Alex a Thomas se na nějakou dobu ztratili z očí lezecké veřejnosti, ale i nadále pokračovali a pokračují v hledání big wallů na kterých by mohli zanechat stopu. Jejich počiny se všeobecně vyznačují fyzickou a technickou náročností a samosebou tím nejlepším lezeckým stylem.
A přesně toto platí i o jejich působení v Loferer Almu, oblasti o které sourozenci prohlásili, že je to „ráj pro horolezce, úžasný kraj, nejen díky svým skálám a perfektním cestám, ale také pro své krásné okolí.“ Alex objevil tuto „perlu“ před pár lety. Od té doby je tímto magickým místem přímo fascinován.
V červenci minulého roku zde jako první vylezl cestu Donnervogel (8b, 7 délek) spolu s Guidem Unterwurzacherem. Už tehdy si všiml nové linie, která se nacházela vlevo od Donnervogel a slibovala řadu zajímavých pasáží.
Zanedlouho po té začal Alex spolu se svým kamarádem Hellei Limmerem na Stoamanndlu pracovat. S tímto spolulezcem se mu nakonec podařil prvovýstup. To však Alexe neuspokojilo. Do Loferer Almu se letos v červnu vrátil se svým bratrem a úmyslem vylézt cestu stylem RP. Jenže špatné počasí jim bránilo v jejich snažení. Den D nastal až 26. srpna. Huberové vylezli cestu volně. Při přelezu se na prvním střídali.
Nejobtížnější místa se nacházejí hned na začátku cesty. Jedná se o první délku za 8b a druhou za 8a- . Následujících šest délek vylezli na vlastním jištění. Jedná se o obtížnosti, 6a+, 7a+, 6b, 6c+ 7b a III.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat