Bielatal - Eisloch 1

Bielatal z věže Stumpfer Kegel. Napravo Großvaterstuhl, foto: Petr Jandík

Příchozí má před sebou hvězdičkovou věž Stumpfer Kegel – Tupý kužel a po levé ještě dvě méně ohvězdičkované –Stumpfer turm (Tupá věž) a Stumpfe Keule (Tupá palice), kde jsou také cesty, co stojí za vylezení. Prostředí kolem věží je dobře schůdné a není problém tam být i s dětmi. Z parkoviště v Rosenthalu je to sem 1, 5 km, z Ostrova od Císaře 4,4 km. Poněkud dál vzadu vlevo vystavuje svou velkou jižní stěnu Waldhorn.

Stumpfer Kegel

Významná věž se slaněním 13+12 m nabízí kromě řad jiných i tři dvojhvězdičkové a dvě jednohvězdičkové cesty. Název je odvozen ani ne tak od jejího vzhledu, jako spíš od příjmení autora první cesty. 

**Alter Weg vede komínem, ve kterém je druhý slaňák. Prolezl jím Karl Stumpf s druhy roku 1903 a dal věži jméno. Od ní se pak odvodily názvy věží v sousedství. Vzhledem k tomu druhému slaňáku se dá použít i na nácvik vícedélek, jak podotýká komentář na Gipfelbuch.

Naprosto unikátní cesta je ** Rauweg od Carla Rau z válečného roku 1914. Takovou velkou spárovou střechu obtížnosti IV jinde v Sasku nenajdete. Pod převisem je kruh, takže hupky do toho, nenechte si ji ujít. Dvojhvězdičkové cesty v těchto obtížnostech jsou vzácné.

Na úzké jihozápadní straně je třetí a poslední dvouhvězdičková lahůdka - **Südostwand VIIa, RP VIIb z roku 1923 od Waltera Sobeho. Lehce převislá záležitost s dobrými chyty. Když tam naběhnete letos 26. srpna, můžete si dát stoletý výroční výstup.

Südostwand 3, foto: Petr Jandík

Jednohvězdičkové cesty jsou *Rentnerblick VIIIa (Frank Forker, 1995) a *Sachliche Kritik IXa (Jürgen Höfer,1988).

Gipfelbuch.de uvádí na této věži několik nehod:

1992: Při slanění se ukázalo, že lano bylo příliš krátké, při pokusu o výstup zpět spadl lezec v důsledku vylomení chytu. Podezření na zlomeninu kotníku. Věk: 28 let. 
1988: Südostwand. Pád v důsledku vylomeného stupu. Výška pádu: 2 m. Podvrtnutí kotníku. Věk: 35 let.
1964: Prvolezec tříčlenného družstva z Freitalu dobíral v hodinách. Když byli na štandu všichni tři, hodiny se vytrhly. 21letý a 30letý muž zemřeli, třetí muž byl lehce zraněn. 
1940: Smrtelný úraz mladého člena "Schwefelbrüder" v důsledku přetržení lana. Otec oběti podává žalobu kvůli poškozenému lanu. Na schůzi zástupců klubu SBB dochází k hádkám mezi  "Schwefelbrüder" a spolkem Falkenspitzler, protože přetržené lano prý bylo staré klubové lano Falkenspitzlera. Věk: 16 let.
1911: Berlínský horolezec si při pádu zlomil obě nohy. Výška pádu: 12 m.

Irena na Südwestwand, Stumpfer Turm, foto: Petr Jandík

Stumpfer Turm

Levá z dvojice věží naproti Stumpfer Kegel. Jsou tu k dispozici čtyři jednohvězdičkové cesty. *Südwestwand RP VIIb od Lothara Richtera z roku 1984 začíná ze stejné police jako *Strubichweg V, Emmanuel Strubich 1917.

Strubichweg, kruh je až na balkóně, foto: Petr Jandík

Další hvězdičku má *Rechte Variante VIIa (Ralf Mager, 1990) a poslední hvězdička je *Sommerwand (VI, Siegfried Kurz 1974)

Stupmpfe Keule

Pravá věž, připomínající tvarem palici při pohledu od Stupmfer Kegel. Najdeme tu úctyhodný kout *Südverschneidung VIIa od Güntera Kalkbrennera (1957).

Südverschneidung 2, foto: Jiří Binder

Dále dvouhvězdičkovou osmičku **Feuertanz VIIIa, RP VIIIb (Lutz Hilbenz, 1987) přes tři kruhy.

Vlevo Feuertanz s vyznačenými kruhy, vpravo Südverscheindung, foto: Petr Jandík

a *Nordwestwand VIIb od Hanse-Joachima Scholze (1958)

Stumpfe Keule Nordwestwand, foto: Petr Jandík

Zajímavá je také přímá varianta šestky Gewitterweg - Direkter Gewitterweg, RP VIIc.

Jan Polák v Direkter Gewitterweg, foto: Petr Jandík

Waldhorn

Zcela vlevo vzadu u vyhlídky stojí později zlezená věž Waldhorn s krátkou třímetrovou náhorní a skoro třicetimetrovou údolní stěnou. Alter Weg (tedy Stará cesta, Dietmar Heinicke) je z roku 1961. Podle ikonek na Gipfelbuch.de asi není o co stát. Pěkné cesty jsou v údolní stěně. Großes Halali VIIb-c (Falk Stephan, 2016), Südriss VIIa (Helmut Oehme, 1969) a Villa Kunterbunt VIIa (Falk Stephan, 2016).

Waldhorn, J stěna. Vlevo Villa Kunterbunt. vpravo Großes Halali, foto: Petr Jandík

Tato skála nebyla dříve uznávána za věž, protože v Sasku musí být náhorní stěna mimimálně 5m a tím pádem nebyla uváděna v průvodcích, protože až na výjimky je lezení na masivy v Sasku zakázané ochranou přírody. V poslední době však dohoda s ochranou přírody dovolila vyměnit některé nevýznamné věže za masivy s pěknou údolní stěnou. Kromě Bergstation to bude i případ Waldhornu. Údaje jsou v databázi Gipfelbuch.de.

Stumpfer Kegel a okolí, kresba Petr Jandík

Informace

Příjezd po dálnici D8 na poslední výjezd před hranicemi do Petrovic. Přes Markersbach a Raum doprava do Raumloch a do údolí říčky Biela (Bělá). V údolí doprava stále jeho dnem na velké parkoviště (placené, 4 EUR za den). Bývá tam dost plno, o pěkných víkendech už může být problém zaparkovat. Z parkoviště po asfaltce stále údolím potoka až k odbočce žluté značky a ke skalám 1, 5 km.

Druhá možnost je jet přes Libouchec a Tisou do Ostrova a zaparkovat tam. Parkování v Ostrově je taky placené. Na parkovišti vlevo od silnice se vybírá 120 Kč za den pro osobní auto, u hospody Pod Císařem je taxa 80 Kč za den.

Z Ostrova pokračujeme po silnici směrem do Německa, od konce asfaltky po štěrkové cestě až ke křižovatce Eisloch 4,4 km. Z Ostrova je docela fajn jet na kole, když si ho můžete půjčit, nebo vzít s sebou. 

Spaní v kempu pod Císařem, hospoda tamtéž. V Bielatalu nejsou žádné oficiálně povolené bivaky, ale dá se přespat v autě na parkovišti. Momentálně je v Sasku zakázáno bivakování i v dříve povolených bivacích až do začátku července.

První pomoc poskytne stanice horské služby na konci Ottomühle pod věží Großvaterstuhl. Na její zadní stěně jsou nosítka pro záchranu svépomocí.

 Věže na mapě:

store