Mont Blanc s láskou

V lanovce na Midi se vyjímají naše expediční batohy vedle jednodenních kletráčků navoněných Francouzů. Nu co, deset dní na ledovci něco potřebuje a instantní pivo stále nikdo nevymyslel. Tábor je rozbyt nedaleko od Pyramide tak, aby bylo všude kousek. Vše nám připadá snadné, stačí jen chtít. Pyramide na rozlezení, L. a F. tří-blanky na odpolední aklimatizaci, před snídaní J. a I. Grevasutiho kuloár a po snídani se slečnami na Pyramide a pak se trochu kousnout na Grevasutiho pilíři a pak Tour Ronde, slečny na Zub Draka, L. a F. na Kapucína a slečny by rády na Blanc. Sbalíme svačinky a termosku, do ruky hůlky a jdem na procházku přes tři kopce. Na tom nejvyšším stojím s třemi krasavicemi a když ta jedna zaloví v kletráku a místo čokolády vyloví kuželku a pak ještě jednu, okolní horští vůdci vypoulí kukadla. Intoxikováni výškou a lahváči, opojeni pocitem nejvyšší hory Evropy se políbím třikrát a se sluníčkem v zádech poskakujeme přes dva kopečky ke stanům.



O pár let později, nový job, služební fáro, dovča a nová slečna a my jedem do Alp: do Val di Mella, na Badile, do Wendenu a na Blanc, a to vše během tří týdnů. K tomu ještě kola a padák (jen jeden na záložák nezbylo). Lanovkou na Midi, stan postavit nedaleko od Pyramide tak, aby bylo všude kousek. Pyramide na rozlezení, procházka na Zub, potrápit slečnu v Bettembourgovi a pak balíme svačinky a termosku, do ruky hůlky a jdem na procházku přes dva kopce na ten nejvyšší. Na vrcholu téměř sami, intoxikováni výškou a láskou, a pak zpět se sluníčkem v zádech přes dva kopečky ke stanu.

O pár let později, dovča a nová slečna a my jedem do Alp: do Val di Mella, na Badile, do Wendenu, na Furku a na Blanc, a to vše během tří týdnů. K tomu ještě kola (padák zůstal doma).  Lanovkou na Midi, stan postavit nedaleko od Pyramide tak, aby bylo všude kousek. Místo rozlezení sněží. Tři dny s láskou ve stanu a pak přijde slunce. Balíme svačinky a termosku, do ruky hůlky a jdem na procházku přes dva kopce na ten nejvyšší, jde to ztuha, po sněžení jsme první a tak jak Bivoj razím stopu. Na vrcholu úplně sami, intoxikováni výškou a láskou, hořký fernet slíbat do sladka a pak zpět se sluníčkem v zádech přes dva kopečky ke stanu. Pod Taculem mi těžknou nohy. Ještě, že je to za chvíli zase zkopce.



Doufám, že už nebude žadná nová láska.