Lucie Hrozová: Další M14, první ženský přelez

Nejprve dala Lucka Kamasutru, D13+ na druhý pokus, a pak se pustila do Low G Man, D14. Po několika pokusech ji přelezla na RP 11. února. Cesta je dlouhá 45 metrů a její autor, Jeff Mercier ji přelezl bez použití paragánů. Lucka má druhé opakování a první ženský přelez této cesty, takže ji nejspíš nemine nějaké ocenění ve Výstupech roku 2015. Planentmountain též poznamenal, že Lucka na rozdíl od Merciera použila při přelezu paragány. 

 
Lucka, foto: Matteo Rivadossi

Požádal jsem Lucku o krátký rozhovor o těchto výstupech.

Jak bys porovnala ty tři dosavadní čtrnáctky - Ironman, Bafomet, a Low G Man?

Bafometa bych k ním tak úplně neřadila, určitě spíš Pray for power, která je oproti ostatním více technického rázu a líbila se mi asi nejvíce. Ironman byla pro mě průlomová cesta, takže zase nejvíce emocí ;)

 
Lucka v Low G Man D14., foto: Matteo Rivadossi

Jaký je z tvého pohledu rozdíl lezení s paragány a bez? Mercier propaguje takzvaný Dry Tooling Style jako údajně přirozenější a etičtější.

Propagují to hlavně někteří frantíci. Já se zatím držím toho, jak leze drtivá většina svetové špičky venku a jak se leze na závodech. Pocitově to vnímám jako spiše záležitost zatím pár jedinců, jak se vyčlenit, ale je to můj pocit a zbytek ukáže až čas, kam se vývoj bude posouvat. Pro mě je daleko podstatnější, že si nepomáhám dlouhými cepíny, se kterými spousta z nich leze. To vidím jako nesprávnou cestu. Takhle je to pořád o mém tělu a je to o tom co trénuji a ne o tom, že si koupím nové speciálně dlouhé cepíny a když tam nedosáhnu nebo to nefixnu, tak si vezmu ty o dvacet čísel delší.

Jak jsem psala, je to o tom co trénuji. Když se zaměřím na paragány, budu v nich dobrá. Když na trénink bez nich, tak v nich moc dobrá nebudu a bude mi víc sedět lézt bez nich. Je to taky o výběru cest, některé se bez paragánů lézt nedají. Kupříkladu tato ano, jsou tam relativně pořád velké chyty a tak se do nich dá jakoby houpat a shybovat, ale jsou cesty, které tímto stylem lézt nepůjdou, na velmi malých a špatných chytech si nemůžu dovolit ve stropě spustit nohy a houpat se z chytu do chytu ;) psala jsem si s Angelikou, moc jsme nechápaly proč to řeší.

 
Lucka v Low G Man D14. Drytooling na sluníčku a v triku, foto: Matteo Rivadossi

Jak bys porovnala technicky lehčí, ale morálově náročnější mixové věci s vlastním jištěním oproti těmto cestám, který bývají bezpečně odjištěné?

Porovnala bych to tak, že tady je to víc o výkonu samotném a to nejdůležitější je jestli je člověk fyzicky dobře připraveny. U mixů je to nejdůležitější zda jsou dobré podmínky. Potřebujete tam souhru více věci a trochu toho štěstí na počasí atd. Důležitá je v mixech ale i ta samostatná fyzická zdatnost,  protože když se cokoli pokazí, je dobře mít fyzicky navrch.

Na mixy je pro nás taky trochu komplikovanější i ten výjezd, přeci jen nemáme to za rohem, abychom si mohli říct, teď jsou super podmínky, tak jdeme. Potřebujeme se sladit s parťákem, vyřešit kdy si kdo vezme dovolenou a když už ji máte tak zjistíte, že zrovna tenhle prodlouženej víkend bude -17stupňů a to se pak v golfkách (pozn,. red: golfové rukavičky) lezou těžký mixy dost špatně ;)

Když se nám loni s Mírou podařil na OS mix Jedí Master, spousta lidí mi psala, že je super to lézt v takhle rychlém stylu. Ne že by nebylo, je, ale to co se mi honí hlavou je že jestli to nevylezem během zájezdu, bůhví kdy zas budou podmínky, čas a jet příští týden znovu přes dva tisíce kilometrů taky něco stojí.

Měla jsi tyhle přelezy déle v plánu, nebo to byla náhlá inspirace?
Věděla jsem o nich, ale v plánu jsem je úplně neměla. Nevyšlo nám počasí v Kanderstegu.
 

Lucka v Low G Man D14. Drytooling na sluníčku a v triku, foto: Matteo Rivadossi

Díky za rozhovor, gratulujeme a ať se ti ještě podaří nějaký ten dobrodružný mix, nebo třeba i klasická ledová túra. 

Info:

Oblast Bus del Quai di Iseo je na pobřeží jezera Lago d'Iseo mezi jižním koncem Lago di Garda a Bergamem.