Abyste věděli, tím El Capem jsem nezačal náhodou. Jizerky a Yosemity totiž mají své souvisloti, i když se to možná na první pohled nezdá. Po krystalech se leze i v Tuolumne Meadows, kde jsem byl nedávno se Syslem. Docela pěkně si v Americe poradil s knobovými runouty a když říkal, že pojede v sobotu do Jizerek s pájkou, ponechal jsem stranou otázku, co bude právník v Jizerkách pájet, a soustředil se na informaci, že má ještě místo v autě a že si mám sehnat spolulezce.
Hned mne napadlo, že by to mohla být klidně i spolulezkyně, třeba trenérka. Jeden telefon a bylo zařízeno. Přece jen jsme toho spolu toho víc odschůzovali, než odlezli, a to chtělo napravit. Ráno se zjistilo, že Sysel neveze do Jizerek letovací zařízení, ale přítelkyni Pájku, a že je zvědavý, koho to mám za spolulezce. “No když už je tu jedna smíšená dvojice, tak to nebudu kazit”, povídám, ale jméno neprozradím.
Zlaté Jizerské hory, foto: Petr Jandík
“Tak jsme tady”, říkám v Liberci do telefonu. “Stojíme u popelnic”, upřesňuji polohu, protože dům má dva vchody. “Tak si tam zatím něco vyberte, přijdu za chvíli”, praví líbezným hlasem sluchátko.
Alena na Reklamní, foto: Petr Jandík
Za chvíli se Alena už hrne a tajemství je prozrazeno. Než se dostaneme na sraz ke Kozovi, už se oba vůdčí typy Alena a Sysel dostanou do tvrdé diskuse. Než se to stačí rozvinout víc, už stoupáme pod Ořešník zalitý sluncem a dva nesourodé, oba podle mínění jejich nositelů pravdivé názory na vyhlašování výkonů nebo výstupů roku přebije otázka, co polezeme.
Tak co polezem?, foto: Petr Jandík
Bobří bratři razí někam nahoru, Sysel s Pájkou a zubařem na Úzkou plotnu a nám zbývá Malá plotna. Alena s přehledem vykráčí Pozdrav ze Skaláku od Binháka.
Jizerské hory, Zahradní stěna - Pozdrav ze Skaláku, foto: Petr Jandík
Když ji spustím, zpupně stahuju lano, že jako když mám za sebou ty Tuloumne, po krystalech to umím. Klouzavý krystal, ze kterého mi ustřelila noha hned na začátku, jsem ještě vybral, ale o metr a půl výš už to nejde. Noha ujela a sjíždím dva metry plotnou po břiše. Moje dáma jistitelka je potěšena, že jí padají muži k nohám, já zase, že jsem si nic neodřel, jen trochu narazil patu o kořen.
Jizerské hory, Zahradní stěna - Pozdrav ze Skaláku, radostný úsměr signalizuje, že tady už je to dobrý., foto: Petr Jandík
“
To víš, tohle je přece jen jiný materiál, než v Americe”, praví sladkým hláskem s jemným ostnem uvnitř Alena a bez viditelných potíží táhne další cestu, první délku Jizerské melty. Poučen přechozím pokusem si beru místo bot o číslo větších, ve kterých jsem lezl v Tuolumne, o číslo menší a ještě neroztažené Rock Pillarsy a pro klidnější studium zdejších klouzavých krystalů se spokojuji s lanem shora. V těchto botách stojím na krystalech o dost lépe.
Jizerské hory, Zahradní stěna - Jizerská melta, 1. délka, Alena Čepelková v klíčovém místě, foto: Petr Jandík
Pak si takhle dáváme na mezitím již uvolněné Úzké plotně
Slávii a již poněkud vzdělán v otázkách zdejších knobů úspěšně tahám lehčí
Podzimní dech.
Jizerské hory, Zahradní stěna - Úzká plotna, Podzimní dech, foto: Petr Jandík
Posunujeme se pod Spárovou plotnu. Dalším kouskem je Blátivá spára, která se stejně víc leze po krystalech, než spárově.
Jizerské hory, Zahradní stěna - Spárová plotna, Blátivá spára, foto: Petr Jandík
Na temeni spárové plotny se opět vyhříváme na sluníčku a po chvíli rozhlížení se co a jak, mne trenérka posílá na Reklamní na Homoli. Šikmý sokolíček, kruh, spoďák a doleva ke spáře. Dobře odjištěno. U kruhu chvíli nemůžu vymyslet jak se pustit levou rukou, ale pak to dávám křížem a vychutnávaje si sluníčko a rozhled na opadané stromy dobírám trenérku spokojen s pěknou cestou.
Jizerské hory v odpoledním slunci, foto: Petr Jandík
Sluníčko už je nízko, za chvíli bude zima. Sestupujeme pro batohy ke Spárové plotně a na Malé plotně jsme zastihli Sysla se zubařem a Pájkou. Slunce už je schované, začíná být zima. Zrovna všichni vylezli ten Pozdrav ze Skaláku a když si ho dávám za nimi v těch malých botách, drží to na krystalech parádně a dávám to na druhém bez potíží. Sysel ještě zkouší První délku Jizerské melty a Pájka slibuje: “Jestli dolezeš ke kruhu, tak si tě vezmu”. Dokumentuji Sysla ještě za svobodna, ke kruhu dolezl.
Jizerské hory, Zahradní stěna - První délka Jizerské melty, foto: Petr Jandík
Nahoře na Ořešníku ještě někdo vychutnává poslední paprsky slunce, ale my už jsme myšlenkami jinde. Ke Kozovi, na kuřátko, na pivečko. Krásný den se vydařil, budu se sem muset ještě vrátit.
Jizerské hory, Ořešník - Poslední odpolední slunce, foto: Petr Jandík