Kyashar (6,770m), Nepál. Elegantní linie, o kterou se pokoušelo minimálně sedm expedic, prvovýstup 2 200metrovým jižním pilířem Kyasharu, byla vloni na podzim jedním z nejlepších výstupů technicky náročného alpského stylu v Nepálu. Japonci Tatsuya Aoki, Yasuhiro Hanatani a Hiroyoshi Manome (Japan) vylazli cestu na vrchol za šest dní, přitom je to druhý známý výstup na vrchol. Klíčové místo na západním hřebeni pátý den výstupu již znemožnilo návrat stejnou cestou. Sestoupili západním hřebenem s jedním dalším bivakem. Na rameno Kaysharu vystoupili prvovýstupem také Marek Holeček a Jan Doudlebský v roce 2005, viz článek Ramro China.
Muztagh Tower (7,284m), Pákistán. Dvoukilometrová sverovýchodní ostruha, o které se dlouho mluvilo, ale nikdo ji ještě nezkusil, až Rusové Dmitrij Golovčenko, Alksandr Lange a Sergej Nilov ji zdolali za 17 dní. Lezli alpským stylem, ale měli velký tahačák potravin a paliva, což jjim umožnilo přečkat periody špatného počasí. Klíčová byla těžká kolmá skalní bariéra mezi 6,600m a 6,900m. Těsně před dosažením vrcholu jim došlo jídlo. Ve špatném počasí nemohli dosáhnout severozápadní hřeben, kterým chtěli sestoupit, takže sešli přímo severní stěnou.
Baintha Brakk (Ogre, 7,285m), Pákistán. Ogre je jeden z nejoceňovanějších vrcholů, do minulého roku byl zlezen pozze dvakrát a nikdy z jihu, i když pokusů bylo hodně. Kyle Dempster, Hayden Kennedy, a Josh Wharton (USA) si vybrali jihovýchodní hřeben vedoucí k jihovýchodně stěně a pak do jižní stěny. V cestě absolvovali dlouhý traverz velmi lámavým terénem a výše těžké mixové pasáže. Z bivaku ve výšce 6,900m dosáhli vrchol Dempster a Kennedy, ale potom museli sestupovat s Whartonem trpícím otokem mozku.
Nanga Parbat (8,125m), Západní Himálaj, Pákistán. Celý hřeben Mazeno Ridge Nanga Parbatu byl be pochyby jeden z nejslavnějších nevyřešených problémů velkých kopců Karakorau a Himálaje. Odolával mnoha pokusům nejslevnějších horolezclů. Jde o nejdelší hřeben na osmitisícový vrchol vůběc, délka se odhaduje na 10-13km. Britové Sandy Allan a Rick Allen (UK), se kterými šla většinu cesty jihoafričanka Cathy O'Dowd, Lhakpa Rangdu Sherpa, Lhakpa Zarok Sherpa a Lhakpa Nuru Sherpa (Nepal), začali svůj pokus aklimatizací na první sekci hřebene, naž začali výstup v alpském stylu ze základního tábora. Přešli osm vrcholů Mazeno a z bivaku ve výšce 7,200m se neúspěšně pokusili vystoupit nezlezené pokračování hřebene na vrchol. Odtud všichni až naAllana a Allena obtížně sestoupili na jih. Britové traverzovali severním úbočí mk vrcholu a obtížně sestoupili neprošlapanou normálkou, kterou právě vystupovali Zdeněk Hrubý a Mára Holeček. Celkově jim výstup trval 18 dní.
Kamet (7,756m), Indie. Jihozápadní stěna Kametu, vysoká 2000 metrů, byla dosud panenská. Francouzi Sébastien Bohin, Didier Jourdain, Sébastien Moatti a Sébastien Ratel vyrazili z předsunutého základního tábora pod touto kolmou stěnou alpským stylem a zdolali stěnu za 5 dní. Měli vynikající podmínky, po strmých sněhových polích spojených kolmými ledovými délkami dosáhli místa bivaku v 7 500 metrech na jižním hřebeni. Vrcholový pokus přinesl nečekané obtíže, po jejichž zdolání tým sestoupil zpátky k bivaku a dále dosud panenskou jižní stěnou.
Shiva (6,142m), Indie. Elegantní traverz této hory efektně podtrhuje cesta šípovitým severovýchodním hřebenem, zdvojnásobuje ho hlava Shivy následovaná sestupem jižním hřebenem. Jednalo se o pátý známý výstup na tento vrchol Britové Mick Fowler a Paul Ramsden, kteří mají Piolet d'Or už z roku 2003 dokončili traverzem devítidenní okruh. Lezení v hlavě Shivy se sestávalo z rozmanitých ússeků od nesčetných zaledněných spár ve stylu Chamonixské žuly až po dlouhé neodjištěné ledové glazury připomínající Ben ziní lezení na Ben Nevis ve Skotsku.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat