Skialpinistické toulky XLVI. – Vinschgau

První máj na Bärenbartkogelu, foto: Jirka V.

Dvě údolí: Schnalstal s lanovkami a italskými turisty, a Langtaufers zapomenuté údolí, kde jsou hlavně skialpinisté a statkáři. Obě údolí odděluje, ale i spojuje, Weisskugel.

Poslední metry kuloáru, foto: Lenka K.

Langtaufers

Cio C&A-P. come stai, siamo a Memmingen, e tu, ... che cosa?, Let's talk English, ... , no we book the Pensato for sure, .. we call there. ... Wir haben zwei Zimmern reserviert für ..., unsere itelienische Freunde ... OK alles in ordnung ... wir kommen um ...,
Ciao C&A-P. tutto va bene, siamo attesi tra 2 ore,... 
Takto jsme se domlouvali s našim kamarádem z Itálie, přes mobily při cestě, my ze severu a oni z jihu. Vše jsme zařizovali my a dali si sraz večer v penzionu, on si chtěl domluvit změnu, ale ouha, stal se cizincem ve vlastní zemi (lo padrone non parla italiano, solo tedesco), my jsme pak celý pobit tlumočili a poslouchali poznámky, že by v Itálii měli všichni mluvit italsky atd. objasnění, že jsme v Südtirol a ne v Itálii moc nepomohlo, a tak jsem se raději věnovali skialpům.

Schwemserspitze, foto: Jirka V.

Schnalstal

Bionda si brousí drápky ve veřejích penzionu, oba výstavní kusy. Willkommen ... Všude voní jaro a za penzionen chlív, kde se pilně činí pacholek. Frühstück um 6, schválí blondýna a zavlní se v bocích na schodišti, otevře mi dveře, postaví se do vchodu pokoje a pokyne, Bitte. Protáhnu se jak lasička škvírou mezi futrem a její křivkou. Než si vydechnu pozve nás na drink. Stále něco povídá, venku zurčí tající voda a já stále navlečen v goráčích, na čele vyrážejí krůpěje potu z drinku, křivek a vedra, srkám dál a ona se usmívá a povídá: ... máme tady saunu, asi taky smrdím potem, pomyslím si. Uf sedím po sauně na terase a okukuji kopce a mapu. Večeře dle plánu a ejhle ten pacholek je pan majitel, co ráno udělá snídani, pak chlív, pak vyběhne na skialpy nebo jde učit Italy lyžovat, a pak zase chlív a potom servírovat večeři, a madam, ta servíruje úsměvy, pití a ... a ohůruje Italské návštěvníky (revenue-enhancing-measures) A ještě papírováni a placení, to dělá madam, odpoví pan domácí. Bitteschön Madam Bionda, zde jsou naše pasy, ... a jé, vy jste z Čech, no ja som zo Slovenska ....

Weißkugel ze Schwemserspitze, foto: Jirka V.

Túry

Schnalstal

Weißkugel

Cíl většiny skialpinistů ze Schnalstalu nebo Langtaufers, podle ročního období, buď prašan v severech, nebo firn v jihu. Převýšení a délka trasy prověří kondičku. 
Popis:
Z Kurzras podél potoka Schnalserbach, údolím stále nahoru do sedla Quelljoch (3270), za sedlem po ledovci na sever k Hintereisjoch a po hřebeni na vrchol.
Sjezd:
podél výstupové trasy.

Již před 20-ti lety to nebylo se samotou tak žhavé, foto: Lenka K.

Schwemserspitze

Schwemserspitze je pěkný vrchol jižně od Weißkugelu v Saldurkammu, který odděluje Matschertal od Schnalstalu. Vrchol je navštěvován hlavně na jaře, kdy nabízí pěkné svahy orientované převážně na jih a jihovýchod, a s tím i krásný firnový sjezd. Z vrcholu je hezký pohled na jižní úbočí mohutného Weißkugelu.
Popis:
Z parkoviště přes most na západ, nejprve po sjezdovce nebo sáňkařské dráze Lazaun na severozápad, mírně do kopce ke stromořadí. Dále do údolí a před soutěskou potoka vlevo, svahem s jednotlivými stromy nahoru do Langgrubtalu.
Dále širokým údolím, kde se držíme vpravo, severozápadně, do nevýrazného sedla pod Schwemser Ferner (2900 m). Dále na severo-severozápad plochou ledovcovou plání až k jejímu hornímu konci, tam vpravo přes krátký strmý svah jižně pod vrcholem. Vrcholovým hřebenem (exponované) na vrchol.
Sjezd:
podél výstupové trasy.
Za dobrých podmínek přímo z vrcholu velmi strmým východním kuloárem na Roßmurt Ferner a odtud dolů do Langgrubtalu.

Pohled na Similaun (zcela vpravo), Hintere Schwärze (uprostřed) a Finailspitze (vlevo), foto: Lenka K.

Valvelspitzen, foto: Jirka V.

V pozadí Ortler: Zufallspitze, Königspitze, Monte Zebrù, Ortler, foto: Jirka V.

Mladí a "krasní" ...

Pohled na Similaun (zcela vpravo), Hintere Schwärze (uprostřed) a Finailspitze (vlevo), foto: Lenka K.

Langtaufers

Freibrunnerspitze

Vrcholy Freibrunner se nacházejí v dlouhém a částečně zaledněném hřbetu, který se táhne od Weißkugelu na západ až k Reschensee a zahrnuje vynikající cíle lyžařských túr. Tato fantastická túra vyžaduje bezpečné podmínky a zkušeného, ​​dobře vybaveného skialpinistu.
Popis:
Z Melagu běžkařskou stopou bez výraznějšího převýšení k Melager Alm. Dále vpravo podél Karlinbachu částečně řídkým lesem do údolí na širokou mýtinu s můstkem, kde se rozdělují výstupové trasy na Bärenbartkogel a Freibrunner Spitzen (2080 m).
My jdeme vpravo směrem na jih podél potoka Freibrunn, podle podmínek vlevo nebo vpravo od koryta potoka po příkrém stupni vzhůru do širokého údolí (Freibrunn, 2340 m). Stále výš pod mohutný strmý svah (2730 m).
Jím nahoru na výraznou ledovou bouli. Dále údolím pod závěrečný svah, mírně vpravo do nejhlubšího místa mezi dvěma vrcholy Freibrunner. Odtud hřebenem na jeden z vrcholů.
Sjezd:
podél výstupové trasy.

Kousek pod sedlem, foto: Lenka K.

Roter Kopf

Jedna z osamělých túr na severní straně Langtauferertal.
Popis:
Od parkoviště v Melagu běžkařskou stopou bez výraznějšího převýšení k Melager Alm, zde odbočte na jih, a po značené cestě řídkým lesem do cca 2400 m k úpatí severního hřebene, který spadá z Rotebenkopfu a rozděluje oblast na dvě údolí. Zde opustíte cestu na známější Valbenairspitze. Pokračujeme po letní cestě směrem na Planeiler Scharte do levého údolí. Vrchol je odtud dobře viditelný. Nejprve po mírných alpských pastvinách, pak strměji, přes první strmý práh se jde poměrně rovně nahoru do sedla ve výšce cca 2700 m. Následujícím strmým svahem trochu na východ od Planeiler Scharte. Podle podmínek hřebenem, buď na lyžích, nebo pěšky na vrchol.
Sjezd:
podél výstupové trasy.

Bärenbartkogel, kousek pod hřebenem, foto: Lenka K.

Äußerer Bärenbartkogel

Spolu s Weißkugel je Bärenbartkogel jedním z nejoblíbenějších cílů v údolí Langtaufer. Právem, jedná se o fantastickou vysokohorskou túru divokým ledovcovým terénem, zakončenou na vrcholu s krásným panoramatem 360°.
Popis:
Od parkoviště v Melagu běžkařskou stopou bez výraznějšího převýšení k Melager Alm (1970 m). Dále vpravo podél Karlinbachu částečně řídkým lesem do údolí na širokou mýtinu s malým mostem, kde se dělí výstupové trasy na Bärenbartkogel, Weißkugel a Freibrunner Spitzen (2080 m). Přímo dále do údolí, přes krátký zalesněný svah do široké kotliny, kde vlevo začíná zřetelně výrazná moréna. Přímo na konec deprese a před skalní bariérou doleva přes krátkou strmou strž až k okrajové moréně a vlevo od ní údolím k poslednímu úzkému prudkému výběžku okrajové morény vlevo od skalní ostruhy. Krátkým prudkým stoupáním doleva přes úzký morénový hřeben (2600 m) a doprava obloukem do široké kotliny na sever pod Bärenbartferner. Širokou ledovcovou plání lehce vpravo směrem na jih přímo k jasně rozpoznatelné předvrcholové části, která na západním konci vpravo uzavírá horní ledovcový svah. Pod ním, ve výšce 3240 m, odbočte doprava a šikmo zřetelným zářezem. Trochu prudčeji k jihu po širokém hřebeni a pár metrů pod předvrcholem vpravo šikmo dolů k Freibrunner Ferner. Přes Freibrunner Ferner, poslední metry nahoru ke skalnatému vrcholu a poslední metry pěšky na vrchol (3471 m).
Na Bärenbartkogel se dá také vystoupit přímo. Na začátku zřetelné morény (2220 m) se držte vpravo a stoupejte údolím na jih do širokých severních svahů. Odtud stále na jih přes velmi strmé a dlouhé svahy přímo na Freibrunner Ferner a na vrchol.
Sjezd:
podél výstupové trasy.
Za bezpečných podmínek přímo z vrcholu přes Freibrunner Ferner na sever, dolů do údolí Melager. Čekají vás grandiózní a dlouhé strmé svahy – sjezd snů, který by se měl podnikat pouze za bezpečných podmínek.

Trochu ofoukaný sjezd, foto: Lenka K.

Vrchol v pozadí, vlevo Weißseespitze a její pravý, sjezdový kuloár, foto: Jirka V.

Weißkugel v pozadí, Innere Bärenbartkogel v popředí, foto: Jirka V.

Květen v Melagu, foto: Jirka V.

Naše stopy, foto: Jirka V.

Přímý sjezd, foto: Lenka K.

Vrnagel Eiswände, Gepatschferner, v pozadí Wildspitze, vpravo Hintereisspitze, foto: Jirka V.

Květen v Melagu, foto: Jirka V.

Weißseespitze

Lyžařská túra na Weißseespitze je parádním cílem na jarní firn s krásným strmým vrcholovým kuloárem.

Cíl, foto: Jirka V.

Pod ledovcem Valginferner, foto: Lenka K.

Popis:
Od parkoviště v Melagu asi jeden kilometr po běžkařské trase, za mostem zahnete doleva do asi 25° strmých svahů. Následně pěšinou Langtauferer Höhenweg do velkého širokého údolí. Asi po dvou kilometrech přichází další strmý svah s cca 25°-30°, kterým se dostanete k ledovci Valginferner. Odtud už je vidět vrchol. Zamíříte do levého kuloáru, kterým se dostanete na hřeben a dále na vrchol.
Sjezd:
Z vrcholu na jihojihovýchod do kuloáru (nutno prohlédnout při výstupu, lehce vpravo od vrcholu), kuloárem do údolí k výstupové trase a podél ní do Melagu.

Ve stínu prašan, foto: Lenka K.

Poznámka
Doporučujeme navštívit tento vrchol co nejdříve, z Kaunertalu je již dlouho plánována na Weißseespitze lanovka a v podstatě se čeká jen na to, až kompletně odtaje ledovec na vrcholu, kde bude možné postavit horní stanici mimo, dnes zakázaný, ledovcový terén.

Krásné severní svahy Roter Kopf, foto: Lenka K.

Krásné severní svahy Roter Kopf a Freibrunnerspitze, foto: Lenka K.

Melag z Langtauferer Höhenweg, foto: Jika V.

Vzhůru do nebes, foto: Lenka K.

Vrcholy poskytovaly samotu (2002), foto: Jirka

Po 16 letech odtává vrchol, foto: https://www.lukasruetz.at

Melag, foto: Lenka K.

Rotebenkopf

O něco nižší Rotebenkopf stojí poněkud ve stínu Falbanairspitze. Výhled z vrcholu je stejně fenomenální a jedinečný jako z hojně navštěvované Falbanairspitze. Zejména na západ přes celý hřeben až k mohutnému Weißkugelu, který zde ukazuje svou odpuzující a divokou stranu.

Vrcholový svah a sedlo vpravo, foto: Jirka V.

Popis:
Od parkoviště v Melagu po zimní turistické stezce k Melager Alm (1970 m). Bezprostředně za almem, u ukazatele (Planeilscharte) jdeme vpravo šikmo až k okraji lesa k turistické stezce, která je dobře rozpoznatelná a značená i v zimě (značky na stromech) stále vzhůru, až se terén v nadmořské výšce asi 2350 m poněkud položí. Dále směrem k hřebeni, který sbíhá z Rotebenspitze a odděluje od sebe dvě údolí Langgrube a Roteben. Držíme se vpravo přes krátký strmý práh jihozápadním směrem nahoru do Rotebental, kde se krátce poté napojíte na výstupovou cestu, která vede z Masebenu po Höhenweg do Rotebenu a na Falbenairspitze (cca 2500 m). Nejprve lehkým stoupáním přes Roteben a poté severoseverovýchodním svahem do sedla (3070 m) mezi Rotebenkopfem a Falbanairspitze. Ze sedla hřebenem k vrcholu Rotebenkopfu (3157 m).
Sjezd:
podél výstupové trasy nebo, pokud jsou dobré podmínky, z vrcholu po širokém jihovýchodním hřebeni na Planeilscharte (3090 m). Odtud vlevo přes strmý a dlouhý severní svah dolů do Langgrube a přes fantastické lyžařské svahy do údolí. Sjezd přes Planeilscharte a přes Langgrubental je o něco náročnější a pestřejší než po výstupové trase.

Pěkné svahy Rotebenkopf, foto: Lenka K.

Mitterlochspitze

Mitterlochspitze na jihu bývalého malého lyžařského areálu Maseben je hojně navštěvována díky svým krásným severním svahům, které obvykle nabízejí fantastický prašan až do jara. Navíc je možno výstup zkrátit použitím babosedu a po první půlce sjezdu dočerpat kalorie na Almu. Vrchol poskytne nádherný výhled na Weißseespitze, Gepatschferner, Weißkugel a Bärenbartkögel.

Rovné, úzké latě do prašanu ideál, foto: Lenka K.

Popis:
Od údolní stanice, dole u potoka, podél bývalé sjezdovky jihovýchodním směrem až k stanici Maseben. Stanici mineme a pokračujeme svahy na jih, nahoru do údolí Falbenairtal, dokud se údolí nezačne rozdělovat. Zpočátku přímo vzhůru, později trochu vpravo, k jasně rozeznatelnému sedlu vpravo pod vrcholem jihovýchodně od Gamsspitze (3040 m). Odtud hřebenem na vrchol s malým nenápadným dřevěným křížem.
Sjezd:
podél výstupové trasy nebo, za dobrých podmínek přímo z vrcholu

Přímý sjezd, foto: Lenka K.

Radost v prašanu na starých rovných lyžích, foto: Lenka K.

Vrchol, výstup přes pravé sedlo, foto: Jirka V.

Weißkugel a oba Bärenbartkogel, foto: Jirka V.

Falbanairspitze

Falbanairspitze je klasika v Langtauferer Tal, a proto je vždy hojně navštěvovaná a rozrytá. Severně orientované svahy nabízejí skvělý prašan, a to i na jaře. Pohled z vrcholu je fenomenální, zejména na západ přes celý hřeben, až k mohutnému Weißkugelu, který zde ukazuje svou nepřívětivou a divokou stranu.

Popis:
Od parkoviště v Melagu po zimní turistické stezce k Melager Alm (1970 m). Bezprostředně za almem, u ukazatele (Planeilscharte) jdeme vpravo šikmo až k okraji lesa k turistické stezce, která je dobře rozpoznatelná a značená i v zimě (značky na stromech) stále vzhůru, až se terén v nadmořské výšce asi 2350 m poněkud položí. Dále směrem k hřebeni, který sbíhá z Rotebenspitze a odděluje od sebe dvě údolí Langgrube a Roteben. Držíme se vpravo přes krátký strmý práh jihozápadním směrem nahoru do Rotebental, kde se krátce poté napojíte na výstupovou cestu, která vede z Masebenu po Höhenweg do Rotebenu a na Falbenairspitze (cca 2500 m). Nejprve lehkým stoupáním přes Roteben a poté severoseverovýchodním svahem do sedla (3070 m) mezi Rotebenkopfem a Falbanairspitze. Ze sedla hřebenem k vrcholu.
Sjezd:
podél výstupové trasy nebo, za bezpečných podmínek, přímo z vrcholu sestoupit západním směrem přes strmý svah, a sjezd k výstupovým stopám.

Na vrcholu Falbanairspitze, pohled na východ na Weißkugel, oba Bärenbartkogel a Freibrunner Spitze, foto: Lenka K.

Tip

Navštivte kostel Sankt Prokulus v Naturns z 8. století s pěknými freskami.

Sankt Prokulus, foto: Lenka K.

Průvodce a mapy

Průvodce:
    Skitourenführer Ötztaler Alpen, Panico
    Skitouren Vinschgau, R. a S. Weiss 

Mapy:
    Měřítko 1: 25 000 AV-Karte 30/2 Ötztaler Alpen - Weißkugel
    Měřítko 1: 25 000 AV-Karte 30/4 Ötztaler Alpen - Nauderer Berge
    Měřítko 1: 50 000 Kompass Karte Nr. 52 Schnalstal
    Měřítko 1: 50 000 Tabacco Karte Nr. 04 Schnalstal
    Měřítko 1: 50 000 Kompass Karte Nr. 52 Vinschgau/Val Venosta
    Měřítko 1: 50 000 Tabacco Nr. 043 Vinschgauer Oberland

Reschensee, foto: Lenka K.