Kniha formátu menšího než A5 (148 x +85 mm) solidností svého zpracování nevybočuje z tradice vysoké kvality, kterou jsou průvodce Panico známé. Na 528 stranách najdeme popsané obasti Konstein, Altmühltal, Donaudurchbruch, Labertal a Naabtal.
První kapitola popisuje zásady ochrany přírody a přístup k lezení, který byl dojednán skupinout IG Klettern a ochanou přírody. Podobně, jako u severní Frankenjury jsou zde části každforočně uzavírané kvůli hlízdění ptáků. Dohoda funguje již 15 let a autoři púrůvodce apelují na její dodržování, aby nebyly výjimky povolující lezení opět odvolány. Zvláštní režim má oblast Konstein, kde se mají navíc kromě uzávěr doržovat následující zásady:
Parkování - jen na vyhrazených místech, neparkovat na loukách a nezacpat výjezd z lesních cest, Odpadky - odnést s sebou svoje a i cizí, pokud na ně narazíte, Toalety - pokud možno kromě zimních měsíců používat toalety v kempech, Stanování - v oficiálních kempech, Nelézt na vrcholy skal, spouštět se od spoušťáků
Dále se tu apeluje na různé nešvary, jako je "nekonečné" obsazování cest, broušení cest s horním lanem a podobně. Na vzorovém obrázku jsou vysvětlivky významu barev a symbolů ve schématech cest. Pro zakázané a povolené přístupy a cesty se používají stejné značky jako u nás - křížek je zákaz, trojúhelníček povolení. Pro rychlejší orientaci jsou cesty kódovány barevně. Modrá barva je obrížnost 1-5 UIAA, červená 6-7, zelená 8-11 (se dvanáctkou se zatím nepočítá).
V další části najdeme adresy pro nouzové situace, přehled turisticky zajímavých míst v okolí, kam se vydat s dětmi, za horka, za chladna, za deště, na překližku, kde se dá přespat, nebo se najíst. Tabulka také shrnuje špičkové cesty, nejtěžší je tu Les temps de vivre 11-/11 od D. Gebela z roku 2005. Každou oblast uvozuje krátký přehled se seznamem popsaných regionů, nechybí mapka.
Popis skály má nalevo infoblok se souřadnicemi GPS, východiskem, světovou stranou, údajem o slunečním svitu, kvalitě odjištění, počtem cest a počty cest v jednotlivých hladinách obtížnosti. Infoblok uzavírá údaj o případné vhodnosti úpatí skály pro děti. V dalším popisu se dozvíme jak se ke skále dá dostat, výšku stěny, sestup a ztvláštnosti ohledně ochrany přírody.
Následuje seznam cest, případně u složitějších skal s půdorysným plánkem a schéma, kde jsou cesty zakresleny barvou odpovídající hladině obtížnosti.
Průvodce Südliche Frankenjura je perfektně zpracovaný, jediným tradičním problémem u všech průvodců Panico je v některých případech hodně malé, nebo světle šedé písmo, které může lezcům se slabším zrakem dělat potíže. V tom případě je doporučitelná do batohu plochá Fresnelova čočka.
Jižní Fankenjura je oblast, kterou určitě stojí za to navštívit a tento průvodce k tomu je skvělou pomůckou.
Článek o Jižní Frankenjuře najdete zde.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat