Skialpinistické toulky XXXXI. – Valle Stura

Podruhé do hlubokého prašanu, foto: Jirka V

Poslední dobou se relativně často stává, že Svatý Peter opomene sever Alp a nepošle mraky těžké sněhem. Oproti tomu nezapomene na jih, kde roztočí nad Janovskou zátokou tlakovou níži, která roztrhne peřinu nad Jižními Alpami. My ze severu pak koukáme na internet, browsujeme a doufáme, že se alespoň dostane na Dolomity, anebo to nevydržíme a hupsneme do auta a tradá směr Turín a Cuneo.

Panorama od lanovek, foto: Jirka V.

Na výběr okolo Cunea je toho hodně, od Cunea se rozbíhají údolí k hlavnímu hřebeni Alp od severozápadního do jižního směru. Skialpinisticky jsou vyhlášeny údolí Varaita, Maira, Stura a okolí Limone. Nutno podotknout, že italská strana sousedí s francouzskou, kde je další spousta radovánek, o některých bylo již napsáno: Col du Larche, Maljasset  či St-Véran, Queyras

Přehled skialpinistických středisek Piemonte podle CAI, zdroj CAI Turin

Z nabídky na skialpování jsme si vybrali Valle Sturu a Valle Mairu (o té někdy příště) a to především díky vhodné orientaci údolí, převážně na jih, kde se v severních expozicích dlouho drží prašan, a množství túr na vyšší kopce. Ve Stuře nás čekal týden s ojedinělým sluncem, každodenním sněžením a prošlapáváním stopy. Místní borci přijeli vždy na víkend a jako jižní gentlemani nám přenechávali možnost prvosjezdu (ranní káva neumožnila brzký nástup). Lavinovka byla stále za čtyři, a tak pravý požitek byl ve strmých svazích s řídkým modřínovým lesem. Když už jsme si prošlápli jednou stopu, tak jsme dali ještě jedno kolo, pro vychutnávku a pobavení místňáků, které jsme potkali posléze v hospodě na merendě.

Bydlení nad Pietraporzio, foto: Jirka V.

Valle Stura je údolí na západ od Cunea, Vinadia, končící Argenterou pod sedlem Colle Maddalena resp. Col d Larche. Na sedlo se v zimě nedá dostat a silnice do Argentery je často zavřená kvůli lavinám, místní to však mají na háku a vesele drandí do Argentery. K našemu překvapení není údolí příliš turistické a tak může být problém s nákupy, cukrárnou či barem. Směrem na jih vybíhají četná boční údolí se skialpinistickými cíli. Výšky vrcholů jsou od 2500 do 2900 m.n.m. V létě je zde mnoho MTB tras.

Z apartmánu dolů na lyžích a zpět pěšky, foto: Jirka V.

Mimo běžné fauny, kterou potkáme v severních Alpách jsou zde vlci, kteří byli uměle vysazeni, chráněni a přemnoženi, což vede k tomu, že je hlad žene blíže k lidským obydlím se stády ovcí a koz. Na to reagují honáci zavedením ostrých hlídacích vlkodlaků. Není nic příjemnějšího než procházet osadou bez živáčka a slyšet divoký štěkot a trhaní řetězu nebo závodit na MTB s psem velikosti malého telete.

Idylka v Pietraporzio, na lyžích až na náměstí před bar, foto: Jirka V.

Túry

Testa di Ciavis

Druhý vrchol, foto: Jirka V.

Popis:
Lehká túra přímo z náměstí Pietraporzio. Od náměstí jižním směrem, mezi domy, po turistické značce směr Pian della Regina, zde odbočit ostře doleva, na jihovýchod. Nejdříve pasekou, následně po levém břehu potoka, chvílemi po cestě vzhůru. Když se údolí otevře, za chalupou do nevýrazného údolí. Jím na mírnější svahy pod vrcholem. Následně kuloárem na hřeben Ciavis a po něm na vrchol. Případně od chalupy dále údolím na Monte Vaccia (2473).
Alternativou je výstup doprava před závěrem doliny a případný sjezd po hřebeni přímo k Pian della Regina.
Sjezd: podle výstupové trasy.

Zasněžená cesta na Pian della Regina, foto: Jirka V.

Testa di Costabella del Piz/Prati del Ciaval

Popis:
Lehká túra přímo z náměstí Pietraporzio. Od náměstí jižním směrem, mezi domy, po turistické značce směr Pian della Regina, zde odbočit doleva, na jihojihovýchod, napříč pasekou. Nejdříve pasekou, následně po cestě vzhůru, případně zkracovat serpentiny. Držíme se na pravé straně údolí poté, co se otevře. Údolím na jeho závěr a mírně doleva na hřeben. Po hřebeni doprava na vrchol. Případně doleva na vrchol Monte Ciaval (2642).
Sjezd: podle výstupové trasy.

Dál raději ne, sjezd v prachové duchně neriskujeme, foto: Jirka V.

Roccia Reis

Popis:
Z vesnice po cestě do údolí Forneris. Ve výšce asi 1600 se údolí otevře a doprava odbočuje údolí Vallone Ferriere, příkrým svahem s řídkým lesem do údolí, jím až na konec a v závěru doleva na hřeben (příkré). Po hřebeni na vrchol. Relativně dlouhé ploché údolí.
Sjezd: podle výstupové trasy.

Opět sami, alespoň nesněží, foto: Jirka V.

Cime de la Lose

Popis:
Od parkoviště v Argentera, proti proudu k mostku přes potok. Nad ním lesní pěšinou stále na jih. V přibližně 2250 m se otevře údolí, které vede pod Cimu de la Lose. Po levé straně údolí na hřeben a po něm na vrchol.
Alternativa pro špatnou lavinovku je předvrchol v severní rozsoše.
Sjezd: podle výstupové trasy.

Ražení stopy k Lose, foto: Jirka V.

Tip

Příjemná hospoda "L'Oste D'oc di Mozzi Giovanni" na náměstí "oficiálního partyzánského hrdiny" v Pietraporzio, kde chutná dvojka po túře s merendou a rozhodně se vyplatí zajít na výtečnou večeři.

Cukrárna v přízemí paneláku v Berseziu.

Jako suvenýr se hodí voňavé mýdlo z manufactury v Pietraporzio.

Pod severním hřebenem Lose, foto: Jirka V.

Průvodce a mapy

Zdroj Wikipedia

Web

http://www.vallestura.net/

http://www.gulliver.it

Průvodce

Ski de Randonnée: Alpes du Sud; Olizane

Mapy

Fraternali: 98. Scialpiniso in Valle Stura (Impermeabile e antistrappo)

Panorama od lanovek, foto: Jirka V.