Jarní sezóna 2014 na Everestu

Včera do základního tábora dorazila delegace vedená ministrem Bhim Prasadem Acharyou, který se setkal se zástupci Šerpů. Ty žádal o pokračování fixování cesty v ledopádu i natažení dalších lan. Dle oficiální tiskové zprávy Ministerstva kultury, turismu a civilního letectví prý souhlasili. Dle Moniky Piris, expediční lékařky týmu Alpenglow, je však situace v base campu stále napjatá. Menší skupina Šerpů z ostatních týmů vyhrožuje násilím každému, kdo se rozhodne zůstat a pokračovat ve výstupu.

Nehoda očima „znalce“
Podívejme se na nehodu, kdy došlo k odtržení séraku nad ledopádem Khumbu a následné velké lavině pohledem známého lezce Simone Mora. Jeho zkušenosti z let 1992, 1994, 1997, 2000, 2001, 2006, 2010, 2012, 2013 a více než 100 průstupů ledopádem jsou dostatečnými předpoklady pro kvalifikovaný názor. Jako možnou příčinu vysokého počtu obětí vidí Simone ve změně fixované trasy ledopádem. Ta oproti předchozím rokům nevede středem ledopádu, ale mnohem více vlevo - blíže k západní stěně Everestu. Důvod je prozaický. Fixování v této části ledopádu je snazší. Místo 50 žebříků jich použijete mnohem méně. Ledopádem lze tak prolézt mnohem rychleji, ale hrozba padajících séraků je mnohem vyšší. To ostatně ukázala již méně smrtící obdobná nehoda v roce 2011. Obecně je ale třeba říci, že séraky prostě padají a cesta je vždy objektivně nebezpečná. O 1 až 2 mrtvých lezcích v ledopádu za sézonu se už prakticky nemluví. Standard. Průšvih byl, že tentokrát nespadl sérak v obvyklých odpoledních hodinách nebo na začátku února či na podzim, ale v 6:30 na začátku sezóny. Počet obětí mohl být i větší. V ledopádu se pracuje a jarní sezóna táhne nejvíce klientů. Reinhlod Messner označil tuto lavinu za „nehodu na pracovišti“. Mora rmoutí počet obětí z řad Šerpů, ale nehoda pro něho nebyla překvapující a s definicí rovněž souhlasí.

Požadavky Šerpů
Rozzlobení Šerpové tvrdí, že nepálská vláda nedělá dostatečné kroky k zajištění pomoci rodinám obětí a sžádají splnění několika bodů. Jedná se zejména o:

• vyplacení jednorázového odškodnění rodinám každého zemřelého ve výši 1 000 000 Rs (vláda nabídla pouhých 40 000 Rs)
• pokrytí všech léčebných výdajů zraněných
• poskytnutí 1 000 000 Rs Šerpům, kteří nebudou schopni vykonávat svou práci na Everestu v důsledku vážných zranění
• založení pojistného fondu, do kterého půjde 30% částky vybrané za povolení k výstupu
• obdržení platu a výhod (vyjma vrcholového bonusu) prostřednictvím agentur expedic, které se rozhodnou zrušit lezení v této sezóně
• nepodání žaloby proti SPCC (Sagarmatha Pollution Control Comittee) pokud nyní odmítne pokračovat ve fixování ledopádu
• vystavění památníku obětem v Kathmandů

............Vláda dosud souhlasila s posledním výše uvedeným bodem.

Everest v číslech
Několik známých a (možná) neznámých faktů

• Do roku 1999 vylezlo nahoru 1166 lidí. V letech 2000-2014 jich bylo více než 4000. 80% výstupů bylo uskutečněno v posledních 14 letech.
• Do roku 1999 zahynulo 165 lidí (14% vystupujících). V letech 2000-2014 jich bylo 90 (2% vystupujících).
• Z 90 mrtvých od roku 2000 bylo 33 Šerpů. Ti umírají v naprosté většině pod táborem 1 (v ledopádu).
• 40% obětí od roku 2000 zahynulo ve výšce nad 8000 metrů. Pouze jeden z nich byl Šerpa.
• Za měsíc práce si Šerpa expedice může vydělat až 50x více než Nepálec živící se jinou prací.
• V jarní sezóně 2014 obývalo před nehodou nepálský základní tábor 22 expedic.
• Na severní normálce probíhá vše beze změn. Nahoru se sápe 7 expedic.