Kreutzberk – Křížová hora

Druhá nás svým pozoruhodným názvem zlákala Vaginální exploze. Jakmile se Jiří poprvé pokusil prorazit převisem, explozivně vykřikl během odsednutí do nýtu “ku...(sexuální pracovnice) – p...(název alba marocké zpěvačky Sofie Charai a jeho na Youtube velepopulární titulní písně)”! Tím odhalil záhadu názvu. Převis nás potrápil všechny a dál už to šlo. Klasifikace 5 u téhle cesty je ovšem trochu humorná.

Vaginální exploze, V, foto: Petr Jandík

Hrášek, foto: Petr Jandík

Hrášek (V) je sice bez hvězdičky, ale přesto pěkná technická věc skoro kolmou plotnou. Lehčí a taky pěkná je Paparazzi (V-). V levé části prostředního masivu jsou dvě cesty V+. Zatímco hvězdičkový Velký mejdan si to plus snad ani nezaslouží, stačila by pětka, Pánská jízda nás potrápila víc a dunící vršek taky úplně nepotěšil.

Cibule... není to na Hlavu?, foto: Petr Jandík

Velký mejdan (V+), foto: Petr Jandík

Pánská jízda (V+), foto: Petr Jandík

Plotničku na Galerii je nejlépe zakončit bazénovým trikem. Zombie je šestka za jeden krok a ten díky tomu je patřičně hutný. Zombie nakonec padl na AF a tím jsme vyčerpali pro nás zajímavé možnosti Prostředního masivu a přesunuli se na Levý masiv.

Plotýnka, foto: Petr Jandík

*Okurka (5-), foto: Petr Jandík

Zlaté oko (V+), foto: Petr Jandík

Kreutzberg jsou parádní, i když ne úplně velké skály, většinou tak kolem deseti metrů. Kámen má docela dobré tření a v některých partiích připomíná pískovec. Odjištěný je kvalitními borháky (italskými nýty) ve stylu umělých stěn. Všechny důležité chyty jsou vydatně značené moukou zbabělců a dokonce tam je pro toho, koho lezení tolik nebaví, přichystáno i CD s nějakou počítačovou hrou.

CD se hrou - bonus pro návštěvníky, foto: Petr Jandík

Ke skvostné výbavě skal by se dala připočítat i óbrbedla s kloboukem o průmětu 21 centimetrů, rostoucí hned vedle turistického přístupu na skalnatý vrchol, kdyby večer neskončila obalena na pánvi. Kreutzberg je fajn, stojí za to ho navštívit, pokud lezete od II do VII, nejvíc je tam pětek, hodně čtyřek. Průvodce najdete na stránkách horce a jestli nepotřebujete vědět názvy cest, ani ho vlastně nepotřebujete. Obtížnosti cest jsou napsané na skále u nástupů.

Byl to výlet na houby? Vůbec ne!, foto: Petr Jandík

Kudy tam: z Litoměřic na Pohořany a Stankovice. Na vrcholu silnice je odbočka na louku k lesu. Zaparkujte na silnici a pěšky po louce, pak kolem závody lesem, první odbočku doleva. Pak kolem sadu v lese a zase doleva po vrstevnici až k holině pod cestou. Asi v půlce holiny odbočuje dobře viditelná cestička pod skály.

Kdy tam: v podstatě kdykoliv. Za vedra se hodí, že je skála kromě prostředka se čtyřkami a jednou sedmou ve stínu stromů. Přeháňka a mírná vlhkost v zásadě moc nevadí. Za mokra budou lišejníky klouzat. Dobrá alternativa k písku, když není vyschlý.

Upozornění: parkujte podél silnice Pohořany-Stankovice. Neparkujte na louce, louka i majitel těžce snáší množství parkujících aut.

Poprvé vydáno 2011-08-06 17:57:33