Příručka ledolezce závodníka

Příručka se nazývá PRACTICE CLIMBING IN COMPETITION s vtipným akronymem z názvu, kde tučná písmena dělají ICE CLIMBING. Na 134 stránkách se rozbírá všechno, co se ledolezeckého závodění týká.

Předmluvy od presidenta UIAA Fritste Vrijlanda a předsedy ledolezecké komise Urse Stöckera jsou jistě vřelé, ale nejspíš je nikdo moc číst nebude, jak to u předmluv bývá. První kapitola je úvod vysvětlující co a proč je UIAA a pak se již zabývá závodním lezením, jeho definicí, současným stavem a v samostatné kapitole olympijskou ambicí ledolezení.

 
Hroty cepínů, foto: UIAA

Druhá sekce se věnuje ledolezení na obtížnost. Probírá se individuální vybavení závodníka, cepín, hrot cepínu, mačkolezečky, helma a rukavice. Dozvíme něco o ledolezeckých stěnách a strukturách, chytech a časoměrném systému. 

 
Jak dělat čtyřku, foto: UIAA

Samostatná kapitola se věnuje technice lezení a speciálním postupům - čtyřce (paragán), devítce, spodním chytům a práci nohou. Nakonec je stručný sumář veškerých závodních pravidel ledolezení na obtížnost.

 
Nejstarší ledolezecká struktura v Kirově, foto: UIAA

Třetí sekce je o lezení na rychlost. Opět je popsáno individuální vybavení závodníka. Rychlostní ajsfi, mačky se dvěma předními hroty a vybavení závodní stěny. Tam, kde není led lze závodit na stěně s vodorovnými lištami, to je pohyb nejvíce podobný rychlolezení v ledu. Časomíra musí odolávat extrémnímu počasí, jako je sněžení a teploty pod -20°C a taky bouchání cepínem.

Další kapitoly třetí sekce přinášejí techniky práce rukou a nohou při vertikálním sprintu, ale taky zásady jištění lezce a kudy vést lano. Samostatná kapitola je věnována bezpečnosti, protože se běhá rychle a ajsfi jsou velmi ostré. Sám pamatuji jeden závod, kdy si někdo zapíchl ajsfi do stehna. Třetí sekce končí, stejně jako druhá, souhrnem pravidel závodního lezení na rychlost.

Lucka Hrozová buší cepínem do vypínače časomíry., foto: UIAA

Čtvrtá sekce obsahuje zásady tréninku a příklady tréninkových plánů. Přípravu definuje jako stanovení cíle, analýzu současného stavu, cílový stav, stanovení priorit. Samotný trénink je rozvržen na základní na 1-4 týdny 2-4krát týdně, posilovací 2-4x týdně, trénink maximální síly 3-5 týdnů 3x týdně a nakonec silové vytrvalosti 4-5 týdnů 2-3x týdně. Všechny tréninky jsou podrobně rozepsány.

Dále tu najdete doporučení, jak trénovat během závodní sezóny, což je jedna z nejtěžších věcí a vyžaduje mnoho intuice a jemného doladění. Hodnocení tréninkové zátěže, tipy pro odpočinek, periodizaci trénunku doplňují specifika pro trénink mládeže.

Pátá sekce se týká antidopingové politiky, šestá tvorby národních ledolezeckých týmů a dalších aspektů budování ledolezecké disciplíny, jako je organizování národního výběru, definování kritérií a hledání struktur k tréninku i závodění.  Najdete tu zásady budování dobrého týmu, kapitolu o rozhodčích a stavěčích cest, týmu organizujícím závody.

Sedmá sekce je o ledolezeckých událostech, jako jsou tréninkové kepy, regionální a národní soutěže, mezinárodní závody, Světový pohár. V osmé sekci se dozvíte kdo za to může a co je na obrázcích.

Je to takový kompletní manuál stručně popisující všechno, co se ledolezeckého závodění může týkat. Je v angličtině a bezplatně ke stažení zde.

 
PRACTICE CLIMBING COMPETITION, foto: UIAA