BERG 2017 má opět strukturovanou obsahovou koncepci, čistou, přehlednou a svěží grafickou úpravou, prvotřídní tisk na příjemném silnějším papíru a kvalitní tuhou vazbu v deskách s matnou laminací a parciálním lesklým UV lakováním, které dodává knize šmrnc. Tradiční zůstává pestrost náplně, množství fotografií a dalších ilustrací, i formát knihy 265 x 215 mm.
Berg 2017, foto: Vladimír "Chroust" Procházka
BERG 2017 je pestrým sborníkem příspěvků pětadvacítky autorů. Má 256 stránek rozdělených do šesti kapitol. Jejich názvy vypichují jméno ročenky BERG: BergWelten, BergFokus, BergSteigen, BergMenschen, BergWissen, BergKultur.
O náplni nejlépe informuje zde přiložený obsah ročenky, úpravu stránek pak přiblíží alespoň částečné prolistování knihy na připojených fotkách.
Úvodní regionální kapitola BergWelten je tentokrát zaměřena na oblast Sellrain za humny Innsbrucku. Zde bych vyzdvihl zajímavou historickou vzpomínku na sellrainské pradleny od Georga Jägera a článek Heinze Zaka o lezení v této oblasti, „Severotyrolských Dolomitech“. Pro členy Alpenvereinu je tradiční bezplatnou přílohou knihy mapa, která se váže k regionu kapitoly – zde proto nejnovější vydání AV-Karte Stubaier Alpen / Sellrain (list č. 31/2, 10. vydání 2016, 1:25.000, značené cesty, kilometrová síť UTM pro GPS).
V kapitole BergFokus nás zaujal příspěvek o budování sítě stezek Alpenvereinu před první světovou válkou a zejména pak závažný článek o síti cest, které stejně jako celou horskou krajinu silně a úděsně rychle mění klimatické změny. Ledovce mizí před očima... Moc smutný a varovný pohled na srovnávací páry fotografií (1900-2008) a map (1980-2014) z okolí Kürsingerhütte!
Kapitola BergSteigen přináší především obvyklou mezinárodní kroniku nejlepších výstupů všech kategorií lezení a horolezení, nyní od Maxe Bollanda za období 2015/2016. Hodně zajímavý je článek Nicholase Mailändera o roli Fritze Wiessnera, který koncem dvacátých let minulého století přenesl zásady volného lezení ze Saska do Ameriky, aby pak odtamtud v sedmdesátých letech byly bumerangově reimportovány zpět do jeho domoviny, kolébky pískovcového lezení. Na velké úvodní fotografii z Ádru (!) s Wiessnerem vidíme i nám známé tváře Dietera Hasseho, Hermanna Hubera a Herberta Richtera, o pár stránek dál Bernda Arnolda a americké pionýry free-climbingu Royala Robbinse, Yvona Chouinarda a další.
V kapitole BergMenschen nás nejspíše zaujme zpověď Voyteka Kurtyky, plných čtrnáct stránek s mnoha fotkami, a dále medailónek Rolanda Garibottiho, který platí za nejlepšího znalce Patagonie.
Z kapitoly BergWissen bych vypíchl Roosův článek s provokativním nadpisem Bergsteigers beste Freunde o pilulkách, které ve větších výškách mohou zachránit zdraví ale také zabíjet, o dopingu, o etice.
V závěrečné kapitole BergKultur nás nejvíce upoutalal portrét fotografa Jürgena Winklera, jehož úžasné snímky jsme dlouhá desetiletí vídali v německých i jiných magazínech. Soubornou výstavu, průřez jeho celoživotní tvorby z let 1951-2016, už bohužel nestihneme. Byla instalována v mnichovském muzeu německého Alpenvereinu od léta 2016 do začátku února 2017.
Více na www.dav-shop.de
Pro www.horyinfo.cz Vladimír „Chroust“ Procházka II.
Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat