9:00. Ranní mlhy, kosa, sluníčko se jen těžko prodírá. Sedám na kolo a jedu jednou z obvyklých tras našich cyklistických projížděk kolem Vltavy. U kanálu stojí překližková stavba. Parametry profilů světového poháru nemá, je spíš kolmá s mírnými převisy nahoře. Lidí zatím ne moc. Stánky s buřty a pivem už fungujou, stejně tak stan s registrací závodníků. DJ nevimkdo už valí z aparatury, jakou neměl ani Bohemia Jazz Fest na Staromáku, žuch, žuch, žuch, žuch, čty-ři rá-ny do hla-vy.
Mediální agentura mi domluvila rozhovory s pár lidma na brzké odpoledne. Zamykám kolo do stojanu a jdu na melouch, poprvé v životě se registruju na závod v obtížnosti, dokonce hned mezinárodní. Podepisuju papír, že lezu na vlastní odpovědnost, číslo občanky, podpis. Komu dát zprávu v případě nehody se nepožaduje. Fasuju závodnickou igelitku, v ní závodnická tatranka, závodnický jablko a kojenecká voda Aquila. Hned za mnou stojí ve frontě francouzská borkyně a největší hvězda akce, Melissa Le Nevé. Čekám, jestli se dostaví nějaké zvláštní pocity, být součástí téhle akce a podobně, jak se to stalo třeba našim reprezentantů, na MS v Arcu a jak o tom hovořili ve filmu. Zatím nic. Počkám, třeba to ještě přijde.
9:30 Na předlezení kvalifikačních cest je ještě brzo. tak se jdu uložit k ledu. Teda spíš podívat. Ledová atrakce je přerostlá lednička, její výparník je postavený do úhlu tak 80 stupňů. Sluníčko sem sotva začalo svítit, tak je led ještě přemrzlý. Leze se tam s horníkem a Zoban, který to tam obsluhuje, zkouší nahoře vedle ocelového lanka ještě vrtat šroub.
Honza Zbranek se snaží vysušit plotnovou kvalifikační osmičku, která je mokrá od mlhy a neuschne sama, poněvadž je na severu ve stínu. Doktor v závodnickém stanu slepuje tejpkama Silvě Rajfové kotník, jinak je tu zatím dost prázdno, jen dva boulderisti se rozcvičujou na rubové bouldrovce.
10:00 Začíná předlézání kvalifikačních cest. Zajímá mne pětka až sedmička. Pětku a šestku předlézá Raul Torres, sedmičku ve stejnou chvíli Honza Zbranek na druhé straně, tak to se budu muset kouknout, až to někdo poleze. Honza dál předlézá cestu 9+. Nahoře už se klepe, ale dává. “Sem to dostavěl ve tři ráno a lezl jsem to celé až teď poprvé,” komentuje.
Lidí postupně přibývá. Ochranka vysvětluje, že nesmím kolem stěny za zábradlím fotit, že to je jen pro registrované fotografy. OK, ve VIP stanu dostávám na ruku obojek Adidas a ujištění, že s tímhle můžu všude a fotit kde chci.
10:30 kvalifikační cesty. Pětička hezká, lehká s milosrdnou klasifikací. Šestka je těžší, ale taky jde. Převaha techniky nad silou v kolmém mi vyhovuje. Dva topy jsou na registračním papírku. Teď půjde do tuhého, sedmičky už moc nelezu, ale nezbývá, než to zkusit. Výsledky se počítají ve dvou cestách těžších než ty, co jsem vylezl do topu. Kolem se rojí mládež, Honza Jeliga, Melissa Le Nevé se rozcvičuje, ve frontě přede mnou jeden z Poláků. V sedmičce překvapuju sám sebe, jde to až do dvou třetin, kde mne zastavuje vysoký krok. Koukám, jak lezou tu osmu vedle, do té musím nastoupit taky, ale pochybuju, že se odlepím od země. Co já tady blbnu, dva roky do penze?
11.00 Na osmičku už je fronta, někteří začínají právě jí. Jeliga, Scheuerová, Kotrbová a pak jdu já. Myslel jsem si, že z prvních chytů šáhnu na oblý trojúhelník, ale nějak to nejde. Chvíle rozmýšlení, dynamický hup-a držím. No né? Super!. Dva další kroky jdou, ale za tu jebku na levačku už neudělám nic. Výsledek 6+ a je hotovo. Závodní melouch je u konce, velkolepé pocity se nedostavily, ale mírná spokojenost by byla.
12:00 VIP stan. Polívčička, medailonky s rýží, pivíčko. Na obrazovkách se střídá kvalifikace boulderu s hajlajnou. Před VIP stanem čtyři krátké začátečnické slacklajny. U ledové stěny masivní fronta po celý den, Fronty mne nebaví, počkám s klofáním piklama až na zimu. Buřty, pivo, pizza, pečené selátko, davy se cpou a prolévají hrdlo. Fronta na lezení na stěně areálu. Půlkruh plastových WC buněk. DJ pouští čtyři do hlavy,
13.30 Jdu do VIP stanu na domluvené rozhovory. Nelly se někde zasekla, zástupkyně agentury se omlouvá. Místo toho ukrátí pokec s přáteli u vedlejšího stolku Adamu Pustelnikovi a předhazuje mi ho. Povidáme si o jeho lezení, nehodě na Naranjo de Bulnes a pochopitelně i o stavění cest na svěťáku. Mezitím sehnali Nelly a ukazujou jí toho novináře. “Jo, Petra znám”. S Nelly se známe už dýl, tak je to jako pokec starých známých. Řešíme výsledky na bouldrovém svěťáku a jestli jí pomohla reklama ČSOB, které byla tváří.
S Liborem Uhrem se vidím poprvé. Nechci se ptát na K2, o tom už se psalo všude spousta, hovoříme o tom, co dělal od té doby do dneška, a že vlastně skoro neleze, hlavně běhá. Když už jsme rozhovor skončili, Libor se vrací a vykládá mi, že měl společnou přednášku s Pavlem Trčalou. Je toho názoru, že se k Trčalovi média nezachovala spravedlivě a že na tom Everestu byl.
15:00 finále boulderu žen, kam se překvapivě nedostala Nelly ani vítězka z Teplic Edita. První boulder fotím ze žíněnky, na druhý si vylezu nahoru na věž, ale po dvou fotkách shora mne a další dva fotografy ochranka stahuje dolů. Melissa Le Nevé, co se tam rozcvičuje, mi podrží foťák na závěrečný seskok. Milá holčina. Jdu fotit tedy zase dolů. Pozdravím se s Davidem Kováříkem, co tam moderuje, a jen dvakrát cvaknu a už je tu ochranka zase, a že nesmím fotit ani tady, že mám jít za zábradlí mezi diváky. Tam toho tak nafotím.
Jdu jim za trest něco sežrat do VIP stanu a sleduju tam na obrazovkách zbytek finále s Tomem Roubalem z Montany. Melissa je ukázková, všechny bouldery na flash. Budu vyprávět vnoučatům, jak mi podržela foťák. Před další favoritku, Polku Wiśniewskou, se dostala naše Petra Růžičková.
Debata s Roubalem se točí hlavně kolem ČHS a jak (ne)dělá marketing. Agentura mi předhazuje Guido Unterwurzachera. Ptám se na Císařovy nové šaty, které lezl s Ondrou Benešem. Povídá o prvovýstupech s Alexem Huberem a o tom, jak zajímavou novou hrou je lezení alpských ledů a mixů s vlastním jištěním.
16:00 Tým rozhodčích spočítal výsledky kvalifikace na obtížnost. Jsem zvědav na výsledky svého závodního melouchu, beru to od konce - nejsem poslední. Za mnou je jeden mladší o 40 let a jeden o 38 let. Nepočítám těch dvacet registrovaných, co neodevzdali kartičku.
Na finále boulderu mužů jdu fotit alespoň zpoza zábradlí. Souboj Stráníků s Kubou Hlaváčkem vyznívá jasně pro Stráníky. Kuba napřed netrefil správně rukoklad na dvojce, na trojce se neposkládal do převisu a nedal ani zónu, je to jasné. Na posledním boulderu oba Stráníci na flash, Martin zajímavě rozporem, vypadá jak fotbalový brankář co chytá penaltu. Focení za zábradlím nic moc. Furt mi někdo leze do záběru.
19:45 Už je tma a pěkná zima. Závidím Pustelnikovi péřovku. Ještě finále obtížnosti. Závodníci zahnáni do izolace, stavěči dolaďují cestu, slacklajnisti chodí nahoře. Ženská vede po levém pilíři, mužská na pravém má ještě zleva připojený boulderový traverz, od kterého se dokonce na pravém pilíři kousek sestupuje, než se nabere směr vzhůru.
Muži i ženy lezou současně, ale nečekají na sebe. Holky mají cestu kratší a jsou hotové rychleji. Pěkný pokus měla Eliška Karešová, nečekaně brzy vykysla Tereza Svobodová. Obě zahraniční hvězdy vylezly nejvýš. Melissa Le Nevé se blížila k topu. Nedala ho, ale zaslouženě vyhrála a odvezla si 800 EUR za obtížnost a boulder. To už se vyplatilo přijet. Agata Wiśniewska se dostala na druhé místo jen o začatý pohyb k dalšímu chytu před Elišku Karešovou.
Chlapi padali většinou někde v prostředku cesty. Pěkný pokus měl Karel Požár. Kuba Hlaváček se postaral o kuriozitu, vynechal celý sestupný traverz a šel rovnou nahoru, protože měl snad jako jediný procvaklou první expresku a tudíž k ní nemusel. Pak ale uklouzl a nadějnou pozici ztratil. Topovali Martin Stráník a Petr Čermák. Čermák vyhrál díky lepšímu výsledku v kvalifikaci. Na bronz se dostal Jan Jeliga.
21:00, vyhlášení vítězů. Tři na stupínku vítězů v každé disciplíně vzorově mávaj šekama, tak se to má dělat. Melissa Le Nevé si vylezla 800 EUR, Martin Stráník 650 EUR, Agata Wiśniewska 350 EUR, Štěpán Stráník 250 EUR, Kuba Hlaváček, Jan Jeliga a Eliška Karešová po stovce.
21:10 za zvuků kapely balím saky paky, odemykám kolo a jedu se domů ohřát.
22:20 Přes 900 fotek je staženo do počítače. Uléhám do kanafasu, ale má víc pruhů, než tři. Čím víc pruhů, tím víc Adidas.
Podle tiskové zprávy se zúčastnilo 3000 lidí, do závodu v obtížnosti a boulderingu se zapojilo 150 lidí. Na ledovou stěnu se drápal i vozíčkář Robert. Koncertovaly kapely Portless a Eddie Stoilow, běžely filmy z Expediční kamery a vůbec byl všeobecný mumraj, který natáčelo spousta kamer včetně těch létajících na rádiem řízených helikoptérkách. Postupně by se něco mělo objevit na ČT 4 sport.
Výsledky:
Obtížnost muži:
1. Petr Čermák TOP
2. Martin Stráník TOP
3. Jan Jeliga 27
4. Karel Požár 21+
5. Alexander Razcynski (PL) 20+
6. Stefan Schab (PL) 20+
7. Martin Šifra 17+
8. Jakub Hlaváček 17
9. Jozva Hyžný (SVK) 16
10. Vladimír Střílek 13
Obtížnost ženy:
1. Melissa Le Nevé (Fr) 29
2. Agata Wiśniewska (PL) 22
3. Eliška Karešová 22
4. Edita Vopatová17
5. Daniela Kotrbová 17
6. Zuzana Štefanská 16+
7. Veronika Scheuerová 15+
8. Eva Křížová 14+
9. Tereza Svobodová 13
10. Lenka Černá 11
Boulder muži:
1. Martin Stráník 4t7 4b5
2. Štěpán Stráník 3t3 4b4
3. Jakub Hlaváček 3t5 3b4
4. Jan Jeliga 2t2 2b2
5. Michal Uhříček 1t3 1b1
6. Jan Šolc 0t0 2b6
Boulder ženy:
1. Melissa Le Nevé 4t4 4b4
2. Petra Růžičková 3t8 4b8
3. Agata Wiśniewska 2t5 2b4
4. Lina Gundová (SK) 2t6 3b4
5. Silvie Rajfová 1t1 2b2
6. Věra Kostruhová 1t1 2b2
Kompletní výsledky ke stažení zde
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat