Honza Říha: Aconcagua traverzem Polského ledovce

Účastníci v rozhovoru pro mexickou televizi, foto: Petr Jandík

Trojčlenná expedice proběhla v rámci Honzova projektu Schody do nebe, ve kterém chce vystoupit na všchny nejvyšší hory kontinentů. Honza už byl dříve na Elbrusu a Killimanjaru, nyní dosáhl další příčku sedmistupňového žebříku, nejvyšší horu Ameriky Aconcaguu. V tomto projektu mu ještě schází Mount Mc Kinlkey - Denali, Mount Everest, Mount Vinson a Carstens Pyramid. Na výstupy Honza trénuje celoročně, leze a hlavně běhá. Formu má výbornou, třeba v rámci přípravy uoběhl za tři dny 106 km. S navigátorem běží oba vedle sebe a mají ruce spojené provízkem. Navigátor se klromě svého běhu musí soutředit na Honzovu navigaci, hlásí mu každou změnu podkladu - asfalt, dlažba. Největší problém jsou pro Honzu koleje.

Začali aklimatizačním výstupem na Cerro Plata, který se kvůli počasí nepodařil, dostali se do výšky 5300 metrů. Zpočátku měli s výškou potíže, ve 3000 metrech jim bylo hodně špatně.

aklimatizační výstup

Honza drží stan, aby ho vichřice neodnesla

Cesta byla pro Honzu náročná, hlavně při postupu sutí a nepevným terénem, který byl pro Honzu horší, než na Killimanjaru. Cesta z údolí Vacas nebyla prošlapaná, bez pěšinek. Protože na jaře tají ledy, mění se koryto řeky, kterým jde většina průběhu cesty ze základního tábora. Honza musel občas jít přes kameny a brodit ledovcovou řeku, terén složitý i pro vidicího člověka. Navigátoři museli hledat místa, ve kterých je pro Honzu nejlepší přebrodit nebo přeskočit tok. Kousek pod 1. táborem ve výšce 4900 metrů Honza už nemohl. Návrat nebyl možný, tak se rozhodli nechat na místě batoh a navigátoři došli s Honzou do tábora. V kempu nechali Honzu va stanu a spacáku a šli ještě ve vichřici pro odložený batoh. Cestou nahoru 50stupňovým sutí pokrytým ledovcem už nemohli, ale museli to dát, prorože nešlo nechat Honzu v táboře samotného. Kvůli vichřici museli často lézt po čtyřech.  

Šotolina a nepevný terén je pro nevidomého problém

Únava v těžkém terénu

Cesta korytem řeky

Kromě vrcholového dne byla stále vichřice. Báli se, že se jim roztrhá stan, ale stan vydržel a byl donesen nakonec až na tiskovou konferenci. Noci ve vichřici byly divoké, někdy přes noc nafoukal dovnitř sníh. Některé dny se nedalo vůbec vyjít ven a tak trávili čas posloucháním Menšíkových a Horníčkových vtipů a kapelou Massive Attack. I jen vylezení na záchod bylo náročné, zvláště když je zde povinnost nosit Shit Tube a své produkty odkládat do ní.

Lama a Aconcagua

Mráček nad vrcholem a tornádečko, co se z něj spouští

Honza v táboře

V den vrcholového útoku vstávali ve 4, vyráželi v 6 ráno. Před rozedněním jim začaly omrzat nohy. Tři čtvrtě hodiny omrzliny rozmasírovávali, nohy měli v batohu a péřovce. Když vyšlo sluníčko, zahřáli se a šli dál na vrchol. Velkou roli při vrcholovém dni splil navigátor Ríša Skandera, který Honzu hecoval v hodně těžkém terénu v klouzající suti, aby ne vrchol došel. 80 výškových metrů pod vrcholem nastala krize, kdy Honza už vyšel tisíc výškových metrů v těžkém terénu a v posledním úseku byla suť taková, že člověk po několika krocích sklouzl na místo, ze kterého začal. Výstup i s masírováním omrzlých nohou trval necelých 9 hodin, se sestupem kolem 12 hodin. Sestupovali normálkou ještě další dva dny s 20 kilovými batohy. Sestup byl pro Honzu dobrý, protože na normálce už jsou dobře vyšlapané cestičky. 

Stín věže na mracích

Honza na vrcholu

Honza se svými navigátory

Perfektní vrcholové počasí. Bezvětří, jen se kolem honí mraky

"Honza sestupoval stejně rychle jako zdraví lidé a do kopce bych ani já nedokázal jít rychleji", říká navigátor Richard Skandera, "a protijdoucí expedice si zpočátku ani neuvědimily, že je ve výpravě nevidomý člen". Honza dosáhl jako první nevidomý traverzu hory, kdy šel nahoru Falešnou Ploskou cestou a dolů normálkou. Vrchol dosáhli všichni tři 11.12.2013 v 15:15 hodin. Ten den byli na vrcholu první a díky bezvěří si to na vrcholu krásně užili.

Radost po sestupu

Expedici finančně podpořil Nadační fond Vectra. Falešná polská cesta byla zvolena proto, že správa parku nepovolila cestu Polskýmn ledovcem, protože na něm nebyl skoro žádný sníh, jen holý led.

Tiskovku a přípitek argentinským vínem nahrávala česká televize, foto: Petr Jandík

Falešná Polská cesta (též traverz Polského ledovce)

1. Příchod do BC 3 dny:
Puna de Vacas (2350 m) - Pampa de Leñas (2950m). Odhadovaný čas 4 - 5 hodin, převýšení 600 m, 
Pampa de Leñas (2950m) - Casa de Piedra (3250m), 5-7 hodin, převýšení 300 m
Casa de Piedra (3250m) - Plaza Argentina Base Camp (4200m), 5 - 7 hodin, převýšení 850 m

2. Výstup: 
Plaza Argentina Base Camp (4200m) - Camp 1 (4900m), 4 - 6 hodin, převýšení 700 m
Camp 1 (4900m) - Camp 2 (5850m), 5 - 7 hodin, převýšení 950 m
Camp 2 (5850m) - vrchol (6962m), 8 - 11 hodin, převýšení 1112 m

Aconcagua: ve Vikipedii cs, en, Popisy cest: normálka, Polským ledovcem, jižní stěna, 33 cest jižní stěnou

Honza Říha na stránkách horyinfo.cz

Aconcagua traverzem Polského ledovce, Jan Virt