Albert Precht

Podle zprávy Rakouského rozhlasu došlo k chybě při současném slaňování - každý na jednom prameni lana -  a dvojitce Precht - Jölli se zřítila blízko vrcholu Kapsawand. Co se přesně stalo není známo, další dvojka kerá slaňovala stenou dráhou pád neviděla. Jisté je, že slaňovací bod i lano byly v pořádku. Dvojice spadla cca 15 metrů na polici a když s k nim slanila další dvojka, už jim nebylo pomoci.

Albert Precht, rodák z Bischofshofenu se původně vyučil truhlářem, později byl činný jako horský vůdce a spisovatel. Svůj první prvovýstup udělal v 21 letech v Tennegebirge na Kleines Fieberhorn a byl to jeho jediný prvovýstup, při kterém použil borháky (12 ks).
Prechtovým krédem byly prvovýstupy bez vrtání. Tímto způsobem dělal cesty až do 8+ a to byla jeho klasifikace dost tvrdá, takže se jeho navíc ještě velmi spoře odjištěné cesty hned tak nezopakovaly. Protože však jsou kromě obtížnosti také velmi krásné, nastávala po nějaké době po prvovýstupu “deprechtizace”, kdy byly jeho cesty místními dodatečně sanovány. Typickým příkladem je jedna z jeho cest “Freier als Paul Preuß”, kterou vylezl u příležitosti stoletého výročí rytíře volného lezení Paula Preuße sólo, oděný pouze do čelenky a “reibungskletterschuhe”. Později byla cesta, původně hodnocená precvhtovským 5+, v roce 2011 dojištěna, vybavena štandy a překlasifikována na 7 a to nejen díky některým narovnávacím variantám. Nalákáni příběhem ji lezou již i méně geniální horolezci, kterým dává i tak svou délkou 1150 metrů docela zabrat.

 
Freier als Paul Preuß, zákres cesty ve fotce v knize Longlines, Panico

„Prechtig“, čili prechtovské – toť přívlastek všech jeho cest, které nás vyzývají, a zároveň varují. Sotva bychom našli jiného lezce, který by se ve své natolik dlouhé lezecké kariéře prokázal tak jemně vyvinutým citem pro vedení cesty jako právě Albert Precht. Však také prechtovsky úchvatné je mnohé z toho, co vytvořil. Coby zastánce přísné etiky dělal veškeré své cesty odposdu, používal na nich jen poskrovnu klasické skobya tyto cesty ohodnotil velmi trdou klasifikací. Prechtovy cesty mají vždy charakter a většinou se nad nimi vznáší i určitá aura. Není zde předem jisté že je přehupneme, z jeho cest "odprechtoval" už leckdo.

Krásu linie jedné z Prechtových cest, “Das Leben ist Schön” jsem si již před lety mohl vychutnat při týdenním pobytu pod Torsäule a mohu jen vřele doporučit. Mezi jeho cesty ozdobené elegancí patří "Gloria patri” - v šestsetmetrové jižní stěně Hochkönigu, kterou vylezl v roce 1983 a o rok později zopakoval free sólo za 66 minut.

Sólo prvovýstupy byly jeho dalším charakteristickým rysem. Z celkově více než 1000 prvovýstupů jich sám a bez jištění udělal kolem sedmdesáti. Vylézt novou linii sám a bez umělých pomůcek považoval Precht za nejvyšší hodnotu. Sólovýstupy jsou dobrodružství bez záchranné sítě, která by dodatečně napravila chybu, bez lana a jištění. Takovýmto způsobem prvovýstupu nevzniká cesta, ale jen myšlenka, návrh poskytnutý k realizaci.

Od poloviny 90. let Precht své některé cesty sanoval, používal však na to vlastní borháky nevyhovující nosnosti, které musely být poté stejně vyměněny, jak poznamenává ve článku o něm Andreas Jentsch.
Většinu svých prvovýstupů udělal Precht v oblasti Hochkónigu a Tennengebirge, další se mu podařily na žulových masivech Norska a Korsiky, v pískovcích Jordánska a Ománu a poslední oblastí jeho aktivity byla Kréta, kde se jeho životní pouť předčasně skončila.

Portrét Alberta Prechta v knize Longlines

Albert Precht na horyinfo:

Nesselbergkar - článek , popis cesty Schatzlpfeiler 

Techtl-Mechtl s Albertem Prechtem - článek, popis cesty Techtl-Mechtl

Život je krásný - článek, popis cesty Das Leben ist schön