsloň

Výbava

• Standardní skialpinistická výbava: lyže, pásy, sonda, pípák, lopata
• výbava do strmých kuloárů (sedák, vývrtky, karabiny, smyčky, cepín, přilba a mačky a lano)

Období

Podle aktuálního vývinu počasí a sněhových podmínek, únor - duben.

Ubytování

Viz dolomitské weby

Plattkofel Nordrinne, těsně nad prahem, foto: Jirka Vodsloň

Průvodce a mapy

Průvodce:
Freeride in Dolomiti, Francesco Tremolada, Versante Sud-2009