Usmíření pod Everestem?

Nepálským pohledem se obě strany dopustily chyb, omluvily se a radostně pokračují dál. Něco jiného se dá číst v dopisu Jona Griffitha pro UKC, i ve vyjádření Ueliho Stecka pro swissinfo.ch. Zdá se, že Jon Griffith podepsal ono prohlášení jen proto, aby se bezpečně dostal pryč. Steck se pro Swissinfo.ch vyjádřil, že v Nepálu se musí hrát pod le nepálských pravidel, ale pro něj to prohlášení jsou jen sladké řeči, že jeho důvěra v Šerpy je pryč a že na Everest ani do údolí Khumbu už nepojede. Velkým traumatem pro něj je, že v davu, který ho chtěl zabít byli i ti, se kterými na Everest před rokem vystoupil a považoval je za přátele. Připouští, že mohl Šerpy rozzuřit tím, že převzali jejich práci a zafixovali další kus stěny, když odešli dolů, i když to udělali proto, aby jim nahradili to, že je snad mohli v práci vyrušit. 

O společném prohlášení říká, že uklidnilo tento jeden problém, ale ne jeho příčinu, konflikt civilizací, který narůstá po léta. V Nepálu se musí hrát podle nepálských pravidel, ale představa Nepálců, že si všichni potřesopu rukama a budou pokračovat ve svýcjh expedicích, je podle něj nerealisitcká. Nemá důvěru, že mu příště někdo v Nepálu nezapálí stan, nebo nepřeřízne lano.

Stornování expedice mu přináší velké finanční problémy, protože sponzoři musí dostat za své peníze výsledky, v západním světě nedostane nikdo nic zadarmo. Napřed se ale musí vyrovnat s prožitým horrorem a pak vymyslí něco v Alpách.

Jon Griffith na obálce bulvárního deníku The Sun

Jon Griffith potvrzuje Steckova slova a jako závěrečnbý koment dodává, že nejmenovaná vlivná osoba chce dosáhnout toho, aby povolení výstupu na Everest obsahovalo podmínku, že lezci nesmí lézt nad fixovacím týmem. To by zničilo Everest jako horolezecký cíl zcela úplně. Ani on nemá již důvěru v šerpskou komunitu.

Podrobné líčení dramatických událostí ve druhém táboře, kde byli všichni tři schovaní v kuchyňském stanu a chráněni před rozzuřeným davem americkou lezkyní Melissou Arnot, kterou si jako ženu ani rozzuření Šerpové nedovolili napadnout, líčí podrobně ve svém logu Chad Kellogg. Dozvíme se zde, že Melissa slyšela jak se Šerpové chystají na přicházející trojici a vyběhla je varovat. Simone a Jon utekli, Uelimu se to nepodařilo, tak ho rychle vzala do kuchyňkého stanu a svým tělem bránila Šerpům na něj zaútočit. Jak potom schovali do stanu i druhé dva. Jak musel Simone vylézt po kolenou a prosit za odpuštění, přitom do něj kopali a zaútočili na něj kapesním nožem... 

Šerpský pohled na věc přináší Alarnette: Na schůzi šéfů expedic, kde Simone Moro nebyl, se dohodlo nepsané pravidlo, že dokud je na kopci tým natahující fixní lana, nikdo jiný nepoleze. Simone se pohádal s vedoucím Šerpou a při sestupu říkal do vysílačky na frekvenci fixujících týmů něco, co je naštvalo. Diskuse přes vysílačku se pak údajně zvrhla ve fyzický kontakt, když došel do tábora.

Tvrzení o Garetta Madisona na Alanette o nadávkách do vysílačky označil Simone Moro v rozhovoru pro Explorers web jako zcela lživá. Řekl, že chápe, že  Garett chrání svůj byznys, ale že lež není ten správný způsob. Dále tam říká, že zůstává s vrtulníkem v BS a bude dělat záchranné lety a možná bude zachraňovat (zdarma) i ty, kdo by ho chtěli zabít. K argumentu, že měli čekat, až Šerpové zafixují horu uvádí, že měli postavený stan 3 již několik dní předtím, žen Šerpové vůbec začali fixovat svahy Everestu a že měli povolení a rtedy i právo k výstupu. Ke konfliktu se Šerpy dodal, že ani žádné ostré slovo nemůže být důvodem k násili.

Agreement z BC:

27. dubna 2013 došlo na základním táborem na Mount Everestu v tábořech 2 a 3 vznikl spor mezi zahraničními a nepálskými horolezci. Situace byla projednána dne 29. dubna 2013 na schůzi. Obě strany si uvědomily své chyby a omluvily se navzájem před všemi přítomnými. Dále se obě strany dohodly, že si budou vzájemně pomáhat, aby úspěšně dosáhly svých cílů. Bylo také rozhodnuto, že událost nebude dále eskalována.

Všichni přítomní souhlasili a zavázali se, že se taková situace nesmí  nikdy opakovat ani v  horolezectví, ani v oblasti cestovního ruchu. Pokud je kterákoli ze stran nespokojena s akcemi jiné strany, všichni se zavazují nejít do konfliktu nebo použití násilí vůči druhé smluvní straně, ale zavazují se místo toho oznamovat sporné akce vládním představitelům, nebo představitelům vládou uznaných sdružení přítomných v základním táboře, aby se došlo ke smírnému řešení problému.

Zápis z diskuze v základním táboře s podpisy účastníků

 
Tisková zpráva nepálského Ministerstva kultury, turistiky a civilní letecké dopravy, repro: Ang Tsering Sherpa

 

Zpráva říká zhruba tolik, že spor vzniklý mezi některými držiteli povolení výstupu na Lhoce a Mount Everest a šerpskou podporou komerčních lezců, vzniklý kvůli fixním lanům nad druhým táborem 27. 4. 2013 přitáhl pozornost Ministerstva. Ohledně této události, na základě iniciativy členů asociace Expedition Operators, styčných důstojníků v základním táboře a ostatního podpůrného personálu uznaly obě strany sporu své chyby a rozhodly se pokračovat ve svých expedicích ve vzájemném porozumění, o čemž bylo Ministerstvo informováno 29. dubna 2013. Ministerstvo je ve spojení se styčnými důstojníky v základním táboře ohledně této věci, takový případ by se v budoucnu už neměl opakovat.

Ministerstvo žádá všechny členy expedic, podpůrných Šerpů a pracovníků agentur, aby dodržovali všechna pravidla a předpisy a dodržovali etiku lezení.

Z výše uvedeného implicitně vyplývá, že se chyb dopustily obě strany, nerozebírá se kdo větších a kdo menších a všichni slíbili, že už budou hodní. Douzfejme, že se tím uzavřela jedna ošlivá epizoda ve výškovém horolezectví. Uklidnění a nalezení klidné koexistence mezi komerčními výpravami a sportovními expedicemi je v zájmu obou stran a Nepál, který žije z turistiky a horolezců, si těžko může dovolit hazardovat se svou pověstí.

 

 

Ang Tsering Sherpa dává medaile Nepálského horolezecké asociace Bémovi a Jarošovi, foto: Petr Jandík