Skialpinistické toulky XXXVII. – Écrins

Dôme de Neige des Écrins , foto: Jirka V.

Zima pryč a Velikonoce za dveřmi, a s tím i otázka kam. Cílů mnoho, ale sněhové podmínky nejisté. Kamarád, říkejme mu malý Bergführer - Embí (vodí DAV skupinky na víkendové procházky) má již v lednu jasno: Écrins, popis vyšel v Klettern, mnoho německy hovořících vůdců zařadilo Écrins jako lahůdku do svého jarního programu jen pro zkušené (před pár lety to bylo Paradiso) a navíc je to opravdový alpinismus (Embí nelezl nikdy ledy ani mixy). Nás to táhne na Mont Blanc nebo na Monte Rosu, či do Paradisa, a tak váhame a čekáme, jak to dopadne se sněhem a počasím. 

 Výstup do Brèche du Rateau, foto: Jirka V.

Embí hlásí na konci března: Chaty zabukované až na jednu a v údolí vybraná Refuge Lautaret, a my pořád nevíme. Týden později musím oznámit termín dovolené a jelikož mám práce až po krk, volím ten dřívější, před velikonoční. Embí posílá téměř denně E-Maily s popisy túr, aktualními podmínkami a ... a já, na nic nemám čas sedíce u zákazníka v Kalifornii. Konečně doma týden před dovčou, k pracovnímu kolotoči přibyl jetlag a Lenka hlásí, že Paradiso, MB a MR mají špatné podmínky, dobře je v Bernině a jde to v Écrins. Bernina je za rohem, a tak se nám tam nechce, že by chom jeli s Embím? Čtvrtek večer padne rozhodnutí: jedem do Écrins, Lenka v pátek stihne zamluvit jednu chatu a ubytování v údolí, a já prchám do a z práce.

La Meije a sjezd přes ledovec Glacier de l'Homme , foto: Jirka V.

V deset večer jsem probuzen u Briançonu, před Refuge Lautaret, zvící ubytovny pro bezdomovce, vidíme již zaparkovaný Embího busík, a tak posíláme SMS, že jedem kolem do l'Auberge aux 3 Frenes ve Villar d'Arène. Odpověď Embího přítelkyně je nezvykle rychlá: hrozně přeplněný matrazenlager, samý chrápající chlapi a ty hajzlíky a sprchy ani nemluvě a ještě je to vlhký a studený, tady nebudu spát více než jednu noc. Holt francouzský socialistický standard za málo peněz, pomyslíme si svorně s Lenkou. SMSky létají sem a tam a ráno zamlouváme pro Embího pokojík pro tři.

Glacier des Agneaux v pozadí Grande Ruine a sjezd z Refuge Adèle Planchard, foto: Jirka V.

Po túře potkáváme na parkovišti Embího, byl brzo ráno na Col du Laurichard a my čekali na firn na Pic W de Combeynot, rychlé servus a jedeme bydlet, nakupovat a zamluvit - okouknout lanovku do La Grave (poučen z MB). Lanovka se zamluvit nedá, lístek pro skialpinisty není a paní nás děsí tím, že nemá cenu si jej kupovat dopředu, co kdyby lanovka nejezdila. Divně se všichni čtyři na sebe koukáme a vše překládáme Embímu, aby se mu také protáhl ksicht. Večer typická pětichodová francouzská věčeře, při níž porovnáváme různé předpovědi počasí a shodujeme se, že do středy bude slunečno, Embí má vše zamluveno a nenechá se námi zviklat a trvá na prologu okolo Meije (La Grave - Col de la Girose - Brèche du Rateau - Refuge du Promontoire - Brèche de la Meije - Passage du Serret du Savon - Refuge de l'Aigle - Villar d'Arène).

Zleva Montagne des Agneaux, Pic de Neige Cordier, Col Émile Pic a Pic Émile, foto: Jirka V.

Ráno, po marmeládových hodech, se vytáhneme lanovkami do 3500 m.n.m, zamáváme Embího skupince a závidíme jim malé a lehké kletráčky. My jsme vybaveni na šest dní, s tím, že uvidíme. jak to půjde a kolik se nám bude chtít. Nakonec jsme podle plánu za pět dní opět v údolí, kde je vše zelené a rozkvetlé, předpověď hlásí na Velikonoce vítr, déšť a sněžení, a tak volíme ústup do nížin a přesun do jarem provoněné Frankenjury s ovejcovanými studnami.

Velikonoční studna, foto: http://www.egloffstein.de

Túry

Aklimatizace: Pic W de Combeynot

Krásná túra, bez dlouhého nástupu. Výstup je severovýchodními svahy, takže není třeba ráno moc spěchat, firn přijde až po dvanácté.

Pic W de Combeynot, foto: Jirka V.

Popis:
Z parkoviště na východ plochým dnem údolí, následně příkrým svahem  přímo na sever, vhodné nejít pod východními svahy, kde slunce uvolňuje kamení, případně padají koule. Svah končí morénou, z které vychází žlab (45°) a ten ústí do sedélka. Ze sedélka traverz  svahem do závěrečného svahu (exponované), jím na vrchol.
Sjezd:
Podél výstupové trasy; nebo mimo žlab vlevo a následně vpravo, tak, abychom se napojili na výstupovou trasu u morény.

Lenka u sedélka, foto: Jirka V.

1. Den: La Grave - Col de la Lauze - Col du Replat - Refuge du Châtelleret

Úvodní aklimatizační túra s malým stoupáním.

Col de la Lauze a sjezd do údolí Selle, foto: Jirka V.

Popis:
Lanovkou a následně vlekem k sedlu Col de la Lauze (3 512) (vlevo od směru jízdy). Jižními, na začátku sjezdu, v nejprudším místě bohužel nezfirnovatělými svahy (35°) do údolí la Selle. My jsme jeli až na dno ca. 2 600 m., dá se však sjíždět doleva a následně traverzovat v úrovni 2 900 m. Zde nalepit pásy a buď údolím, nebo jižními svahy přes práh a následně do sedla Col du Replat (3 335). Ze sedla lehkým terénem asi 50 m slezeme (podle podmínek, mačky a cepín, případně slanění). Jižně exponovaným svahem se držíme vpravo, přes práh podle podmínek středem nebo zcela vpravo. Pod prahem traverz doleva do svahů nad chatou. Podle teplot je u chaty tekoucí voda v potoku.

Výstupová trasa do Col du Replat, foto: Jirka V.

Sjezd z Col du Replat k Refuge du Châtelleret, foto: Jirka V.

2. Den: Refuge du Châtelleret - Col de la Casse Déserte - Col des Neiges - Grande Ruine - Refuge Adèle Planchard

Etapa s krásnými výhledy z Grande Ruine a hezkým sjezdem.

Výstup do sedla Col de la Casse Déserte, foto: Jirka V.

Popis:
Od chaty sjedeme asi 100 m., zde příkrými západními svahy stoupáme pod stěny Pic Cavales (krásné letní lezení) zde obloukem doprava na výběžek ledovce glacier de la Grande Ruine . Po něm doleva přes práh (trhliny a holý led) pod stěny Grande Ruine a následně pěšky do sedla Col de la Casse Déserte (3 483). Zde na lyžích příkrým a zfirnovatělým kuloárem pod sedlo Col des Neiges (3 348), ca. 3 150 m. Sněhovým kuloárem na sedlo a po hřebeni asi 100 vytraverzovat na ledovec glacier de la Plate des Agneaux . Zde nalepíme pásy a vystupujeme po ledovci do sedla Col du Diable. Ze sedla většinou bez lyží na vrchol Grande Ruine (3 765). Po ledovci Agneaux  podél vystupové trasy a od sedla Neiges doleva  a následně traversem k Refuge Adèle Planchard (3 169)

Col de la Casse Déserte, foto: Jirka V.

Col de la Casse Déserte jiřní žlab, foto: Jirka V.

Col des Neiges, foto: Jirka V.

Col des Neiges, foto: Jirka V.

Vrcholová partie Grande Ruine se schodištěm, foto: Jirka V.

Pohled z vrcholu Grande Ruine na výstupovou trasu, foto: Jirka V.

Sjezd z Grande Ruine k Refuge Adèle Planchard, foto: Jirka V.

3. Den: Refuge Adèle Planchard - Col Émile Pic - Pic de Neige Cordier - Refuge des Écrins

Trasa s příkrými sjezdy a výstupy v divokém koutu Écrins - Roche Faurio.

Výstup do sedla Col Émile Pic, foto: Jirka V.

Popis:
Ráno po snídani vyčkáme, až tvrdá valcha alepoň trochu změkne, a sjedeme do údolí Plate des Agneaux. Hlavním údolím sjedem a lehce traverzujeme pod pravé severní srázy až pod boční údolí Glacier des Agneaux (2 237). Zde nalepíme pásy a vystupuje údolím do sedla Col Émile Pic (3 483). Střední část ledovce je protkána trhlinami. Pokud je chuť, je možné vystoupit na Pic de Neige Cordier (3 614), nám však foukal uragán 100 km/h a tak jsem ze sedla ve firnové tříšti prchali do tepla jižních svahů. Ze sedla sestoupit přes převěj a dále firnovým kuloárem, sklon podle podmínek 100-60°, nebo slaněním 15 a 20 m. Déle traversovat západním směrem pod stěnami Roche Paillon a následně sjezd k Refuge des Écrins (3 175)

Na ledovci Agneaux, foto: Jirka V.

Ledovec Agneaux, foto: Jirka V.

Sedlo Col Émile Pic z jihu, foto: Jirka V.

4. Den: Refuge des Écrins - Dôme de Neige des Écrins - Refuge du Glacier Blanc

Pro mnohé hlavní cíl čtyřtisícový vrchol Écrins a nádherný sjezd mezi séraky.

Dôme de Neige des Écrins, foto: Jirka V.

Popis:
Ráno po zmrzlé valše na glacier Blanc (3 000). Zde nalepíme pásy a mírně stoupáme k sedlu Col des Écrins. Před sedlem se stočíme na jih a stoupáme mezi seraky Écrins na vrchol Dôme de Neige des Écrins (4 102). Poslední část od odtrhové trhliny bez lyží a částečně po holém ledu. Sjezd podél výstupové trasy a následně při jeho levé straně až k ledopádu. Zde vytraverzujeme do bočních údolí a sjedeme k chatě Refuge du Glacier Blanc (2 542).

Dôme de Neige des Écrins, foto: Jirka V.

Ofoukané, tvrdé jak beton a prokládané ledovou tříští, foto: Jirka V.

Stále pod seraky nahoru, foto: Jirka V.

Seraků ubylo, ale trhlin přibývá, foto: Jirka V.

Co dodat, dvě čtyřky, foto: Jirka V.

5. Den: Refuge du Glacier Blanc - le Monêtier les Bains

Vlevo Pelvoux, uprostřed La Sagnette s pěkným lezením a vpravo Écrins, foto: Jirka V.

Popis:
Z chaty západním směrem na ledovec glacier Jean Gauthier, jím se stáčíme na sever směr Pic Tuckett.  Zde pod stěnami vybíhá traverzová police, která vede těsně pod sedlo Col du Monêtier (3 339). Police může být podle podmínek exponovaná s nutností jištění. Ze sedla sjezd po ledovci Glacier du Monêtier lehce doleva. Podle podmínek je možné volit i přímý sjezd, příkré, lavinézní plotny. Dále údolím grand Tabuc až do vesnice. Stopem nebo taxíkem (50 €) do La Grave.

Police do Col du Monêtier, foto: Jirka V.

Police do Col du Monêtier, foto: Jirka V.

Sjezd do údolí grand Tabuc vlevo, výlevkou středem, nebo pohodlně zcela vpravo, foto: Jirka V.

Tip

Velmi příjemné nocování je v l'Auberge aux 3 Frenes ve Villar d' Arène. Leží stranou silnice a poskytne po celý den skvělé pohostinství, jak odpoledne na tiché zahradě, nebo večer u krbu. Milovníky francouzské kuchyně potěší pětichodové menu, výběr vín je na místní poměry nadstandardní. A ti ze severní strany Alp uvítají pípu ve společenské místnosti. Cena 50 € za polopenzi je rozhodně umírněná.

Jižní stěna Meije, vlevo Brèche de la Meije a Refuge du Promontoire, foto: Jirka V.

Chalupy

Refuges Chatelleret

Refuge Adèle Planchard

Refuge des Écrins

Refuge du Glacier Blanc

Zleva: Grande Ruine, Roche Méane, vpravo Pic Gaspard a Meije, foto: Jirka V.

Výbava

Standardní skialpinistická výbava: lyže, pásy, sonda, pípák, lopata
Plus cepín, mačky, lano - 40 m, vývrtka a prusíky. Přilba vhodná na příkré sjezdy a výstupy severními svahy, kde nezřídka létalo kamení a kusy ledu z okolních stěn rozehřátých sluncem.

Panorama  Dôme de Neige des Écrins, foto: Jirka V.

Průvodce a mapy

Ski de Randonnée: Isère; Emmanuel Cabau a Hervé Galley; Olizane

Les plus beaux raids a skis: Mario Colonel a Jean-René Minelli

Panaroma Grande Ruine, foto: Jirka V.