Pokrok v mezích Patagonie

V Chile byl nedávno schválen megaprojekt HidroAysén, který ve zkratce představuje stavbu pěti přehrad na řekách Río Baker (vyslovuje se „Baker“) a Río Pascua v regiónu Aysén, tzn. zhruba uprostřed Patagonie. Tato oblast je málo civilizovaná, nevedou zde téměř silnice, obyvatelstvo se počítá na stovky, slouží jim jeden malý přístav v ústí řeky Baker.

Za bukem, nebo lépe řečeno za pabukem a cypřišem, má vyrůst pět přehrad, z toho dvě na 200 km dlouhé nejvodnatější chilské řece Baker. Zbylé tři přehrady mají být na řece Pascua. Projekt byl po protestech zkrouhnut téměř na šestinu původního plánu – přehrady, tak jak jsou v plánech nyní, by měly zatopit „pouze“ 6000 hektarů, což je jen o trochu více než jedno Lipno. Oblast je špatně dostupná a řídce osídlená, takže počet lidí, kteří by museli být kvůli přehradám vystěhováni je mizivý.

Foto: patagoniasinrepresas.cl

Aby se průměrný český vodák na tato místa dostal, musí trpět neskutečnou motivací až obsesí. Dolní tok řeky Baker se jezdí na mořském kajaku a i kaňony na horním toku už byly cílem několika krátkokajakových šílenců. I když je to trochu z ruky, můžeme se podívat podrobněji na to, jak to s přehradami je. Nejen proto, že se tam někteří z nás už podívali a jiní se tam chystají, ale hlavně proto, že podobně divoká místa aby dneska na zeměkouli člověk pohledal.

Řeka Baker , foto: Jan Zajíc Lásko

Za projektem přehrad stojí společnosti Colbún a Endesa, kontrolovaná italským Entelem. Plán se těší podpoře současné vlády presidenta Piñery. Piñera je prvním pravicovým chilským presidentem od dob diktatury a v roce 2010 jej volilo s nadšením a očekáváním i mnoho mladých lidí. Ukázalo se, že Piñerův švagr je náměstkem ředitele projektu Hidroaysén a jednatelem Colbúnu. Endesa zase darovala 1 milión Euro nadaci manželky presidenta.

K historickému pozadí je ještě třeba dodat, že v roce 1981 Pinochet v rámci privatizace země poskytl práva na využití vody soukromým společnostem a to zdarma a na věčnost.

Je něco shnilého ve státě chilském?

• Po postavení přehrad budou mít Colbún a Endesa „duopol“ 80% na chilském trhu s elektřinou.
• I přes brutální kampaň obou společností nesouhlasí se stavbami 74% Chilanů (květen 2011) a 72% si myslí, že budou uskutečněny i přes protesty obyvatel.
• Projekt má zaměstnávat 5000 lidí, většinou mužů – a to v oblasti kde jich nyní žijí stovky a neexistuje zde žádná infrastruktura. Domorodci se obávají ztráty vlastní kultury a způsobu života.
• Předaná dokumentace o vlivu na životní prostředí je nedůkladná.
• Celý projekt se nachází v seismicky aktivní oblasti, možné následky nezdokumentovány.
• Časté jsou i masivní rychlé záplavy způsobené náhlým vyprázdněním ledovcových jezer (GLOF – glacial lake outburst flood) – následky nezdokumentovány.
• „Past“ ve formě prezentace dvou projektů – firmy prezentují ke schválení zvlášť přehrady a zvlášť elektrické vedení. Kdo neschválí dráty, když už budou stát přehrady?

Dráty jsou kapitola sama o sobě – od přehrad povedou elektřinu do centrálního systému, což znamená, že se jí bude zásobovat Santiago a především nerostné doly v severnější části Chile. Z Aysénu je to do Santiaga 2300 kilometrů. Kvůli sloupům vysokého vedení bude vykácen sto metrů široký pruh, sloupů bude něco kolem 6000. Pro obrázek si můžete představit takový menší průsek z Prahy do Lisabonu. Celková plocha vykáceného území je 23000 hektarů. Kromě chráněných oblastí, vzácných močálů a soukromých chráněných území budou dráty křižovat i šest národních parků. Vedení bude stavět opět Endesa a Colbún.

Důvěřivý až hloupý jelínek huemul je sice v Chilském erbu, hrozí mu ale vyhynutí. Přehrady neávratně změní ekosystém, kde žije věšina populace, foto: Markéta Syllová

Polemiku o škodlivosti či prospěšnosti přehrad, atomu a uhlí s dovolením přenechám koňům. Argumenty o současné energetické krizi neobstojí, neb přehrady budou hotové za deset let a tudíž nic neřeší. President pravil, že občas musí rozhodnout o tom, co je dobré pro Chile, protože občané to sami nevědí. Chile se jakožto nejcivilizovanější země Jižní Ameriky těší přízni zahraničních investorů, země od pádu diktatury vzkvétá a obyvatelstvo se zde má čím dál tím lépe. Vláda slibuje blahobyt a prosperitu, což podle všeho znamená více dolů, které sežerou více energie. Opravdu jsou megapřehrady v současné době tím správným způsobem získávání energie? Kdo v Chile byl, jistě si dobře vzpomene na vítr, slunce, příboj a termální prameny. A ze střední Evropy, kde chráníme každý lesík, bychom zas Chilanům mohli připomenout, odkud že není cesty zpět.

Rio Baker, foto: Jan Zajíc Lásko

Projekt přehrad byl schválen v pondělí 9.5. 2011 komisí pro životní prostředí.

V Santiagu de Chile rozehnala policie demonstranty slzným plynem, protestuje se i v ostatních městech Chile. Demonstrace byly uspořádány v Barceloně, Madridu, Paříži nebo v Argentině. V ČR s tím nejspíš moc nehneme, ale lze alespoň sledovat dění nebo poslat slušný dopis presidentovi Chile přes stránku www.patagoniasinrepresas.cl a pevně doufat, že protesty nevyšumí a nedopadne to jako Tři soutěsky v Číně nebo Tehri v Himalájích.

Jednu přehradu prosím?, foto: Markéta Syllová