podmínky a lavinová situace
plánovače tras
Videokanál horyinfo
Mapy horyinfo
Tipy na horolezecké pořady v rozhlase a televizi
Co je ... glosář horolezeckých pojmů
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182
Inzerce:
redakce@horyinfo.cz
Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články:
RSS kanálNové cesty:
RSS kanálHORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku
Follow @horyinfo
Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies
Druhý úspěšný výstup na Koh-e-Baba-Tangi
Sesterské duo Pat Deavoll a Christine Byrch, které pochází z Nového Zélandu, vylezlo v severním Afhganistánu novou cestu na horu Koh-e-Baba-Tangi (6515m).
Pohled na Koh-e-Baba-Tangri. V popředí vesnice Kret., foto: Pat Deavoll
Byl to historicky druhý výstup na tento vrchol. Poprvé stanuli na vrcholu roku 1963 Italové. Několik desítiletí byla oblast Wakhan Corridor pro horolezce nepřístupná. Od roku 2003, kdy Carlo Alberto Pinelli podnikl expedici na Noshaq (7492m), se ale frekvence horolezeckých aktivit začala zvyšovat. Další italský tým se dokonce pokusil o druhý výstup na již zmiňovanou Koh-e-Baba-Tangi.
Pohled na ledovou stěnu z 4800m., foto: Pat Deavoll
Předsutý základní tábor. V pozadí Pamír., foto: Pat Deavoll
Ten se však nakonec povedl až právě Novozélanďankám Deavoll a Byrch. Vystoupily dosud neslezeným severozápadním hřebenem. Jejich výprava trvala 5 dnů. Vyrazily 4. srpna. Na začátku překonaly pětisetmetrovou ledovou stěnu, následoval žlab, který je dovedl až ke skalnímu pilíři. Tomu se křehkým traverzem vyhnuly, aby našly lepší a strmější led. Po té pokračovaly po hřebenu až k náhorní plošině a odtud už zbývalo pouze 600 metrů k vrcholu. Pro sestup si vybraly původní italskou cestu. V základním táboře stanuly o dva dny později, 11. srpna.
Christine na vrcholu, foto: Pat Deavoll
Sestry na vrcholu, foto: Pat Deavoll
Zprávu na svém blogu Pat zakončila sdělením, že „se snad nenajde nic, co by jim mohlo zabránit v návratu do jednoho z nejdivočejších a nejméně prozkoumaných pohoří na světě.“
Slanění z vrcholu, foto: Pat Deavoll
Sestup, foto: Pat Deavoll
| Zdroj: Jana Šimková podle alpinist.com Autor: neregistrovaný - Jan Krch (krch.jan@centrum.cz)
Titulek: Dovolím se s dámou nesouhlasit
Afghánský Hindúkuš byl až do bolševického bláznění, čili do roku 1978, jedním z nejvíce navštěvovaných pohoří světa. Jen v roce 1977 zde působilo zhruba 90 expedic (mimo jiné Slováci). V 1978 už jen dvě. Američané na Nošaku a brněnská výprava ve Vachánu. Když jsme smlouvali s domorodci ve vesnici Kohe Šachaur cenu za vynášku, marně jsme vesničany přesvědčovali, že už nikdo nikdy nepřijede...
Nejlepší podklady pro plánování zdejších expedic lze nalézt v časopisu Taternik, neboť Poláci zde byli skoro jako doma.
A trocha nostalgického chlubení na závěr. My jsme za měsíc pobytu v horách vylezli v deseti lidech 8 cest, z čehož sedm byly prvovýstupy! Kurva, to už je dávno!
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Dovolím se s dámou nesouhlasit
Autor: neregistrovaný - Kočka (@)
Titulek: Re: Re: Dovolím se s dámou nesouhlasit
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Dovolím se s dámou nesouhlasit
Autor: neregistrovaný - jeff (@)
Titulek: Re: Re: Re: Dovolím se s dámou nesouhlasit
Autor: neregistrovaný - Jan Krch (krch.jan@centrum.cz)
Titulek: Drobek souhlasí
Vložení nového komentáře
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat
