Vernisáž, které probíhala od 18 hodin, navštívily i známé osobnosti. Nechyběl Vlasimil Šmída.
Výstavu, kterou dala dohromady američanka Juliet D. Golden, zahájil ředitel knihovny, který se přiznal, že jako student také lezl. Poté byly další projevy, kterých se dopustil i jan Červinka a jeho dcera, která pomáhala výstavu uspořádat. Zazněla také kritika Českého horolezeckého svazu, kterému Červinkovi dvakrát nabídli možnost výstavu uspořádat, ale svaz nezareagoval. Zareagovala ale knihovna, takže je výstava zde.
Kromě fotografií Jana Červinky doplňují výstavu i některé fotografie Viléma Heckela a faksimile zajímavých historických dokumentů:
Kromě vyznamenání Za zásluhy je tu i zpráva z novin, jak Červinka a Šmída vrátili sovětům po okupaci Československa v roce 1968 jejich medaile
Po zahájení nastala lidová hudba, prohlížení fotek a nakonec ve filmovém sále promítnutí dokumentu "Kam nevyletí pták" o expedivi do Hundúkúše v roce 1965.
K výstavě byl vydán teké velmi hezký katalog, obsahující skoro všechno, co je na výstavních panelech. Honza Červinka ho ochotně podepisoval.
Šeptanda tvdila, že zatímco ostatní borci po večerech holdovali ďáblu alkoholu a pění rozpustilých písní, Honza Červinka štrikoval svetry. Na vernisáži mi to potvrdil s dovětkem: " Ale teplej nejsem".
Výstava tvrvá po dobu prosince a je veřejnosti volně přístupná.
Jakožto člověku, věnujícímu se přes dvacet let úpravě obrázků mi vadí jediná věc, a sice nevyretušovaný obrovský chlup způsobující na tváři Honzy Červinky půlkulatý bílý šrám táhnoucí se přes levý koutek doprostřed nosu. Přitom by to bylo za pět minut vyretušované a fotka by byla perfektní. Škoda. Jinak je výstava fajn a doporučuji shlédnout a přečíst.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat