Za saskými lahůdkami XIV - Bielatal, Bielagrund

 
Alter Weg, úvodní stěnka, foto: Milan Doubner

Odtud šikmo vzhůru doprava na hranu - na začátku traverzu jsou v díře docela bytelné hodiny, které potěší.

 
Alter Weg, traverz na hranu, foto: Milan Doubner

Dále pokračujeme podél levého okraje položené západní hrany na zleva přilepený balkónek. Následuje spárožlábek, čistá pískařina, kde vám je síla k ničemu, pokud neumíte stát na tření v oblinách. Ještě kousek koutem na další plošinu a doprava do položené JZ stěny a na vrchol s perfektním rozhledem zpátky do údolí. Největší stěna vpravo od potoka je Mittelwand a vzadu nám již známá skupina kolem Falkenwandu.

 
Alter Weg, pod klíčovým žlábkem, foto: Milan Doubner

Hvězdičku sice nemá Südostweg z roku 1912, ale klidně by mohla mít i dvě za úžasnou horní část - skvostnou madlovačku v převislé stěně. Na nástup se dostaneme spodem podél potoka. Podejdeme údolní stěnu a dostaneme se pod jižní kout.

Dürrebielenadel, jižní kout a JV stěna, foto: Eva Jandíková

Spodní půlka nepatrně položeným vhloubením vede do sedla, kde je třeba udělat štand. Sem se dá dolézt i z druhé strany Starou cestou.

Konec kouta, foto: Eva Jandíková

No a pak to začne. Vlezete do díry a na jejím kraji provážete hodiny.

Montování hodin, foto: Jiří Binder

Pak z ní vylezete do traverzu převislou stěnou za madla do vhloubení u levé strany úzké stěny a jím kraulujete se zadkem vyvěšeným do vzduchu až na vrchol. I když není první délka až tak skvělá, druhá to bohatě nahradí.

Převisem po madlech, foto: Eva Jandíková

Dürrebielenadel nabízí ještě několik dalších  cest, ze kterých bych zmínil dvouhvězdičkovou osmu Lebensuhr VIIIa, RP VIIIb od Franka Richtera z roku 1987. Potěšilo mne vidět ve vrcholové knížce zápis přelezení této cesty naším HOMÁČem, tedy horolezeckým oddílem mládeže. Pěkný počin, děcka.

Jednu hvězdičku má Gamsspitzlerweg (VI) Alfreda Böhmeho z roku 1922, 

Osmičkář se může ještě realizovat na vedlejší Dürrebielewand necelých 100 metrů vpravo proti proudu potoka. Zde je dvouhvězdová Direkter Talweg VIIIa od zdejšího fenoména 80 a 90 let Bernda Arnolda a ještě Südwestkante **VIIa (VIIIb).

Mittelwand a okolí

Mittelwand je první velká stěna od Dürrebielendel směrem po proudu potoka. Cesta k ní odbočuje ještě před druhým silničním můstkem. Rozložitá a vysoká stěna má napravo výrazným komínem oddělenou věžičku Mitelwandscheibe. 

 
Mittelwand, nahoře dvojka v Birkenriß, dole červený lezec u 1 kruhu Frontalangriff
Vpravo roklí oddělená Mittelwandscheibe, ze stěny vystupuje 
polovičně vysoká Mittelwandnadel, foto: Petr Jandík

K levé části přiléhá Mittelwandnadel a vytváří výrazný kout, ohraničující zleva centrální část údolní stěny Mittelwand. Dále vpravo je menší jehla Schiefe Nadel a ještě dále Schwarzbeerturm.

Z kouta tvořeného Mittelwandnadel nastupuje Birkenriß *IV, vysoká dvojspára. Vpravo od pilíře jižní stěny spárou na balkón. Ve výšce vrcholu pilíře spárou, později dvojspárou na vrchol. Pozoruhodná a velkolepá je Talseite *VI od Manfreda Meißnera z roku 1956.

 
Talseite, foto: Milan Doubner

Nastupuje se společně s Birkenriß, z prvního balkónu traverz doprava do stěny a podél systému spárek kus nahoru, opět traverz a zase nahoru až k dodaném kruhu pod koncovou spárou vedoucí na podvrcholovou plošinu a stěnou na vrchol. Pěkná cesta, kdy nikdy nevíte, co vás čeká za dalším rohem.

Mittelwand nabízí ještě poměrně velký výběr těžších cest. Mittelpfeiler **VIIb, RP VIIc od Franka Richtera (1983) nastupuje z kouta mezi Mittelwand a Mittelwandnadel spárou na pilíř a přes dva kruhy přímo stěnou vlevo od Birkenriß na vrchol. Frontalangriff **VIIc, RP VIIIa opět od Franka Richtera (1987) stěnou přes pět kruhů k borovičce pod vrcholem se dá ještě vylepšit jako Direkter Frontalangriff *VIIIa od 4. kruhu přímo na vrchol. Když jsem tam byl s Větrem, který byl profesí střelmistr, pravil tento při pohledu na úvodní střechou končící přilepenou plotnu něco o deseti dekách Semtexu a že by na to nikdy nevlez. To jen abyste neříkali, že jsem vás nevaroval. Za pěkných víkendů to řada lidí vidí jinak a lano tam vidíte natažené celkem často.

Repertoár Mittelwandu doplňují ještě Pfeilerkante *VIIb od Manfrreda Vogela, takže bude těžší, a halda neohvězdičkovaných cest.

 
Knížka na Mittewandscheibe, foto: Petr Jandík

Mittewandscheibe má hvězdičkovou krátkou Südwand *V ze sedla mezi Mittelwand a Mittelwandscheibe do exponované údolní stěny, kterou si můžete střihnout cestou z Mittelwandu, protože z tohoto sedla se i slaňuje. Mittelwandscheibe nabízí dokonce šest hvězdičkových cest: Südostweg *VI (Helmut Plazek 1953),  Direkte Südkante *VIIa (Peter Hänel 1995), Talweg *VI(VIIa) (Hans-Joachim Scholz 1971) a Neuer Talweg *VIIb (Falk Heinicke 1983) s možností přímého nástupu *VIIIb (Uwe Schulze a Frank Seifert 1996).

Na Mittelwandnadel vede Holzhauerweg *VIIa.

 
Mittelwandnadel, foto: Petr Jandík

Zwei Horzel

Název téhle věže znamená něco jako Dva kopečky. Je tam je pár zajímavých cest a že se tam dá vydržet skoro celý den. Jednou si tuhle skálu našel k prozkoumání Jirka Binder.

 
Nástup Talweg, foto: Eva Jandíková

Začali jsme zlehka údolní cestou, tedy Talweg *VI (Günter Heinicke 1962). Vede výraznou koutospárou uprostřed údolní stěny a dělí věž a dvě půlky.  

 
Jirkova odměna za výstup, foto: Petr Jandík

 
Zwei Horzel, vrcholová kniha, foto: Petr a Eva Jandík

Pak je tu Herbstwand *VIIb (Falk Heinicke 1982) s pozoruhodným tenkým sokolíkovým žebírkem od 1. kruhu a Neuer Talweg *VIIb (Falk Heinicke 1982), do níž se Herbswand napojuje u 2. kruhu.

 
Jemné žebírko, Herbstwand, foto: Petr Jandík

Vlevo od údolní cesty je Hat-Trick VIIIa RP.

 
Hat-Trick, ke kruhu daleko, foto: Petr Jandík

Tak, myslím že náplň dnešního dílu vydá na pár návštěv tohohle kouta Bielatalu.

Informace

Zaparkovatv Ostrově, třeba u kempu pod Císařem. Pěšky po silnici přes hranici až k rozcestí, kde odbočuje doprava údolí Dürre Biela. Jsou tam cedule, z Ostrova cca 25 minut. Z cesty se k jednotlivým skalám odbočuje doleva v příslušných místech.

Hospoda: V Ostrově Pod Císařem, nebo Stará pekárna

Spaní: V Ostrovně kemp, nebo bivaky ve skalách. V Německu je to Naturschutzgebiet a bivakování tam není povoleno, i když několik menších bivaků kde se dá decentně přechrupnout a brzy vypadnout, by se našlo. I u cesty k Falkenwandu je jeden takový. Spaní v Ostrově je ale lepší, je blíž k hospodě :-)

Průvodce: Kletterführer Sächsische Schweiz, modrý svazek Bielatal, Erzgebirgsgrenzgebietr, Berg-&Naturvewrlag Peter Rölke, 2010, ISBN 3-934514-02-2. K dostání v prodejnách Hudy sport, v Sasku v lezeckých obchodech v Bad Schandau, v kiosku ve Schmilce a jinde. V Ostrově ho neseženete.