Vyvrcholení Evropského poháru v drytoolingu

Předchozí závody:

6.11.2010 Innsbruck – účast z ČR a výsledky: Hrozová 1., Matějec 10., Olt 17.

11.2.2011 Fieberbrunn – účast z ČR – plánovaná Luckou Hrozovou, ale díky špatným informacím o datumu konání přijeli o den později.

19. 2. Unken

Na tento poslední závod se od nás chystala poměrně veliká výprava, složená ze dvou spřátelených skupin - aut a to jednoho z Prahy a jednoho z Brna.

My, (skupina P ve složení Libor „Rebel“ Hroza, Lucka Hrozová, Martina Slabá a já-Míra Matějec) vyrážíme v pátek v podvečer, přespáváme v autě (Transit, lůžková úprava homemade by Rebel) poblíž místa konání a ráno jsme včas na závodišti. První dojmy ze stěny jsou lehce smíšené – poměrně nízká a především téměř kolmá. Je nám jasné, že obtížnost cest bude muset být tvořena technickými kroky, malými chyty a tím pádem to všechno bude více o náhodě.

Na místě už je také skupina „B“ tvořena Radkem „Zobanem“ Lienerthem, Martinou Kratochvílovou a Alešem z Tendonu. 

Lucka Hrozová, foto: Libor Hroza st.

Nakonec nás závodí z ČR pět: Lucka Hrozová, Martina Kratochvílová a po menším rozmejšlení i Martina Slabá - drytoolový benjamínek. Za chlapy já a Zoban. České holky tvoří polovinu závodního pole, v chlapech je 34 startujících. Jsou přichystány 3 kvalifikační cesty pro kluky i pro holky, 2 jsou shodné, holky mají pak ještě jednu lehčí a chlapi jednu těžší. Chlapské cesty jsou poměrně lezitelné a tak nejde jenom o to dát top, ale pokud možno ještě v dobrém čase. Mně se podaří dát 3 topy a postupuji z 10.místa do semifinálové dvanáctky.

Zoban, foto: Libor Hroza st.

Zobanovi to bohužel v jedné cestě ustřelí poměrně nízko a tak zůstává o 4 místa za branami semifinále. U holek padne taky pár topů, včetně Lucky, ale do finále jde všech 6, a tak jim nemusí být líto, pokud některé něco nevyšlo. 

Chlapské semifinále je stejně jako kvalda stylem flash, bohužel bez předlezení. Takže první závodník jde OS, spadl v prvním kroku, další asi v pátém - v dlouhatánském nátahu…a jdu na řadu já. Moc jsem toho nestihl okouknout. Podaří se mi tento krok přejít a pak ještě pár temp, než mi smekne cepín z mizerného chytu. Nakonec ještě 3 semifinalisté spadnou níž než já a končím na 7.místě. Do finále jde 6 borců, škoda. 

Míra Matějec, foto: Libor Hroza st.

Večerní finále je parádní šou a super atmosféra dává zapomenout na počáteční rozčarování z parametrů stěny. Stěna je krásně nasvětlená, pod ní dav fanoušků čekající na ty nejlepší, kteří jsou přímo pod stěnu dovezeni Hummerem. 

Z ženské izolace vychází jako první Martina Slabá a pouští se do cesty. Prvních cca 7m je v ledu, poté přechod do převisu do šuky (paragánu, čtyřky a kdo ví, jak se tomu ještě říká) a z ní dlouhý nátah do dalšího dobrého chytu. Tento krok se bohužel pro Martinu stává nepřekonatelným.

Martina Slabá, foto: Libor Hroza st.

Martina Kratochvílová, foto: Libor Hroza st.

Christina Huber, foto: Libor Hroza st.

Lucka Hrozová, foto: Libor Hroza st.

Christine Schlesener, foto: Libor Hroza st.

Vitězná Lucka se šekem na 500 EUR, foto: Libor Hroza st.

Finále chlapů je velkolepá podívaná, plná zvučných jmen. Nechybí tu mistr všech mistrů Markus Bendler. Dále Albert Leichtfried, Herbert Klammer,  Benedikt Purner….to jsou jména, která jsou ve světě cepínů známá.  To že zde i celkově vyhrál Markus určitě nikoho nepřekvapí, druhý zde i celkově Albert. Já se dvěma závody končím na solidním celkovém 10. místě. 

Herbert Klammer, Markus Bendler a Albert Leichtfried, foto: Libor Hroza st.

Po vyhlášení výsledků ještě chvilku posedáváme se svařáčkem, ale naše plány tímto závodem nekončí, a tak se ještě večer přesouváme do St.Johanu, kde se v neděli a pondělí chystáme do Diebsöfenu něco ukořistit, ale to už je jiný příběh…..

Míra Matějec