Výprava, kterou Francouzi zorganizovali, byla vůbec první horolezeckou výpravou do centrálního Nepálu, neboť do té doby Nepál aktivity cizinců neumožňoval. Výstup na osmitisícovou horu byl proto více než nečekaný výsledek výpravy. Zkrátka osmitisícovka na první pokus. Takové OS ve výškovém horolezectví.
Expedice operovala z údolí Khal Ghandaki, a dokázala zmapovat přístupy k Dhaulagiri, a zhodnotit možnosti výstupu na tuto horu, vystoupit na několik vrcholů a sedel v oblasti Annapurny a Dhaulagiri, a nakonec najít nejlogičtější a tedy i dodnes nejčastěji používanou výstupovou trasu na Annapurnu, kterou prostoupili těsně před příchodem monzumu. Při sestupu však členové vrcholového družstva utrpěli vážné omrzliny.
Výstup na Annapurnu si na své zopakování počkal dalších dvacet let, kdy stejnou výstupovou cestou stanuli na vrcholu členové britské vojenské expedice, ve stejném roce (tedy 1970) pak k hoře dorazila ještě druhá britská expedice s výrazně náročnějšími cíli. Pod vedením Chrise Boningtona byla na Annapurně zlezena první z velkých himálajských stěn – pilířem v jižní stěně zde Britskou cestou prostoupili celou mimořádně obtížnou stěnu, a dosáhli vrcholu hory Don Whillans a Dougal Haston. Dodnes však patří Annapurna k osmitisícovkám s nejmenším počtem úspěšných výstupů na vrchol.
-tof-
Repro: www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat